Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 24 (1915). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 382 s.
Authors:
= Zprávy Právnické jednoty moravské, 24 (1915)
PDF

B. Z práva směnečního, obchodního a společenstevního.


Čl. 1. sm. ř. § 21., 539., 233. obč. zák.; § 5. m. n. 13 VI 58, ř. 95; § 50. zák. 7 V 74, ř. 50. Duchovní řád (piaristi) nemá směneční způsobilosti. 17 XII 13, Rv V 1113: Z. Bl. 14: 1043.
Čl. 278. obch. zák. § 863. obč. zák. Mlčení jest jen tehdy konkludentním činem, je-li tu právní závazek k odpovědi: pak platí: qui tacet, consentire videtur. 21 X 13, Rv I 848; Z. Bl. 14: 1037. — 97 —
Čl. 355., 356. Kupltel může od prodlevšího prodatele žádati ušlý výdělek bez konkrétní 'koupě krycí jen tehdy, nebyla-li tato v době splnění dle tržních poměrů možná. 11 VIII 14, Rv III 377; E. Bl. 15 č. 40.
— Prodatel nesplnil, obtížil-li zboží nedovoleně dobírkou; výzva ke zrušení dobírky do určité lhůty stačí k ustoupení od kupu... 29 IX 14, Rv II 838; Z. Bl. 14: 1040.
Čl. 360. Obchodem komisním není daní mouky pekaři s výhradou vlastnickou. 14 X 14, Rv II 581; P. R. 15: 43.
Čl. 361. Sůčtováním jest rozuměti číselně přesnou zprávu o tom, jak osoba, k sůčtování povinná, použila došlých jí hodnot. 14 X 14, Rv I 736; Z. Bl. 14: 1056.
Pojištění nemoc. § 1297. obč. zák. Nemocenská pokladna nemůže odepříti splnění svých statutových závazků z důvodu nezaplacení příspěvků, bylo-li toto zaviněno omylem jejího orgánu. 13 X 14, Rv I 513; J. Bl. 14: 84.
Společenstva § 8. Kdo jedná jménem družstva nezapsaného, jest vždy práv osobně a nikoliv jen pro případ, že by družstvo nebylo zapsáno neb jednání neuznalo. ? P. R. 15: 89.
Společnosti s o. r. § 17., 18. Zánik zástupci moci jednoho z jednatelů budiž zapsán do rejstříku neprodleně i tehdy, když jednatel, mající býti zřízen na jeho místě, ještě zřízen a do rejstříku přihlášen nebyl. 30 XII 13, R I 948; off. 1606.
— § 39. Přípustno jest ustanovení společenské smlouvy, že jest ke všem usnesením valné hromady zapotřebí tříčtvrtinové většiny základního kapitálu, ve valné hromadě zastoupeného. 3 VI 14, R III 220; N. Z. 14 č. 48; E. Bl. 15 č. 40; Z. Bl. 14: 1036.

