Oddíl názvoslovný.

Provolání pražské Právnické Jednoty, zaslané Jednotě naší a uveřejněné v posledním čísle »Zpráv«, provázeno bylo přípisem, ve kterém Jednota pražská poukazuje na to, že záleží jí pro přípravu chystaného názvosloví právnického zejména na podpoře a součinnosti Jednoty moravské, zvláště se zřetelem k úkolu sebrati názvoslovnou látku právní v lidové mluvě resp. nářečích na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku — i nabídla na zevní důkaz této očekávané podpory a součinnosti kooptaci tří členů naší Jednoty pro názvoslovný výbor Jednoty pražské a připojila k tomu pozvání k ustavující schůzi tohoto výboru v Karolině dne 27. dubna t. r.
Výbor Jednoty naší plně oceňuje a srdečně vítaje tento významný počin Jednoty pražské, usnesl se na důkaz, jaký význam on sám akci její přikládá, vyslati k této ustavující schůzi jako delegáta I. jednatele vrch. radu fin. prokuratury, dra. Peku, jenž vyzvání tomu vyhověl a ve schůzi výborové, konané dne 4. května t. r., o poslání svém podal zprávu.
Schůzi pražskou, jíž kromě výboru Právn. Jednoty súčastnilo se i četně profesorů české fakulty právnické, zahájil srdečným proslovem a uvítáním starosta Jednoty, p. vicepresident vrchního soudu zemského v Praze, Výšin, načež udělil slovo delegátu Jednoty moravské, jenž tlumočil pozdrav této, plný souhlas, přání zdaru a ujištění všemožné podpory k podnikané akci názvoslovné, což přijato bylo s upřímnou pochvalou. Po stručném referátě prof. dra. Herrmanna šl. Otavského o cílech a prostředcích podnikané akce, usneseno sestaviti předsednictvo výboru názvoslovného tak, aby předsedou byl starosta Jednoty pražské, I. místopředsedou člen výboru Právn. Jednoty moravské, jejž by tento výbor sám určil, II. místopředsedou profesor české fakulty právnické, III. místopředsedou právník praktický. I. jednatelem zvolen p. rada zem. soudu dr. Bohuslav, II. a zároveň zapisovatelem p. soudce dr. Tlamich, generálním zpravodajem p. prof. dr. Herrmann šl. Otavský.
Na návrh tohoto usneseno zvoliti nejdříve užší výbor pro po- řízení pracovního programu, na jehož základě by se pak sestoupily jednotlivé odbory. Tento užší výbor zvolen takto: pp. prof. dr. šl. Herrmann, prof. dr. Kadlec, prof. dr. Miřička, vrch. zem. rada dr. Vaněk, rada zem. soudu dr. Bohuslav.
Program každé budoucí schůze bude výboru Jednoty moravské sdělován k písemné neb ústní účasti.
Zprávu tuto vzal výbor s povděkem na vědomí a určil na vyhražené mu místo místopředsednické v názvoslovném výboru pražském referenta, vrch. radu fin. prok. dra. Peku, jenž volbu tuto přijal. Za kooptované členy výboru pak navrhl výboru Jednoty pražské téhož a dále dra. Bulína, advokáta v Brně, jmenování člena třetího si vyhradiv na dobu pozdější. * *
V plném vědomí důležitosti názvoslovné akce podnikané pražskou Právnickou Jednotou pro náš život právní i národní žádáme snažně všecky své pp. členy, jichž převalná část bezprostředně mezi lidem naším žije a s ním se stýká, aby každý v kruhu své působnosti snažil se zachytiti z neporušené mluvy lidové to, co má vztah nějaký k terminologii a fraseologii právní a nedošlo dosud povšimnutí, a příspěvky takto získané, jež v případě vhodnosti budou uveřejňovány a honorovány jako prakt. případy, zasílal redakci těchto »Zpráv.«
Výbor Právnické Jednoty moravské.
Redakce »Zpráv.«
* * *
