Čís. 12883.


Exekuce k zajištěni na majetková práva zapsaná v pozemkových knihách, která nenáležejí k pohledávkám, pokud nejsou jinak vyloučena z exekuce, se děje záznamem zástavního práva v pozemkové knize.
(Rozh. ze dne 6. října 1933, R I 920/33.)
K zajištění peněžitých pohledávek za Karlem W-em povolil soud prvé stolice exekuci vnuceným zřízením záznamu zástavního práva na právech, váznoucích na nemovitostech pro Karla W-a, a to na služebnosti bytu, na služebnosti výměnku a na právu požívacím. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle § 13 knih. zák. a § 88 ex. ř. jest exekuce vkladem a záznamem práva zástavního na služebnost bydlení, služebnost výměnku a právo požívací pro Karla W-a nepřípustná a lze na práva ta jakožto na jinaká práva majetková věsti exekuci jen podle předpisů § 331 a násl. ex. ř., exekuční návrh však takovou exekuci nenavrhuje a tudíž nevyhovuje předpisům exekučního řádu.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu, avšak jen co do exekuce na služebnost výměnku, a to s výhradou § 330 ex. ř. a na právo požívací s tím, že zajištění týká se částky 10000 Kč a útrat.
Důvody:
Již v rozhodnutí čís. 10302 sb. n. s. bylo dovoděno, že zabavení knihovně zajištěného práva požívacího děje se vkladem zástavního práva v pozemkové knize a že tomuto postupu nebrání ani předpis § 4 ani 13 knih. zákona. Pro stručnost se poukazuje k důvodům tam uvedeným. Totéž platí obdobně i pro exekuci k zajištění, která se provede knihovním záznamem zástavního práva, jak bylo vymáhající věřitelkou žádáno. Protože pak obdobně platí totéž, co bylo řečeno o právu požívacím, i o jiných právech majetkových v pozemkových knihách zapsaných, která nenáležejí k pohledávkám, pokud jinak nejsou z exekuce vyloučena, nebylo lze přisvědčili rekursnímu soudu, který za důvod zamítnutí návrhu uplatňoval jediné závady s hlediska § 13 knih. zák. a § 88 ex. ř., takže bylo usnesení soudu první stolice obnovili a to s výhradou § 330 ex. ř. a v omezeném rozsahu podle rozsahu dovolacího rekursu a s vyloučením exekuce na služebnost bytu, která nepodléhá exekuci, jsouc právem čistě osobním. Zápověď ve smyslu § 331 ex. ř. má soud exekuci povolující vydati k návrhu vymáhajícího věřitele, kterýž návrh však v exekuční žádosti obsažen nebyl.
Citace:
Čís. 12883. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 294-294.