C. Z řízení sporného a exekučního.


§ 42. j. n. dv. d. 14 III 1806, sb. z. s. 758. Vojenské lékaře jest považovati za »státní úředníky«. Náhrady škody, způsobené domněle špatnou operací, nemůže se voják domáhati pořadem práva. 22 XII 14, R II 1059; G. H. 15: 71.
§ 46. Pravoplatné odkázání žaloby o obnovu na odvolací soud váže tento i tehdy, bylo-li odkázání neodůvodněno. 27 X 14, R II 914; J. Bl. 15: 96.
§ 55. Věřitel nesmí pohledání přes 1000 K vzniklé delším obchodním spojením děliti dle faktur, a dílčí obnosy žalovati před okresním soudem. 12 V 14, R III 160; E. Bl. 15 č. 40.
Čl. XXXIII. uv. zák. k c. s. ř. Po vynesení rozsudku v I. instanci nemůže již advokát, zřízený dle § 64. č. 3. c. s. ř. za zástupce chudých, žádati za zproštění pro beznadějnost neb svévoli. 20 I 14, R II 3; off. 1607.
§ 85. c. s. ř. Vrátí-li se straně podání, postrádající podpisu advokáta, k odstranění této vady formální, může advokát, procesní — 98 —
plitóu mocí vykázaný, v dané lhůtě předložití podání zcela nové, třebas i obsahem ód původního sé úplně různící. 30 XII 14, R II 1078; P. 15: 65.
§ 162. Zánik důvodu přerušení smrtí strany, povolané k vojenské službě, budiž v návrhu na znovuzahájení řízení osvědčen. Soud není povinen bráti ohled na notorietu úmrtí, neb konati v tom směru šetření. 24 XI 14, R II 967; J. Bl. 15: 85.
— Ve sporech, které se vedou proti správci úpadčí podstaty, jako jejímu zástupci, není nepřítomnost tohoto pro válečné služby důvodem pro přerušení řízení. 24 XI 14, R II 992; J. Bl. 15: 97.
— Pouhá nepřítomnost osoby ve službách válečných dlící, nestačí k přerušení řízení. Třeba tvrditi a osvědčiti okolnosti, z nichž jest patrna obava poškození nepřítomné strany v dotyčném sporu. 9 XII 14, R I 888; G. H. 15: 59.
§ 178. Zák. 5 III 69, ř. 27. § 2. Průvodní břemeno o tom, že tiráž byl zapříčiněn neodvratnou náhodou, tíží žalovanou dráhu. 10 XI 14, Rv II 1229; J. Bl. 15: 107.
§ 228. Žaloba určovací jest nepřípustná, je-li možno žalovati o plnění, byť i nárok měl za předmět opětující se plnění. 6 X 14, Rv III 365; Z. Bl. 14: 1053.
§ 234. Byla-li během řízení v I, instanci zabavena zažalovaná pohledávka žalobcovým věřitelem, odsoudiž soud z úřední moci žalovaného jen ke složení zažalované pohledávky k soudu (§ 307. ex. ř.). 3 VI 14, Rv III 281; E. Bl. 15 č. 40.
§ 243. O odporujících si návrzích na náhradu nákladů sporu budiž rozhodnuto při I. roku, závisí-li rozhodnutí pouze od právního posouzení oněch okolností skutkových, které jsou prokázány listinami, za pravé uznanými. 24 IX 12, R II 709; J. Bl. 15: 108; srov. rozh. z 8 I 14, R III 583/13; off. 1602.
§ 339. Opomenutí konfrontace svědků, jejichž výpovědi si odporují, jest vadou řízení pouze, není-li pak možno určitou rozhodnou skutečnost pokládali za prokázánu. 9 IX 14, Rv I 636; Z. Bl. 14: 1012.
§ 411. I když bylo o pohledávce vzájemné, uplatněné obranou kompensace, rozhodnuto jen v důvodech rozsudku (nikoliv ve výroku) mentálně, jest dána proti opětnému uplatňování pohledávky té žalobou obrana věci rozsouzené. 9 VI 14, R III 209; E. Bl. 15 č. 40.
§ 442. Na přípravné podání strany, učiněné po I. roku v řízení před okr. soudy, nebudiž brán zřetel, jestliže se strana ta nedostaví k ústnímu jednání. 27 V 14, Rv I 508; N. Z. 14 č. 49; E. Bl. 15 č. 40.
§ 457. O rozsahu práva spoludržby budiž mezi spoludržiteli rozhodnuto řádným sporem a nikoliv v řízení o rušenou držbu. 19 VIII 14, R III 307; E. Bl. 15 č. 40. — 99 —
§ 477. č. 6. Sondy nejsou příslušný k rozhodování sporu o umrtné po zemském úředníku (Čechy). 20 X 14, Rv II 904; P. 15: 69.
§ 503. č. 3. Důsledky, vyvozované ze skutkových zjištění, jsou právním posouzením. 14 X 14, Rv I 736; Z. Bl. 14; 1056.
§ 511., 477. č. 4. Odkázal-li nejvyšší soud spor na odvolací soud k novému projednání a rozhodnutí, jest odvolací rozsudek, vydaný bez nového projednání, zmatečný i tehdy, kdyby spor dle právního názoru nejvyššího soudu byl zralý k rozhodnutí. 14 III 14, Rv I 168; Z. Bl. 14: 1007.
§ 529. č. 2., 534. Osoba, stejnojmenná s žalovaným, proti níž nebyl sice proveden spor, ale proti níž se vede exekuce, není k žalobě o zmatečnost legitimována. 22 IX 14, Rv II 614; Z. Bl. 14: 1057.
§ 575. Kratší lhůty řízení ve věcech nájemních platí nejen pro spory o zrušení smlouvy nájemní (pachtovní) výpovědí neb uplynutím času, nýbrž pro všechny spory o zrušení nájemní smlouvy rozsudkem. 2 VII 14, Rv I 504, resp. 507; E. Bl. 15 č. 40.
