Závěrečná usnesení V. sjezdu právníku jugoslovanských v Dubrovníku dne 7.—9. října 1932.
I. Na otázku »Či se má zavésti ústní testament jako řádná testovací forma«, odpověděl sjezd takto: Sjezd jest toho názoru, že se nemá do nového občanského zákona uvésti ustanovení ústního testamentu jako řádné testovací formy. Pro případ, kde testator pro mimořádné příčiny nemůže poříditi písemnou poslední vůli v některé jiné, zákonem předepsané formě, budiž jemu dovoleno vyjádřiti ji ústně před dvěma věrohodnými svědky.
V II. vědeckém odboru odpověděl sjezd na otázku »Úloha vyšetřujícího soudce v soudním řízení« takto: Sjezd jest toho názoru, že není na ten čas potřebné meniti ustanovení o vyšetřujícím soudci v trestním řádě, ale nutno přesně zjistiti všechny chyby a nedostatky tohoto zákona. Jakmile dojde k jeho novelisaci, bude potřebné zvýšiti záruku nezávislosti vyšetřujícího soudce.
Aby se dosáhlo co největší pohotovosti vyšetřujících soudců, doporučuje se zavésti na právnických fakultách jako zkušební předmět kriminologie s kriminalistikou. Vyšetřující soudce, který se osvědčí jako takový, budiž ponechán ve svojí působnosti podle možnosti více roků.
Pravomoc vyšetřujícího soudce v řízení podle zákona o tisku jest nutno čím dříve vyrovnati s pravomocí vyšetřujícího soudce v trestním soudním řádě. Sjezd prozatím zdůrazňuje, že četnictvo v trestním soudním řádě jest jenom pomocným orgánem vyšetřujícího soudce.
Ve III. věd. odboru zodpověděl sjezd otázku »Hypoteka na mořské parníky« takto : Sjezd považuje za potřebné v zájmu pokroku našeho hospodářského, aby se čím dříve také rozvinulo naše obchodní námořnictvo. Pro jeho vývoj jest nutno, aby byl co nejdříve vydán nový námořní obchodní zákon. V tomto směru sjezd pozdravuje dosud vykonanou práci, která připravila vydání námořního obchodního zákona a doufá, že se tato práce co nejdříve skončí a nový zákon vstoupí brzy v platnost. Sjezd doporučuje, aby tento zákon nebyl vydán ve všeobecném dílu obchodního zákona, ale jest nutno, aby obsahoval úplnou látku námořního obchodního práva, zvláště pak hypotéku na námořní parníky. Kdyby se ale rychlé vydání námořního obchodního zákona potkalo s nepředvídanými překážkami takového rázu, že by ony zavinily odklad jeho vydání, pak budiž co nejdříve vydán zákon o hypotece na námořní parníky, aby se pak co nejvíce rozvinul námořní obchod. Jestli je zapotřebí opatřiti pro stavbu a výpravu velký kapitál, pak jej lze získati v prvé řadě pomocí hypotéky na námořní parníky. Pro uzákonění hypotéky na námořní parníky jest nutno zorganisovati také příslušný úvěr, jakmile to dovolí hospodářské poměry.
IV. otázku »Potravní daň jako pramen příjmů v rozpočtech státním, banovin i obcí« zodpověděl sjezd takto:
1. Při potravní dani z cukru se zapomíná, že zvyšováním daně jest nepřímo postiženo samo zemědělství, neboť bude pěstovati méně řepy, která se dnes může relativně lépe zpeněžiti, nežli kterékoliv jiné zemědělské výrobky. Proto snížením daně na cukr zvýšila by se jeho spotřeba a tím zvýšila by se také výroba cukrové řepy.
2. Při dani na lihové nápoje považuje sjezd důkladnou a odbornou revisi nynějších zákonných předpisů za potřebnou.
3. Při dani na plyn, kvasnice, octovou kyselinu, elektrické žárovky, extraktné esence, éterické oleje i na takové předměty potravní daně, které přinášejí státu relativně malý důchodek, považuje sjezd za vhodné, ponechati zdaňování těchto předmětů banovinám.
4. U samosprávných financí pokládá sjezd za potřebné upraviti zákonnou cestou podrobněji a přesněji: a) vztah občana a národního hospodářství proti samosprávné finanční moci, b) berní vztahy samosprávných těles jak mezi nimi samými, tak i vůči financím státním.
5. Za předměty potravní daně nebuďtež považovány suroviny, pohonné látky, dodávané průmyslu a živnostem a při zdaňování banovinami zvláště ty, při kterých se vyžaduje kontrola banovinských hranic.
6. Při všeobecné potravní dani sjezd navrhuje, aby nebyly zdaňovány předměty, zhotovené v jejich výrobní oblasti, i když se z ní vyvezly.
7. V případech dvojnásobného zdaňování jednoho a téhož předmětu jest žádoucím, uvarovati se tomu, aby jeden a týž předmět byl zdaňován současně státem i banovinou, ale místo toho nechť se zavede podílnictví banovin na příjmech z potravní daně státní.
Po zprávě gen. taj. I. sjezdu právníků států slovanských, přednesené v závěrečné valné schůzi, usnesl se sjezd takto: Sjezd s upřímnou radostí uvítal zprávu, že I. S. P. S. S. jest připraven a bude se konati již 9.—10. IX. 1933 v Bratislavě. Proto vyzývá právníky jugoslovanské, aby se ho zúčastnili v nejhojnějším počtu. Dr. В.