Oddělení finanční.

Nedošla-li smlouva trhová, týkající se celé nemovitosti, schválení soudem opatrovnickým, nutného k platností prodeje polovice nemovitosti; jest výhrada tohoto schválení odkládací podmínkou celého právního jednání a není tu tedy předmětu poplatku.
(Nález ze dně 2. září 1920 č. 8155, Bohuslav č. 279.)
V úmluvě, že kupní cena musí býti zaplacena při podpisu smlouvy hotově, služší spatřovati odkládací podmínku, že smlouva ta bude platná jen, když bude podmínka ta splněna.
(Nález ze dne 24. května 1921 č. 6532, Bohuslav 536.)
Lhůta v § 44. ad 1, popl. zákona k oznámení poplatkového jednání jest dodržena, když návrh na zápis do knih pozemkových podle tohoto právního jednání byl před uplynutím osmidenní lhůty od uzavření právního jednání odevzdán poště k dopravě na příslušný soud knihovní. (Nález ze dne 6 listopadu 1920 č. 10412, Bohuslav č. 344.)
(Slovensko) I. Pokutu pro opožděné ohlášení smlouvy lze doložiti jen když byl objasněn rozpor údajů ve příčině doby uzavřené smlouvy. — II. Pokutu důchodkovou pro vědomě nesprávné údaje může bodle §111, popl. pravidel a §§ 93. a 94. zák. č. XI. z roku 1909 uložiti jen soud.
(Nález ze dne 22. září 1921 č. 11413, Bohuslav 587.)
Podle poznámky 2. v saz. pol. 91/55 zákona ze dne 13. prosince 1862 čís. 89 ř. z. pokládá se ohláška veřejný společnosti k zápisu do obchodního rejstříku za právní listinu o této společnosti, i když společnost nevzniká ani písemní, ani ústní smlouvou, nýbrž jen mlčky konkludentními činy. (Čl. 85. obch. z.)
(Nález ze dne 1. dubna 1921 č. 3804, Bohuslav 475.)
(Slovensko.) Zákon neosvobozuje listiny od poplatku z důvodů jejich prozatímnosti.
(Nález ze dne 3. listopadu 1921 č. 14223, Bohuslav 622.)
Listina sepsaná v advokátní kanceláři jako »informace« a oběma stranami podepsaná, dle níž jeden bratr za určitou úplatu uznává platnost testamentu a převzíti celé pozůstalosti druhým bratrem, jest listinou o narovnání, podrobenou poplatku dle stupnice II. ze smluvené úplaty.
(Nález ze dne 30, června 1920 č. 6039, Bohuslav č. 276.)
Odevzdací listina, kterou se prohlašuje přípustnost vkladu práva zástavního, zřízeného na základě projevu dědicova, jenž podle nařízení testamentu prohlašuje, že zřizuje na nemovitostech pozůstalostních práva zástavní pro pohledávky legatářů, nemůže býti pokládána za platný titul ke zřízení tohoto práva zástavního. (Saz. pol. 65/53, 116/61 a 101/84.)
(Nález ze dne 28. dubna 1919 č. 280, Bohuslav 39.)
Potvrzení bratry vdovy zůstavitelovy, že jí zřídil »věno«, i není právní listinou prokazující pohledávku vdovinu proti pozůstalostí dle předpisu § 21. nař. min. fin. ze dne 29. prosince 1915 č. 397 ř. z. .>
(Nález ze dne 30. března 1920 č. 1409, Bohuslav 186.)
Neodporuje zákonu, když se z kvitance, potvrzující příjem kapitálu »s vedlejšími poplatky«, vyměří poplatek nejen ze, sumy kvitovaných hypotekárních pohledávek, nýbrž i z úroků vypočtených za celou dobu dlužního poměru.
(Nález ze dne 21. dubna 1920 č. 3213, Bohuslav č. 206.)
Když se v kvitanci potvrzuje příjem kapitálu »s úroky a příslušenstvími«, bez udání sumy těchto vedlejších dávek, není nezákonné, když do základu pro vyměření poplatku z kvitance se připočítá suma úroků vyšetřená výslechem kvitujícího.
(Nález ze dne 30. června 1920 č. 6038, Bohuslav č. 275.)
Pojem příslušenství továrny. Zákon pokládá za příslušenství tovární budovy veškeré movité věci, potřebné ku provozování živnosti, pro niž tovární budova tak jest zřízena, že jí bez podstatných stavebních změn nelze, upotřebiti ku živnosti jiné.(Nález ze dne 27. května 1919 č. 2589, Bohuslav č. 61.)
Movité věci, určené vlastníkem k trvalému užívání věci nemovité, zůstávají potud příslušenstvím věci hlavní; pokud tento poměr trvá, nehledě na to, zda jich jest k užívání skutečně nezbytně potřebí, či zda snad mohou býti nahraženy věcmi jinými. Příslušenstvím přestávají býti teprve, když jejich věnování přestalo.
(Nález ze dne 2 září 1919 č. 4116, Bohuslav č. 90.)
Při vkladu převodu hypotekární pohledávky jest poplatek vyměřiti z částky postoupené pohledávky — při důchodu dle násobku § 16. popl. zák. na nižší postupné nelze hleděti.
(Nález ze dne, 7. dubna 1919 č. 108, Bohuslav č. 30)
Ujednáni dle § 54. popl. zák. o ceně věci prodané může finanční správa učiniti platně třeba jen s kupujícím a jemu dle toho poplatek předepsati, i když dře úmluvy stran poplatek má nésti prodávající.
(Nález ze dne 3. října 1919 č. 4739, Bohuslav čís. 108.)
Věci movité, byly-li prodávajícím v době uzavření kupní smlouvy určeny k tomu, aby se jich vždy užívalo s věcí nemovitou jakožto hlavní, tvoří její příslušenství, byť i snad kupující neměl úmyslu věnovati jej nadále témuž účelu.
(Nález ze dne 13. prosince 1920 č. 7545, Bohuslav č. 376.)
Z okolnosti, že pachtýř statku přinesl na statek svůj i vlastní, fundus instructus, nelze beze všeho souditi, že fundus ten byl věnován k trvalému používání při statku a nelze proto z prodeje fundu pachtýřem novému vlastníku statku, v jehož prospěch pachtýř ustoupil, vyměřiti poplatek nemovitostní.
(Nález ze dne 12. února 1920 č. 981, Bohuslav č. 147.)
Finanční úřad není oprávněn, vzíti a podklad vyměření poplatku převodního při koupi dědického podílu beze všeho místo odhadní cepy, zjištěné soudním pohadem v řízení pozůstalostním, poměrnou část vyšší ceny, za kterou později kupující nabyl ostatních podílů.
(Nález ze dne 23. října. 1919 čís. 169, Bohuslav č. 116.)
Dávku z přírůstku hodnoty, kterou kupující převzal ku placení za zcizitele, sluší pokládati za vedlejší plnění ve smyslu § 15 odst. 1 a § 50 odst. 1, č. 1 popl. zákona.
Ke znehodnocení dluhopisů válečných půjček po dni nápadu dědického netřeba hleděti, když dědicové nežádali za soudní odhad a úřad se přidržel hodnoty udané v pozůstalostním výkaze. (Nález ze dne 10. října 1921 čís. 9700, Bohuslav č. 604.)

Citace:

Oddělení finanční. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1923, svazek/ročník 5, číslo/sešit 5, s. 49-50.