§ 577. Ustanovení smlouvy, že se určité osobě (na př. starostovi) přenechává rozhodnutí otázky, porušil-li kontrahent smlouvu v určitém bodu a může-li odtud spolusmluvník odvozovati určitá práva, není smlouvou o rozhodčího, nýbrž nepřípustnou smlouvou důkazní. 30 X 13, R VI 316; N. Z. 14 č. 51; E. Bl. 15 č. 40.
Adv. ř. § 30. Žádost kandidáta advokacie o zápis do seznamu lze zamítnouti pro nevstoupení do praxe, byť i dřívější zamítnutí pro nedostatek důvěry bylo pořadem instancí zrušeno a zápis byl nařízen. 29 IV 14, R I 312; Z. Bl. 14: 1050.
Válka. Cís. nař. 22 X 14, ř. 291; § 33. obč. zák. Žaloby příslušníků států, s Rakouskem válku vedoucích, jsou přípustný. Je-li žalobu zamítnouti, či řízení přerušiti a p., rozhodniž soud na základě ústního jednání. 22 XII 14, R I 989; G. H. 15: 107.
Čl. IX. č. 5. uv. zák. k ex. ř. Pláten jest postup pohledávky příslušící proti eráru, ale dosud neliqnidovaně. 21 X 14, Rv I 743; Z. Bl. 14: 1008.
ČI. IX. č. 10. Odbytné za služební prémie, které přísluší déle sloučivším poddůstojníkům dle cís. nař. z IV 08, Praes. 2394, a z 29 V 1911 č. 1738 (služ. kniha B—14), norm. věstník pro c. a k. vojsko č. 50/1908 a č. 105/1911, jest z exekuce vyňato úplně a to i pro výživné. 17 XI 14, Präs. 590; J. Bl. 15: 83; kn. jud. 213: off. 1604; P. 15: 100; G. H. 15: 121.
§ 37. ex. ř. Nepřípustná jest exekuce na věci dané do komise. 14 X 14, Rv II 581; P. R. 15: 43.
§ 291. Předmětem exekuce jest pouze nárok na zaopatření, v určité formě již uplatněný (nikoliv tento rodinný nárok in abstracto), příslušící dlužníku oproti osobě k výživě povinné. 29 IV 14, R III 98; E. Bl. 15 č. 40.
§ 291. č. 3. Roční důchod, placený na základě smíru o tělesném — 100 —
poškození, podléhá exekuci jen, převyšuje-li obnos 1200 K. Je nerozhodnou že exekut jest již úplně vyléčen. 17 VI 14, R II 505; G. H. 14: 798.
§ 370. ex. ř. Exekuce ku zajištění pohledávky sečkané jest přípustná jen za podmínek, platných pro povolení exekuce ku zajištění. 24 XI 14, R I 849; G. H. 15: 9.
§ 379. Není třeba osvědčení dolósního konání dlužníkova, směřujícího přímo k zmaření neb stiženi dobytí pohledávky. 25 VIII 14, R I 671; J. Bl. 14: 555.
— Zavedení obchodního dozoru není ohrožením ve sm. tohoto předpisu. 17 XI 14, R II 968; G. H. 15: 10; J. Bl. 15: 35.
— Nebezpečí netřeba osvědčiti, jde-li o prozatímní opatření proti příslušníku státu, s nímž Rakousko vede válku. 12 I 15, R III 3; J. Bl. 15: 109.
§ 381. č. 1. V prohlášení vlastníka, k prodeji reality zavázaného, že se kupní smlouvou nepokládá za vázána, jest dostatečným osvědčením ohrožení nároku kupitelova na odevzdání. 11 III 13, R I 203; E. Bl. 14 č. 39; Z. Bl. 14: 970.
§ 390. Naprostý nedostatek osvědčení tvrzeného nároku nemůže býti nahrazen dáním kauce. 3 XI 14, R I 803; J. Bl. 15: 24.
Moratorium. Pohledávky ze smlouvy dopravní nepodléhají moratoriu, poněvadž tato náleží ke smlouvám o dílo, byť i nebyla v §§ 1151.—1163. obč. zák. zvlášť uvedena. 29 IX 14, R I 737; E. Bl. 14 č. 39; Z. Bl. 14: 947.
— Syndikátní nároky proti státu jsou povahy soukromoprávní a podléhají proto moratoriu. 6 X 14, R I 718; E. Bl. 14 č. 39; J. Bl. 14: 525.
— Moratoriu podléhá též nárok na pojištění, složené u soudu pro směnku dle čl. 25., 29. sm. ř. 10 XI 14, R I 806; G. H. 14: 765.
— Předpisy moratoria platí pro pohledávku ze šeku, který byl ve skutečnosti vydán před 1. srpnem 1914, ale dle dohody byl opatřen datem po 1. srpnu 1914. Předpisův o moratoriu použijtež instance z úřední moci dle okamžitého stavu a nikoliv dle stavu při podání žaloby neb vydání platebního rozkazu. 5 1 15, Rv II 1446/14; J. Bl. 15: 58.
— Pohledávky z reklamních smluv jsou pohledávky ze smlouvy o dílo a proto ze sečkání vyňaty. 27 X 14, R I 768; G. Z. 15: 15.
— Také exekuční úkony, vykonané za platnosti cís. nař. z 31. VII 14 ř. 193 jsou neúčinný, přes to, že tento předpis nemá ustanovení o exekučním řízení. Nárok na náhradu exekučních útrat nepodléhá předpisům o moratoriu. 29 IX 14, R II 941; G. Z. 14: 479.
— Opětná dražba nemovitosti není exekučním úkonem, podléhajícím moratoriu. — Pohledávky dělnických pojišťoven úrazových nejsou soukromoprávními ve smyslu nař. o moratoriu. 25 XI 14, R VI 366; G. H. 14: 766.
Válka. K peněžním pohledávkám proti vojenským osobám ve — 101 —
sm. § 6. cis. nař. z 29 VII 14 ř. 178 náleží též pohledávky alimentační. 9 XII 14, R VI 376; J. Bl. 15: 47.
— Cís. nař. 29 VII 14, ř. 178. § 6. Uvedená zde exekuční výsada platí jen pro vojenské osoby samotné, nikoliv i pro jejich manželky. 5 I 15, R I 922; J. Bl. 15: 98.

