Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 24 (1915). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 382 s.
Authors:

Jak se má počítati při exekuci pro alimenty nezabavitelné minimum platu soukromého úředníka?


K dobytí alimentů za dobu od 1./12 1899 do l./l. 1915 obnosem 3090 K s přísl. povolil okresní soud zabavení služného soukromého úředníka v obnosu měsíčních 200 K s tím obmezením, že dlužníku přes zabavení musí zůstati volným roční příjem 800 K.
Rekursu dlužníkovu bylo vyhověno potud, že místo zabavení celého služného povoleno bylo pouze zabavení polovice služného s týmž obmezením, že dlužníku musí zůstati volným roční příjem 800 K a to z toho důvodu, že předpis o způsobu vedení exekuce ra prospěch pohledávek privilegovaných, obsažený ve čl. IX., odst. 10. úvoz. zákona k exekučnímu řádu, zákonem ze dne 17. května 1912 č. 104 ř. z. čl. III. v zásadě dotčen nebyl, nýbrž toliko z důvodil — 259 —
sociálně-po litických ve prospěch dlužníka existenční minimum 800 K ročně stanoveno. Tedy dle nynějších zák. předpisů musí při exekuci na platy osob ve veřejné neb soukromé službě postavených, aby poskytnuta byla výživa ze zákona příslušící, dlužníku volna zůstati polovice ročního platu, který jinak exekuci není podroben, nejméně však 800 K.
Nejvyšší soud usnesení toto změnil v tom směru, že povolil zabavení celého služného s tím obmezením, že dlužníku musí zůstati volným roční důchod 1000 K, z těchto důvodů: Podle §u 2. zákona ze dne 29. dubna 1873 č. 78 ř. z., ve znění zákona ze dne 17. května 1912 č. 104 ř. z. nemohou služné a ostatní služební požitky osob v soukromé službě trvale ustanovených býti stiženy exekučními opatřeními, nepřesahuje-li celkový obnos těchto důchodů ročně 2000 K. Podle čl. III. cit. z. ze dne 17. května 1912 č. 104 ř. z. musí pak v případě exekuce na takové služební požitky za účelem plnění výživy ze zákona příslušící dlužníku zůstati volnou polovice ročního důchodu, jinak z exekuce vyňatého, nejméně však 800 K. Pokud jde o tento případ, podává se tudíž následující právní stav: Dlužník požívá, jak se tvrdí, měsíčně 200 K, ročně 2400 K, jeho služné přesahuje tudíž existenční minimum o 400 K. Těchto 400 R jest tudíž samo o sobě zabavitelno. Ze zbytku 2000 R, který jest nepřístupným pro neprivilegované pohledávky, jeví se však dle čl. III. zák. ze dne 17. května 1912 polovice, t. j. 1000 K právě také zabavitelnou ve prospěch pohledávky na výživném ze zákona příslušící (zde tudíž pohledávky na alimentech). Není tudíž usnesení soudu rekursního odůvodněným, povoluje-li se vymáhajícímu věřiteli vůbec jen zabavení polovice služného dlužníka (tudíž zabavení 1200 K). Předmětem exekuce jest naopak celé služné, ovšem s tím obmezením, že dlužníku musí zůstati volným poloviční existenční minimum, t. j. 1000 R, za všech okolností, však i když se jedná o pohledávky na alimentech, obnos 800 K.
(Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 16. února 1915, č. j. R II 63/15.) Dr. Halouzka.
Citace:
Jak se má počítati při exekuci pro alimenty nezabavitelné minimum platu soukromého úředníka.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1915, svazek/ročník 24, číslo/sešit 6, s. 276-277.