Projeví-li nej vyšší soud v určité věci právní názor, nemůže žádná stolice od názoru toho v té věci ustoupiti, ani kdyby mezitím vydal nejvyšší soud judikát s opačným názorem právním. (Příspěvek k řešení § 511. c. ř. s. a nej v. rozhodnutí ze dne 7. srpna 1872 o založení knihy judikátů).

Usnesením c. k. nejv. soudu ze dne 16./VII. 1912 č. j. R II 671/12 uznáno, že proti tomu, kdo nabyl směnky úmyslně nevyplněné od sprostředkovatele a podepsal tuto jako vydatel, může příjemce uplatňovali i námitky osobní a I. instanci uloženo, by o námitkách žalovaného jednala.
Krajský soud v L. jednal vzhledem k tomuto usnesení nejvyššího soudu o námitkách žalovaného a rozsudkem uznal právem, že se směnečný platební příkaz zrušuje a směnečná žaloba zamítá.
Z důvodů uvádíme:
Soud vzal za prokázáno, že žalovaný B. podepsal žalobní směnku jako akceptant a odevzdal ji — neopatřenou podpisem vydatele — sprostředkovateli C. Odevzdání směnky stalo se na základě úmluvy uzavřené mezi žalovaným B. a sprostředkovatelem C., dle níž měl B., aby si opatřil peníze, dáli osobě C. akcepty a C. měl směnky ty dále předati; jako protihodnotu měl C. dáti žalovanému B. polovinu akceptovaného Obnosu v penězích, polovinu v jiných akceptech. Osoba C. nevyplatila však žalovanému B. příslušnou hotovost a odevzdala směnku A., jenž ji zažaloval.
Dle § 499. c. ř. s. jest soud přes právní názor, projevený v judikátu č. 206,1 vázán právním názorem, vysloveným v usnesení nejv. soudu ze dne 16./VII. 1912, č. j. R II 671/12; proti žalobci A. může uplatňovati žalovaný B. námitky, jež mu příslušejí proti sprostředkovateli C., a poněvadž C. nezaplatil A. smluvenou valutu, nemá A. právo směnku zažalovati.
Odvolání žalobcovo zamítl c. k. vrchní zemský soud v P. a to podstatně z téhož důvodu, že odvolací soud přes znění judikátu č. 206 jest vázán v přítomném sporu právním názorem nejvyššího soudu dle § 499., 514. a 511. c. ř. s.
Dovolání žalobcovu nejvyšší soud nevyhověl a to z toho důvodu, poněvadž dle § 511. c. ř. s. jsou nejen nižší soudy, nýbrž i nejvyšší soud vázán pro přítomný spor právním názorem, který nejvyšší soud v této věci byl již vyslovil.
(Rozh. ze dne 31. března 1914, č. j. Rw II 295/14 a R II 203/14.)
Dr. Liška.

Mezi jednáním v I. instanci vydán byl judikát č. 906., dle něhož nelze uplatňovati námitky ex persona cedentis při předáni blanko směnky.

Citace:

Projeví-li nejvyšší soud v určité věci právní názor, nemůže žádná stolice od názoru toho v té věci ustoupiti, ani kdyby mezitím vydal nejvyšší soud judikát s opačným názorem právním.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1915, svazek/ročník 24, číslo/sešit 1, s. 48-48.