Podnět vyšlý z Právnické Jednoty v Praze, aby pořízeno bylo nové české názvosloví právnické, po případě názvosloví dosavadní přehlédnuto a doplněno tak, jak toho vyžadují jednak nové a složité poměry, pokud došly úpravy zákonné, jednak duch a čistota našeho jazyka, při čemž výslovně a právem bylo poukázáno na hluboký a čistý jeho zdroj, mluvu lidovou, vedly mne znovu k monumentální Bartošově »Dialektologii moravské«, vyšlé již před třicíti lety, i nepokládám za neužitečno vybrati z ní tuto a předložiti k veřejné rozpravě řadu výrazů a rčení, které ke mnohým poměrům právním mají vztah více méně blízký a mohou býti tedy materiálem, jehož se záslužný podnik pražský dožaduje.
Cudať, cudovať se s kým — vaditi se (laš.), pocudovať sa — povaditi, pohádati se, ale zároveň cúdit — čistiti, tedy: obojí asi něm. »ausputzen« (vyplísniti), »to sú nějaké cudy« — křiky, soudy (slov.).
Čest, titul: Jaká čest mu náleží? Dál mu malá čest. Nevím, jakú čest Vám mám dať (jak Vás titulovati).
Čin: Přišel až po všem činu (post festům).
Dajný — kdo rád, ochotně dává.
Dělný — pracovitý, dělní den — všední (neděle!).
Drahy = Travnatá cesta za dědinou, kudy se dobytek na pastvu vyhání a v čas nepohody též popásá: na drahách. Jinde tomu říkají výhon (Budějovice, Klímkovice: vyhun), příhon (Sloup), skotnice (Slezsko), skotňa (St. Hrozenkov, Frýdek), výpusték (Vel. Meziříčí).
Duplina — dutina — vydupnělý (strom) — laš.
Hlasnice na houslích = Resonanzboden (valaš.).
Hranečník = mezní kámen (socha, sád!).
Chlopíť — udeřiti dlaní. Chlopíť: Při prodeji dlouho se smlouvají, konečně, když se dohodli, »chlopnú si v ruce« a smlouva hotova. Slovy »chlóp na to« vyzývá se prodavač, aby prodal za peníze kupitelem nabízené.
Jem = ostrost, bystrost.
Končitý = špičatý (spitzig) — [hora Končistá v Tatrách!]. Zařezat na končito — do špice.
Kotár == 1. obec se svými polnostmi, 2. kamenitá půda (»co sa též tam na tých kotároch može rodiť«).
Krajník = der Flügelmann (slov.). Letovisko = letní pastvisko kravské (val.).
Lovisko: prohlubeň v rybníku, do níž se ryby při lovení stekou (Novoměstsko).
Minka — kupil koně na minku — s výhradou, nemají-li chyby.
Minúť sa: Minem sa bez něho (obejdeme), mine sa o chlebě. Nevím, mine-li se jitro bez déšča. Míňáme sa, jak možem. Muka sa míňá (jde na odbyt).
Nahajka = býkovec.
Napravovat = falšovati: napravované víno (vých. Mor.).
Nátoň — 1. špalek, 2. místo, 1.—2. kde se na dvoře dříví štípe.
Návratí = stříška nad vraty (slov.).
Nesprávný, nesprava = kdo se nehledí s lidmi spraviti, vypořádati, na př. dlužník (Jicko).
Obědiny = co dobytek rozkouše a z koryta rozháže (Zlín).
Oběrkovat = paběrkovati ovoce, po trhání zde onde na stromech zbylé (Strážnice).
Oběrky = paběrky ovocné.
Obchod: Byl jsem na obchodech (z chrámu do chrámu nebo ke křížům) — (Příbor).
Obchodiť sa málem = 1. na mále přestávati, 2. s ovcami sa neobchodím (sich abgeben), 3. obchodím sa jak možu (sich fretten, viz vetiti se).
Obolet = Nemohl toho obolet (uber s Herz bringen = přes srdce přenésti!) (Zlín).
Obrubky = třísky, jež při obrubování pařezu odletují: Přinesla sem pl’ný měch obrubkuv (laš.).
Obsúdiť = vyhráti při na někom: Obsudil ho o to pole (vých. Mor.).
Odbolený = bolavý od ležení.
Odušnět: Kůň odušňél — je dušný, dychavičný (Zlín). Ochoza = oprátka v lese, t. j. odměřený kus lesa na prodej (na vysekání) (Kyjov).1
Otrusiny = na př. sena, slámy.
Podsaditi: Tych pět gruntů bylo n to podsaděných (hypotékou).
Podstúpiť — »vystáti«: Moc podstúpil.
Pochybět: Žito pochybělo = nezdařilo se.
Polacinět: Dobytek polaciněl, je lacinější (Zlín).
Pracovat, za toto sloveso říká se většinou dělat.
Práv: Nésu z toho práv (zodpověděn).
Prospalé právo = prošlé (Brn.) [promlčené].

Jinde „provázek", „rabuše", „tálek“ (= Teil), srv. „Erbtál“.

Citace:

Oddíl názvoslovný. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 4, s. 214-217.