D. Z řízení nesporného, knihovního a konkursního.


§ 23. nesp. říz. Movitou pozůstalost zůstavitele Francouze nelze po dobu války vydati, nýbrž dlužno ji projednati dle rak. práva. 28 XII 14, R I 908; G. H. 15: 58.

II. Ve věcech trestních.
E. Z trestního práva hmotného.


§ 1., 3. tr. z. Aby pachatel nahlížel protizákonnost svého konání. není předpokladem pro jeho zlý úmysl. 3 IV 14, Kr II 43; Z. Str. 14: 201 č. 561.
§ 2. d, 237., 269. a. U osoby k deliktu způsobilé předpokládá se již dle zákona schopnost nahlížeti trestnost svého konáni. 21 IV 14, Kr I 191; Z. Str. 14: 232 č. 573.
§ 2. g. Jest nerozhodno, mohl-li napadený bezprávní útok předvídati a jemu se vyhnouti. 18 IV 14, Kr V 113; Z. Str. 14: 222 č. 567.
§ 5., 9., 214., 216. Nedokonaného svádění osoby třetí ke zločinu dle § 214. může se dopustiti také pachatel zločinu, jakož i osoby uvedené v § 216. tr. z. 2 IV 14, Kr VI 8; Z. Str. 14: 197 č. 559.
§ 68. Této ochrany požívá i poštovní vozka. 19 V 14, Kr IX 57; Z. Str. 14: 257 č. 583.
§ 153., 68., 101. II., 199. b. Kruh osob, jmenovaných v § 68., jest širší než kruh osob, spadajících pod pojem veřejného úředníka dle § 153. a 199. b tr. z.; poslednější pojem jest užší, než pojem úředníka dle § 101. II. tr. z. 19 V 14, Kr IX 57; Z. Str. 14: 257 č. 583.
§ 157. Skutková podstata jest charakterisována tím, že pachatelům nelze dokázati společný zlý úmysl. 3 IV 14, Kr II 31; Z. Str. 14 : 200 č. 560.
§ 171. Vinkulovaná neb heslem uzavřená spořitelní knížka nemůže býti vhodným předmětem krádeže. 4 V 14, Kr I 176; Z. Str. 14: 244 č. 578.
§ 187., 188. Těmto předpisům neodpovídá dohoda, jíž se pachatel zavazuje zaplatiti zpronevěřený obnos »v měsíčních splátkách po ... K, a to počínaje dnem, kdy nastoupí nějaké místo«. 14 VI 14. Kr I 297; off. 4156
§ 197. Podvodem jest předložení neúplných listin mzdových okr. nemoc, pokladně za účelem vyměření nemoc, příspěvků. § 67. zák. o nemoc. pojišť. obsahuje čistý delikt pořádkový, jenž nevylučuje použití všeob. tr. zák. 12 VI 14, Kr VII 25; off. 4158. — 102 —
§ 303. »Bratrstvo« smí býti pokládáno za zařízení římsko-katolické církve jen tehdy, bylo-li schváleno příslušným úřadem církevním. 21 IV 14, Kr V 241; Z. Str. 14: 229 č. 571.
§ 305. Vyzvání k politické stávce může býti vyzváním alespoň k nemravným činům. 18 IV 14, Kr II 16; Z. Str. 14: 224 č. 568.
§ 308. K »uveřejnění« nestačí pouhá veřejnost projevu. 29 Xll 14, Kr III 220; J. Bl. 15: 72; G. H. 15: 123.
§ 312. Ke skutkové povaze třelba, aby urážka úřední osoby během úředního výkonu se stala v přítomnosti uraženého. 21 VII 14, Kr I 407; off. 4159; J. Bl. 15: 98.
§ 320. g. Proti tuzemci lze uznati na vyhoštění jen »z místa«. 12 V 14, Kr VI 82; Z. Str. 14: 253 č. 581.
§ 461. Předmět zpronevěry mohou tvořiti výtěžky vlastní reality, jsoucí ve vnucené správě. 6 IV 14, Kr IV 31; Z. Str. 14: 207 č. 565.
§ 482. Tento předpis vztahuje se i na velkoobchodníky. Živnostník, jenž svou dosavadní zásobou právně již naložil závaznými smlouvami ve prospěch určitých osob, jest oprávněn ponechati si ze zásob tolik, kolik potřebuje ke splnění převzatých závazků. 15 XII, Kr II 417; P. 15: 108.
§ 486. Při závazcích solidárních dlužno zjistiti též stav majetku spoludlužníků a je-li tu deficit, i příčiny jeho. 19 VIII 14, Kr II 291; off. 4157.
§ 492. Při urážkách spolku dlužno lišiti, dotýká-li se urážka účele spolku, či způsobu jeho činnosti. V tomto případě nejsou uraženi oni členové spolku, kteří činnost neobstarávají. 24 X 14, Kr II 255; J. Bl. 15: 85; G. H. 15: 73.

