České právo. Časopis Spolku notářů československých, 5 (1923). Praha: Spolek notářů československých, 86 s.
Authors:

Rozhodnutí ze „Souboru legislativy a judikatury“.


(Nákl. knihtiskárny Štursa, Kraut a spol. v Brně, Kopečná 41.)
a) Oddělení administrativní.
Počítá-li se při vyšetření přírůstku hodnoty jako hodnota nabývací hodnota obecná ke dni 1. ledna 1903, nelze při výpočtu procenta snížení dávky dle § 13. čes. dávkového řádu z r. 1915 hleděti k době držby před 1. lednem 1903.
Nález ze dne 11. září 1922 č. 9906.
Je nezákonným, odepře-li státní pozemkový úřad souhlas ku zcizení deskového statku dle zák. ze dne 9. listopadu 1918 čís. 32 sb. z. a n. proto, poněvadž zcizovací cena značně přesahuje cenu nabývací (spekulační prodej).
Nález ze dne 31. října 1922 č. 15750.
1. Dle § 2., 1. odst. zákona ze dne 27. ledna 1922 č. 45 sb. nelze vyvlastniti jako pozemek k účelům obývacím nezužitkovaný pozemek, na kterém stojí stavba, která sice není domem obytným dle zákona stavebního, která však skutečně je obývána.
2. Pozemek takový je k účelům obývacím zužitkován, třeba by obyvatel stavby používal jen části její, nikoli budovy celé.
Nález ze dne 9. října 1922 č. 8460/22.
b) Oddělení judiciální.
Banka není povinná vyplatiti vklad jakémukoliv přínosci vkladní knížky, nýbrž jen tomu, koho považuje za poctivého držitele.
(Rozh. ze dne 20. září 1920 R. I. 776/20.) Uveřejněno: Prager Archiv 1922, str. 709, čís. 115.
Postoupil-li knihovní vlastník týž pozemek dvěma různým Osobám, připadá té osobě, která dříve zažádala o vklad vlastnického práva, toto knihovní pořadí přísluší knihovnímu vlastníku bez ohledu na. to, zda věděl o dřívějším kupu.
Rozh. ze dne 27. září 1921 Rv. II. 177/21.) Uveřejněno: Prager Archiv 1922, str. 709, čís. 116.
Petenční právo je omezeno jen na případ, že věcí způsobena byla škoda, anebo že na věc učiněn byl náklad, anebo že byla učiněna vydání na zachování věcí.
(Rozh., ze dne 24. ledna 1922, Rv. II. 312/21.) Uveřejněno: Präger Archiv 1922, str. 709, čís. 118.
Písemné poslední pořízení, pro formální poklesek neplatné, lze, vyhověno-li požadavkům §§ 585. a 586. obč. z. zachovati v platnosti jako ústní poslední pořízení, leda, že by se dokázalo, že zůstavitel chtěl poříditi jen písemně a vyloučiti každou jinou formu posledního pořízení.
Při úvaze, zda v těchto případech vyhověno požadavkům §§ 585. a 586. obč. zák., nelze pisatele posledního pořízení pro tuto okolnost o sobě pominouti jako svědka ústního posledního pořízení.
(Plenární rozhodnutí ze dne 13. března 1922, č. pres. 110/22.) Uveřejněno: Sb. min. sprav. 1922, č. 181.
Ohrožení pohledávky je posuzovati s hlediska věřitelova: oddělení jmění možno i tehdy povoliti, bylo-li vše u soudu složeno. Podání žaloby nedostačuje ještě, aby pohledávka byla osvědčena.
(Rozh. ze dne 8. března 1922 R.J. 236/22.) Uveřejněno: Prager Archiv 1922, str. 709, čís. 117.
Do odevzdání pozůstalosti ručí dědic, i přihlásil-li se bezvýjimečně, jen jměním pozůstalosti.
(Rozh. ze dne 14. února 1922 R. I. 179/22.) Uveřejněno: Sb. min. sprav. 1922, č. 169.
Pakli se strany jinak nedohodly, nemění se rozlukou manželství podle § 15. zákona ze dne 22. května 1919, čís. 320 Sb. z. a n. ničeho na alimentační povinností manžela vůči manželce, která nebyla dřívějším rozvodem vinna; kterýkoliv z manželů může však z důležitých příčin žádati za nové uspořádání majetkových poměrů. Při novém uspořádání dlužno vzíti zřetel na majetkové poměry manželčiny.
