Zcela všeobecný slib učiněný obžalovanému neodpovídá narovnání povahy vytčené v § 188. lit. b) tr. z.

Zmateční stížnost obžalovaného J. V. proti rozsudku, jímž uznán byl vinným zločinem krádeže dle §§. 171., 176. 2. c. tr. z., zamítnuta c. k. nejvyšším dvorem soudním a zrušovacím dle §u 4. č. 2. zákona ze dne 31. prosince 1877 ř. z. č. 3. z r. 1878, v zasedání neveřejném z následujících důvodů:
Zmateční stížnost obžalovaného uplatňuje toliko důvod zmatku č. 5. §u 281. tr. ř., poněvadž jest prý rozsudek nejasný a neúplný ohledně části svých důvodů, kde se uvádí na přetřes otázka beztrestnosti pro účinnou lítost. Zmateční stížnost vychází při tom z údajů obžalovaného, učiněných při hlavním líčení, že když jeho delikt byl odhalen, byl zavolán do kanceláře továrny a že mu tam bylo řečeno, když se přizná a škoda bude nahražena, že se mu vše odpustí.
Řečené vady prý pozůstávají v tom, že bylo opominuto kladením patřičných otázek svědku R. přesně zjistiti, pokud toto tvrzení obžalovaného se zakládá na pravdě, a kdy obžalovaný byl zavolán do kanceláře, zda před tím než bylo vyrozuměno četnictvo, anebo teprve po té. Leč těmito vývody uplatňuje se jenom vadnost řízení, nikoli však vadnost rozsudku, jež jedině by mohla vylíčiti uvedený formální důvod zmatku. Bylo by bývalo věcí obhájce, patřičnými otázkami nebo návrhy při hlavním líčení působiti, aby řízení bylo doplněno ve směrech, jež se mu zdají důležitými. Kdyby soudní dvůr mu v tomto směru byl činil obtíže zamítnutím návrhů, mohl případně uplatňovati důvod zmatku č. 4. §. 281. tr. ř. pro obmezování práv obhajoby. Že by však nebylo přihlíženo k nějakému návrhu obhajoby v naznačeném směru, nelze vyčísti z protokolu o hlavním přelíčení a netvrdí ani zmateční stížnost. V důvodech rozsudku však se zjišťuje výslovně, že otec obžalovaného nahradil škodu teprve odpoledne toho dne, kdy četnictvo dopoledne zvědělo o zavinění obžalovaného. Předem uvedeným tvrzením obžalovaného ohledně slibu mu v kanceláři továrny daného ostatně nebylo třeba se zabývati, obzvláště v důvodech rozsudku již z toho důvodu, poněvadž zcela všeobecný slib učiněný prý dle toho obžalovanému, patrně neodpovídá narovnání povahy vytčené v §u 188. lit. b. tr. z. Bylo tedy zmateční stížnost jako zřejmě neopodstatněnou zamítnouti ihned při poradě neveřejné dle uvedeného ustanovení novely k trestnímu řádu z roku 1877/78.
(Rozhodnutí c. k. nejvyššího dvoru soudního a zrušovacího ze dne 26. září 1916, Kr III 177/16|1.)
Dr. Adolf Procházka.

Citace:

Zcela všeobecný slib učiněný obžalovanému neodpovídá narovnání povahy vytčené v § 188. lit. b) tr. z.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 8, s. 392-393.