Č. 10753.
Pojištění úrazové. — Řízení správní: Podacím místem pro odvolání z výměru Zem. úřadovny pro dělnické pojištění v Bratislavě jest i za platnosti vl. nař. č. 199/22 a zák. č. 125/27 jmenovaná úřadovna.
(Nález ze dne 2. října 1933 č. 19349/31.)
Věc: Zemská úřadovna pro dělnické pojištění na Slov. v Bratislavě proti ministerstvu sociální péče o včasnost opravného prostředku ve věci úrazového pojištění. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Zem. úřadovna pro pojištění dělníků na Slov. v Bratislavě předepsala na základě vykonané revise mezd platebním výměrem z 20. října 1930 firmě K. a W. v S. z jejího podniku: parní mlýn a lisování oleje za léta 1927 až 1929 z moci úřední dodatečně úrazové příspěvky částkou 1009,20 Kč, 1975,55 Kč a 2363,50 Kč s příslušnými úroky z prodlení. Výměr obsahoval toto poučení o opravném prostředku: »Proti tomuto výměru možno dľa § 24 vl. nar. zo dňa 14. júla 1922 č. 199 Sb. do 15 dní po jeho doručení podať prostredníctvom Zem. úřadovně pre pojšťovanie robotnikov na Slov. v Bratislavě odvolanie k politickému úřadu 2. stolice, příslušnému podl’a miesta podniku.«
Odvolání, jež z výměru toho podala jmenovaná firma, zem. úřad v Užhorodě výměrem z 25. dubna 1931 odmítl pro opožděnost z těchto důvodů: »Nař. výměr obdržela firma nejpozději 18. listopadu 1930 (podle poznámky na výměru však již 13. listopadu 1930). Odvolání, jež firma měla podati podle § 19 min. nař. č. 4790/1917 do 15 dnů přímo u Zem. úřadovny pro pojištění dělníků, zaslala zem. úřadu, jenž je musil postoupiti na příslušné místo, což se stalo 5. ledna 1931, tedy po uplynutí odvolací lhůty. Na odvolání firmy z tohoto rozhodnutí zrušilo je min. soc. péče nař. rozhodnutím z moci úřední, ježto podle § 24 vl. nař. č. 199/22 rozhodují spory, které vzniknou mezi zaměstnavateli a Zem. úřadovnou v Bratislavě o zařaďovacích a platebních výměrech v oboru úrazového pojištění od 1. července 1928 v 1. instanci příslušné zem. úřadovny. Tím pozbyly také platnosti § 181 odst. 2 zák. čl. 19: 1907 a § 20 odst. 3 nař. uher. min. č. 4790/1917, pokud jde o záležitosti uvedených zařaďovacích a platebních výměrů Zem. úřadovny. Mají proto odpory stran proti těmto výměrům býti podány u zem. úřadů, a nikoli u Zem. úřadovny v Bratislavě, která od účinnosti vl. nař. č. 199/22 není již rozhodovací instancí. Ježto poučení firmy, obsažené ve výměru Zem. úřadovny z 20. října 1930, nemá oporu v zákoně, a podle § 71 odst. 2 nař. č. 8/28 nemůže nesprávné poučení býti straně na újmu, musilo býti nař. rozhodnutí z formálních důvodů zrušeno. Zem. úřadu náleží nyní, aby o odporu firmy věcně rozhodl.«
O stížnosti, domáhající se zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost, uvažoval nss takto:
Z obsahu nař. rozhodnutí jest zřejmo, že žal. min. nevyřídilo jím instančně jako stolice odvolací odvolání podané dnešní zúčastněnou firmou z rozhodnutí zem. úřadu v Užhorodě z 25. dubna 1931, k čemuž vzhledem ke konečnosti tohoto rozhodnutí podle 2. odst. čl. 8 zák. org. č. 125/27 nebylo by ani kompetentní (srv. Boh. A 10638/33), nýbrž že odvolání to bylo mu toliko podnětem k zrušení rozhodnutí zem. úřadu z moci úřední, jak to žal. úřad v nař. rozhodnutí také výslovně uvádí.
