Žaloba pro zmatečnost jest přípustna též proti právoplatnému směnečnému příkazu platebnímu.

Rozsudku soudu odvolacího nelze vytýkati nesprávné právní posouzení věci. Dovolatel má za to, že vůbec není žaloby pro zmatečnost proti směnečnému příkazu platebnímu, poněvadž § 529. c. ř. s. mluví jen o právoplatném rozhodnutí, tudíž o rozsudku nebo usnesení, nikterak však o příkazu platebním, a poněvadž § 532. c. ř. s. zmiňuje se jen o rozsudcích. Dle §u 529. c. ř. s. možno žalobou pro zmatečnost odporovati právoplatnému rozhodnutí, jímž věc je vyřízena. Toto všeobecné znění nikterak neopravňuje k závěru, že směnečným platebním rozkazům nemůže býti odporováno žalobou pro zmatečnost. Neboť také směnečný příkaz platební, jenž vydán byl na náležitě doloženou žalobu a proti kterému nepodáno v čas námitek, obsahuje nezměnitelný, tudíž formálně právoplatný výrok soudu, jímž definitivně vyřízena je právní rozepře zahájená směnečnou žalobou, zakládá titul k uspokojovací exekuci, plní ve všem všudy funkce právoplatného rozsudku nebo usnesení a musí tudíž býti jim kladen na roveň. Že v §u 532. c. ř. s. mluví se jen o rozsudcích, nikoli však též o platebních příkazech, není směrodatno. Neuvádíť se v §u tom ani usnesení, a přece možno, jak sám dovolatel nucen je připustiti, usnesením odporovati žalobou pro zmatečnost. Důvod, proč v §u 532. c. ř. s. mluví se jen o rozsudcích, je zřejmě ten, že jednak rozsudky znamenají typickou formu soudního rozhodnutí, jednak však, že v §u 532. c. ř. s. upravuje se zároveň příslušnost soudů pro žaloby pro zmatečnost a žaloby o obnovu, a dle §u 531. c. ř. s. může býti obnoveno pouze řízení ukončené rozsudkem. Že ani zákonodárce nezamýšlel vyloučiti žaloby pro zmatečnost proti příkazům platebním, plyne z vysvětlivek k civilnímu řádu soudnímu (mat. sv. I., str. 368.), kde se k §§. 551. až 554. (§§ 529. až 532. c. ř. s.) praví: »Podotknouti sluší ještě, že nikoli sice žaloba pro zmatečnost, ovšem však žaloba o obnovu omezena je na odpor proti rozsudkům«, a kde se dále dovozuje, proč se nepřipouští obnova proti příkazům platebním. Dle úmyslu zákonodárcova je tudíž vyloučena sice žaloba o obnovu proti platebním příkazům, nikoli však žaloba pro zmatečnost proti příkazům takovým. Z hořejších výkladů je patrno, že se proti platebnímu příkazu žaloba pro zmatečnost o sobě připouští. Dlužnoť právě rozlišovati přesně mezi dvěma skupinami případů s účinky naprosto rozdílnými. Do jedné ze skupin těch náleží případy, ve kterých příkaz platební nebyl náležitě doručen, buď že doručen byl osobě jiné, nežli která v příkaze platebním byla jmenována, buď že nebylo dbáno zákonných předpisů o doručování do vlastních rukou (§§ 106., 104. c. ř. s.). Skupina druhá zahrnuje případy, ve kterých příkaz platební doručen řádně osobě v něm jmenované, ve kterých však osobě té nedostává se svéprávnosti. V případech oněch není vydání platebního příkazu jako takové stíženo zmatečností, arciť však je úkon doručení sama zmatečný, příkaz platební nemůže se oproti žalovanému ani formálně státi právoplatným, lhůta k podání námitek nemůže započíti běžeti. Předpokladů pro podání žaloby pro zmatečnost, totiž právoplatného rozhodnutí, jímž věc je vyřízena, tu není. Zde může dojíti k nápravě pouze opětným, zákonu hovícím doručením příkazu platebního. Jinak má se věc při druhé skupině případů, k nimž náleží také případ přítomný. V případech těchto bylo doručeno řádně po zákonu. Nebyly-li ve lhůtě zákonné podány proti platebnímu příkazu námitky, vejde příkaz ten proti osobě, jíž byl doručen, formálně v moc práva, věc je vydaným příkazem platebním vyřízena, příkaz platební nemůže býti odstraněn jinak, nežli žalobou pro zmatečnost. Opětné doručení právní moci nabyvšího platebního příkazu zákonnému zástupci a dokonce již potom, kdy zástupce ten byl podal žalobu pro zmatečnost, je naprosto vyloučeno. Nebylo by mělo proto v případě přítomném vůbec býti vyhovováno návrhu dřívějšího a nynějšího žalovaného na opětné doručení platebního příkazu opatrovníkovi dřívějšího žalovaného; opětné doručení přes to provedené nemůže dle řečeného míti pražádných právních účinků.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 7. prosince 1915, č. j. Rv II 657/15|1.)
—i—

Citace:

Žaloba pro zmatečnost jest přípustna též proti právoplatnému směnečnému příkazu platebnímu.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 7, s. 337-339.