(Rozh. ze dne 29. března 1922, Rv II. 9/22.) Uveřejněno: Sb. min. sprav. 1922, čís. 179.
Zpeněžených zabavených společenských podílů společnosti s ručením obmezeným nelze. povoliti vnucenou správou, nýbrž jen nuceným prodejem.
(Rozh. ze dne 14. února 1922 R." I. 180/22.) Uveřejněno: Právník 1922, str. 235.
Obeslání k sepsání úmrtního zápisu dlužno pokládati za vyrozumění o úmrtí po rozumu čl. IX. zákona ze dne 1. dubna 1921. čís. 161, sb. z. a n. (Rozh. ze dne 15. února 1922 Rv. J. 168/221)
Uveřejněno: Sb. min. sprav. civ. čís. 183.
Není-li smluvené odbytné, složené nemanželským otcem jeho dítku, vyčerpáno, nemá dítko nároku na»placení měsíčních, alimentů.
I provdaná, nemanželská dcera žádati může na otci výživu a zaopatření, není-li ani ona ani její manžel s to potřebnou výživu zaopatřiti.
(Rozh. ze dne 20. července 1920, Rv. II. 137/20.) Uveřejněno: Sb. nejv. soudu sv. II., čís. 610.
Pro vyměření věna jest směrodatným jednak manželův stav v době sňatku, jednak jmění osoby, věnem povinné, v čase, kdy věno se požaduje. Mimo úvahu zůstává výše povinného dílu, na který osoba, oprávněná žádati věno, má nárok.
(Rozhod. ze dne 7. července 1920, R. II. 132/20.) Uveřejněno: Sb. nejv. soudu, sv. II., čís. 578. Podána-li žaloba o vyklizení bytu, aniž zaměstnavatel byl si dříve opatřil potřebné soudní svolení k výpovědi, nelze ji odmítnouti pro nepřípustnost pořadu práva, nýbrž dlužno ji zamítnouti. Soudní svolení k výpovědi není exekučním titulem k vyklizení bytu. O ně nutno teprve žalovati.
(Rozh. ze dne 13. července 1920, R. I. 461/26.) Uveřejněno: Sb. nejv. soudu, sv. II. čís. 592.
Hypotekární věřitel, jehož pohledávka, znějící na koruny, jest splatnou v cizině, nemůže z důvodů, že jest zajištěna na tuzemské nemovitosti, žádati zaplacení v Kč.
(Rozh. ze dne 31. srpna 1920, R, I. 294/20.) Uveřejněno: Sb. nejv. soudu, sv. II., čís. 638.
I převod závodního podílu dědictvím lze učiniti závislým na souhlasu společníků, předpokládajíc, že zároveň uspořádá se ve společenské smlouvě případ, kdyby souhlas byl odepřen.
(Rozh. ze dne 27. července 1920, R. 1. 520/20.) Uveřejněnb: Sb. nejv. soudu, sv. II, čís. 613.
Podnájemník není oprávněn, domáhati se odkladu exekuce, povolené majiteli domu proti nájemci.
(Rozh. ze dne 7. září 1920, R. I. 747/20.) Uveřejněno: Sb. nejv. soudu civ., čís. 650.
Ustanovení § 14., odstavec druhý, nesp. říz. vztahuje se též k úpravě notářských poplatků dle § 179. not. ř.
(Rozh. ze dne 24. srpna 1920, R. I. 706/23.) Uveřejněno: Sb. nejv. soudu civ. čís. 634.
Smlouvy, vypočtené v § 1., písm. b) zákona ze dne 25. července 1871, čís. 76 ř. zák. vyžadují k své platnosti notářského aktu i tehda, jde-li o manžele od stolu a lože rozvedené.
(Rozh. ze dne 14. září 1920, Rv. II. 107/20.) Uveřejněno: Sb nejv. soudu civ. čís. 667.
Citace:
Rozhodnutí ze "Souboru legislativy a judikatury". České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1923, svazek/ročník 5, číslo/sešit 2, s. 24-25.