Nař. rozhodnutí založeno jest na právním názoru, že ustanovení § 24 vl. nař. č. 199/22 derogovalo předpisy § 181 odst. 2 zák. čl. 19: 1907 a § 20 odst. 3 min. nař. č. 4790/1917, podle nichž podacím místem pro odvolání z výměrů Zem. úřadovny pro dělnické pojištění v Bratislavě jest tato úřadovna, a že tímto podacím místem jest nyní příslušný zem. úřad. Stížnost to popírá a dovozuje, že ustanovení tato dosud platí a předpisem § 24 cit. vl. nař. nijak dotčena nebyla. Stížnosti nutno dáti za pravdu. § 157 zák. čl. 19: 1907 ustanovoval, že sporné otázky, jež vzniknou mezi Krajinskou dělnickou pokladnicí pro podporu v nemoci a pojištění proti úrazu a zaměstnavateli o úrazových příspěvcích a kapitálových částkách, přísluší rozhodovati státnímu dělnickému pojišťovacímu úřadu a vymezoval dále věcnou příslušnost tohoto úřadu jako stolice odvolací, rozsah odvolání a účinky jeho, jakož i účinky rozhodnutí pojišťovacího úřadu. Cit. § neobsahoval žádného ustanovení o tom, kde sluší podávati odvolání určené tomuto úřadu. Nebylo toho ani zapotřebí, ježto § 181 odst. 2 téhož zák. článku měl o tom výslovné ustanovení, podle něhož odvolání měla býti podána u jmenované pokladnice, resp. Zem. úřadovny pro dělnické pojištění, proti jejichž rozhodnutím čelila. Stejně ustanovuje 3. odst. § 20 min. nař. č. 4790/ 1917, že odvolání z platebního výměru této úřadovny má býti podáno u ní, ona je přezkoumá a, neshledá-li možnost nápravy, předloží je županovi příslušné župy. Až do vydání vl. nař. č. 199/22, kterým byla změněna a doplněna ustanovení o úrazovém a nemocenském pojištění dělníků na Slov. a Podk. Rusi, nemohlo tedy býti vůbec pochybnosti o tom, že podacím místem pro odvolání z výměrů vydaných Zem. úřadovnou pro dělnické pojištění na Slov. jest tato úřadovna.
Jde nyní o to, zda v tomto právním stavu nastala nějaká změna ode dne účinnosti vl. nař. č. 199/22. Vzhledem ke změnám §§ 33, 36, 40 zák. čl. 19: 1907 a k tomu, že bylo upuštěno od zřízení státního pojišťovacího úřadu, bylo nutno změniti také kompetenční normu § 157 cit. zák. článku. Stalo se to § 24 vl. nař. č. 199/22, který ustanovil: »Spory, které vzniknou mezi zaměstnavateli a Zem. úřadovnou pro dělnické pojištění v Bratislavě co do výměrů zařaďovacích podle § 34 a výměrů platebních podle § 36, rozhoduje v prvé stolici župan příslušné župy. Do rozhodnutí tohoto úřadu přísluší právo stížnosti do 15 dnů po doručení k min. soc. péče.«
Z obsahu tohoto ustanovení plyne, že byl jím změněn výhradně toliko předpis § 157 zák. čl. 19: 1907, týkající se věcné kompetence státního pojišťovacího úřadu jako odvolací stolice, rozhodující o odvoláních podaných z výměrů jmenované zem. úřadovny. Poněvadž pak tato norma o místu podacím pro taková odvolání, jak již shora bylo řečeno, žádného předpisu neobsahovala, a § 24 vl. nař. č. 199/22 rovněž v té příčině výslovně nic nestanoví, vyplývá z toho, že ustanovením § 24 tohoto nař., měnícím § 157 cit. zák. článku toliko v uvedeném směru, nebyla nijak dotčena ustanovení § 181 odst. 2 zák. čl. 19:1907, ani § 20 odst. 3 min. nař. č. 4790/1917 o tom, že podacím místem pro odvolání z výměrů Zem. úřadovny pro dělnické pojištění v Bratislavě jest tato úřadovna.
Na tuto úřadovnu přešla totiž podle § 28 vl. nař. č. 199/22 působnost a práva, která ve věcech nemocenského a úrazového pojištění v zákonodárství býv. království uherského, zejména v zák. čl. 19: 1907 příslušela Krajinské dělnické pokladnici pro podporu v nemoci a pojištění proti úrazu v Budapešti, tedy i působnost býti podacím místem pro odvolání z jejích výměrů. Žal. úřad mylně se proto domnívá, že od účinnosti cit. vl. nař. v této její působnosti nastala nějaká změna.
Jeho úsudek, že podacím místem pro tato odvolání jest zem. úřad v Bratislavě, který od 1. července 1928 vykonává podle § 5 org. zák. č. 125/27 práva, jež na Slov. příslušela županům, proto, že rozhoduje o nich v 1. instanci, nemá tedy zákonné opory, neboť o § 24 vl. nař. č. 199/22 opříti jej nelze, poněvadž se zde ani přímo ani nepřímo o podacím místě nic nestanoví. Poněvadž § 24 vl. nař. č. 199/22 neobsahuje předpisu o podacím místě pro odvolání, o něž jde, odlišného od předpisů 2. odst. § 181 zák. čl. 19: 1907 a 3. odst. § 20 min. nař. č. 4790/ 1917, nelze uznati správným právní názor žal. úřadu, že tyto předpisy byly derogovány § 24 cit. vl. nař.
Není proto nař. rozhodnutí ve shodě se zákonem.