České právo. Časopis Spolku notářů československých, 5 (1923). Praha: Spolek notářů československých, 86 s.
Authors:
= České právo, 5 (1923)
PDF

Dovolací stížnost proti výroku druhé stolice ohledně odměny vnuceného správce jest vyloučena.


(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 7. září 1920 R II 254/20.) Důvody: Dle § 528 odst. l. c. ř. s. ve znění císařského nařízení z 1./6. 1914 č. 118 ř. z. jest rekurs proti rozhodnutí druhé stolice v otázce útrat nepřípustným, což dle § 78 ex. ř. platí i pro řízení exekuční.
Náklad (útraty) vzešlý s dosazením vnuceného správce sluší považovati za útraty exekuční, poněvadž jsou součástkou veškerých útrat exekučních, které povolením a provedením exekučních prostředků vznikají. Ostatně také majíce povahu poplatků — dle § 104 j. ř. — soudem se vybírají. — Taj. nejvýš. s. Chytil.
Citace:
Dovolací stížnost proti výroku druhé stolice ohledně odměny. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1923, svazek/ročník 5, číslo/sešit 10, s. 91-91.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).