F. Z trestního řízení.


§ 2., 46. tr. ř. Trestní návrh uraženého učitele nemůže býti nahrazen tím, že okresní školní rada zašle opis protokolární stížnosti pachatelovy na příslušný soud. 21 VII 14, Kr I 407; off. 4159.
§ 51. Pro urážky na cti, spáchané korespondenčním lístkem, je příslušným soud místa, kde byl lístek dán na poštu. 20 X 14, Nd III 473; P. 15: 106.
§ 257. Prohlášením předsedy, že končí přelíčení, nejsou vyloučena další přednesení důkazní před vynesením rozsudku. 31 III 14, Kr V 226; Z. Str. 14: 197 č. 558.
§ 290. I. Lze tohoto předpisu použiti též na zmatky formální ? 19 V 14, Kr IX 57; Z. Str. 14: 257 č. 583.
§ 306. č. 1. Členové spolku, žalujícího pro urážku na cti, mohou v dotyčném sporu vykonávati soudcovský úřad jako porotci, nedotýká-li se urážka jejich osoby a nejsou-li na sporu hmotně súčastněni. 24 X 14, Kr II 255; J. Bl. 15: 85; G. H. 15: 73.
§ 310. Tohoto předpisu budiž také použito, Ukáže-li se během — 103 —
porotního přelíčení, že jeden z porotců není mocen projednacího jazyka. 24 IV 14, Kr V 169; Z. Str. 14: 237 č. 574.
§ 325. II. Porušení tohoto předpisu není zmatečností. 3 IV 14. Kr II 70; Z. Str. 14: 204 č. 563.
§ 330., 331. Řízení moniturní o nejasně zodpověděné otázce hlavní nestává se zbytečným neb nepřípustným proto, že přisvědčeno bylo k otáizce dodatečné, znějící na důvod trestnost vylučující. 13 VI 14, Kr II 167; off. 4155.
§ 344. č. 5. Zmateční stížnost nepřísluší soukromému žalobci pro zamítnutí jeho důkazů o opaku důkazu pravdy, provedeného obžalovaným, popřeli-li porotci hlavní otázku znějící na skutkovou podstatu urážky na cti a nedali-li proto odpovědi na otázku dodatečnou, znějící na provedení důkazu pravdy. 4 V 14, Kr III 47; Z. Str. 14: 245 č. 579 a), 8 V 14, Kr III 216/13; Z. Str. 14: 247 č. 579 b).
§ 344. č. 8. Sem nespadá poučení, dané předsedou porotcům: »Obžalovaný musí býti osvobozen, bude-li k otázce dodatečné přisvědčeno.« 13 VI 14, Kr II 167; off. 4155.
§ 390. I. »Skončením« řízení tr. lze rozuměti jen pravoplatné jeho vyřízení; smrt obviněného sem nespadá. 15 IX 14, Kr III 163: G. H. 15: 91.
Citace:
Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1915, svazek/ročník 24, číslo/sešit 2, s. 111-121.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).