Příspěvek k § 932. obč. z. — Kupec krávy na nohy choré, k užitku koupené, musí učinili trvalé užívání podmínkou smlouvy, neučinil-li lak a ví-li o vadě té, pak zřekl se mlčky práva, žádati za správu.

Žalobce N. v Zb., řezník, koupil as 15./9. 1911 od žalované Z. v T. krávu i s teletem za 480 K na užitek.
Při prodeji ujistila žalovaná žalobce, že kráva je zdravá a dojí, jen na zadní nohy že je chybná, k čemuž žalobce odvětil, že to vidí, že však snad kráva do Kdojde.
Žalobce krávu i s teletem prodal řezníku Š. v K., který si ji chtěl nechat na užitek.
Když řezník Š. si dne 26./9. 1911 pro krávu své pomocníky poslal, nemohla kráva vyjíti z chléva, pomocníci ji však přece vyvedli a vedli ji as hodinu cesty daleko do Z., kde krávu, která už nemohla jíti, nechali a druhého dne povozem na místo určení dovezli.
Kráva dojila dobře, ale, nemohouc státi na zadních nohou, nemohla dobře žráti, a byla by zahynula, proto byla dne 15. neb 16. října 1911 nucené poražena, a bylo zvěrolékařem při její prohlídce zjištěno, že trpěla zánětem kloubů hleznových obou zadních noh, že zánět ten je zastaralý, že nemoc ta byla nejméně jeden měsíc stará, a zároveň potvrdil zvěrolékař, že je to vada pro laika skrytá. že laik mohl myslit, že kráva je po teleti sesláblá a těžká na nohy, neboť zevně na nohou nebylo nic nápadného viděti.
Nemoc byla nevyléčitelná.
Před porážkou krávy oznámil její majitel, řezník Š., žalované Z., že je kráva nemocná, že se musí porazit, žalovaná však vzkázala, že jí po tom nic není.
Žalobce tvrdí, že žalovaná o této vadě věděla při prodeji krávy, koupilať si hned na to krávu druhou. — 17 —
V žalobě uvádí žalobce dále, že nucenou porážkou krávy vzešla řezníku Š. škoda 200 K, které on mu musil zaplatiti, a ježto prý se jedná o vadu skrytou pro laika, nemoc nevyhojitelnou, jíž byla kráva stižena před prodejem, domáhá se žalobce po žalované náhrady oněch 200 K, řezníku Š. zaplacených, jako náhrady škody, kterýž obnos však po odečtení 74 K za tele a ceny masa z poražené krávy 250 K, celkem 324 K, od celkové sumy 480 K restringoval na 156 K.
Veškeré tři stolice žalobu zamítly.
Důvody III. stol.:
Je zjištěno, že žalobce byl žalovanou na to upozorněn, že kráva, o kterou tu běží, je chybná na nohy. To mělo příměti žalobce k větší opatrnosti při koupi krávy a k tomu, aby si ji podrobně prohlédl. To však žalobce opomenul, přes to, že žalovaná pouze prohlásila, že kráva je jinak k užitku dobrá, neřekla však, že chyba, kterou on sám pozoroval, zmizí. Byla-li mu však známa vada, sdělená mu všeobecně, jejíž příčinu žalovaná sama neznala, pak musel jmenovitě jako řezník počítati s tím, že se vada ta zhorší a že krávu může učiniti nezpůsobilou i k dalšímu trvalému užívání jako krávy užitkové.
Žalobce by byl za tohoto stavu věci musil učiniti takovéto upotřebení krávy podmínkou. Neučinil-li tak, a věděl-li o vadě, kterou je kráva stižena, pak jest ospravedlněn i konečný závěr odvolací instance, že dlužno,míti za to, že se zřekl mlčky práva žádati za správu, a nemůže na tom ničeho měniti okolnost, že později nastoupivší stav krávy, jak tvrdí, žalované oznámil, resp. oznámiti dal, a že ji vyzval, aby si krávu vzala nazpět.
(Rozh. c. k. nejv. soudu z 11. června 1812, Rv III 226/12.)1
Okr. s. Mlejnek.

Pozn. zas. Rozhodnutí je potud pozoruhodno, že tu šlo dle posudku znalce o vadu skrytou, pro laika zevně neznatelnou, aspoň do té míry, že na nohách nebylo nic nápadného vidět, a žaloba zamítnuta přec, ač ve sporu bylo se odvoláváno na rozhodnutí z 18. října 1910 Rv II 771/10, uveřejněné v Právníku z r. 1911, kde žalobě bylo místa dáno.

Citace:

Příspěvek k § 932. obč. z.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1915, svazek/ročník 24, číslo/sešit 1, s. 34-35.