Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. osterr. Gerichtszeitung = G. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Juristische Blätter = J. B. Österr. Richterzeitung = R. Z., příl. A.-H., Notariatszeitung: N. Z. — Gerichtshalle — G. H. (Připojená čísla znamenají stránky dot. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí.)

A. Z práva občanského.

47. § 158. obč. z. Ve sporu o odepření manželského původu zříditi dlužno opatrovníka i zletilému potomku (z 13. srpna 1907, č. 10839, P. R. 189, Z. B. 597).
48. § 233. Vzdá-li se otec, jako zákonný zástupce svého nezletilého dítěte opravného prostředku, jest k tomu potřebí schválení poručenského úřadu (z 8. května 1907, č. 6021, off. 1084).
49. § 339. Svémocné rušení držby tu není, když někdo mezi stavbou veřejné silnice užívá soukromé cesty na poukaz starostův (z 24. září 1907, č. 12563, P. 375).
50. § 967. Nárok schovatelův nepomíjí, byl-li druhé straně ohlášen v 30denní lhůtě po zrušení uschování (z 14. března 1908, Rv II. 167—8, Z. B. 506).
51. § 1210. Při společnosti, pozůstávající pouze ze dvou osob může jeden člen býti vyloučen; nemyslivecké a honebnímu zákonu se příčící provozování honitby opravňuje k vyloučení dotyčného člena ze společnosti honební (z 19. února 1908, č. Rv I. 109—8, J. B. 357).
52. § 1218. Důkaz o vyplacení věna proti konkursní podstatě zemřelého manžela lze vésti svědky (§ 1. lit. c. zák. z 25. července 1871, č. 76 ř. z. a § 49. konk. ř. — z 28. ledna 1908, R II. 64—8, P. 295).
53. § 1220. Dotační povinnost báby; nárok na věno nepomíjí provdáním se (z 16. července 1907, č. 9424, J. B. 261 z r. 1908).
54. § 1328. Ženská, která byla svedena a stala se těhotnou, aniž tu jest skutkové podstaty § 506. tr. z., nemá dle § 1328. nároku ani na náhradu ušlého zisku ani na odškodnění pro zmenšenou naději na vdavky. Jeli tu ale skutkové podstaty § 506. tr. z., dlužno soukromoprávní nárok svedené posuzovati se stanoviska § 1324. obč. z.; jí přísluší tedy nejen právo na odškodnění, nýbrž i nárok na plné dostiučinění, obzvláště nárok na odškodnění pro zmenšenou naději na vdavky, dále, jestliže obtěžkala, nárok v § 1328. stanovený. Naproti tomu nemá svedená v žádném shora uvedném případě nároku z důvodu ztráty cti (Plen. rozh. z 1. dubna 1908, č. Rv I. 91-8 knih. jud. č. 184, J. B. 309, P. 404, off. 1082, Z. B. 586, G. H. 537).
55. § 1475. Řádná doba promlčecí se nezdvojnásobuje u osob nepřítomných (z 31. prosince 1907, č. 15203, Z. B. 405.) — 253 —
56. § 30. zák. odpůrčího. Zřízení zástavy pro pohledávky neexistující jest bezúplatným jednáním, dle § 30., čís. 1 naříkatelným (z 29. ledna 1908, č. 15376, J. B. 345).
57. Zák. splátkový. Zažalování kupní ceny za věc s výhradou práva vlastnického prodanou, rovněž i exekuční vymáhání této pohledávky zabavením věci nepůsobí ještě ztráty vyhrazeného vlastnictví; toto platí vůči třetím osobám nadále (z 10. září 1907, č. 11529, J. B. 285, Z. B. 584).
58. Zák. o koncessích ze 14. září 1854, č. 238 ř. z. Dráha, jejíž lokomotiva jiskrami zapálila sousedící budovu, není povinna nahraditi pojišťovací společnosti útraty spojené s vyšetřením škody (z 11. března 1908, Rv IV. 4—8, Z. B. 509).
59. Zák. o ručení drah. Je-li zřízenec želežniční pojištěn pro úraz, nemá to vlivu na jeho náhradní nárok ve smyslu zák. z 5. března 1869, č. 27 ř. z., byl-li poškozen na dráze jiné, než u které jest zřízencem (§§ 46. a 47. zák. úraz. ze 24. března 1908, R III 56—8, Z. B. 410). Není událostí u provozování dráhy, byl-li cestující na plošině elektrického vozu náhlým trhnutím při prudkém zabrzdění vyhozen (z 11. března 1908, Rv I. 136 — 8, Z. B. 412).
Nastala-li událost v provozování dráhy vlastním jednáním nepříčetné osoby (osob šílených, dětí pod 7 let a p.) a bylo-li tím způsobeno tělesné poškození neb usmrcení této osoby, nemůže se dráha omluviti námitkou vlastní viny poškozeného, ovšem ale může v jednání nepříčetného dle okolností případu spočívati neodolatelná náhoda ve smyslu § 2. zák. o ručení drah; je-li dále jednání nepříčetné osoby důsledkem zaviněné nedbalosti osoby třetí, která má na ni dohlížeti, za jejíž vinu ale dráha neručí, může i nastali omluvný důvod neodvratilného jednání osoby třetí, v § 2. připuštěný (plen. rozh. z. 8. dubna 1908, praes. 4/8, kniha jud. 185, J. B. 333, off. 1086, P. 479, G. H. 628).

B. Z práva směnečního, obchodního, konkursního a společenstevního.

16. § 1. sm. ř. Uznání směnečného dluhu po nabytí zletilosti nepropůjčuje směnce moci směnečné, nýbrž zakládá jen obecnoprávní pohledávku (z 16. dubna 1907, č. 4664, off. 1083.)
17. Čl. 22. obch. z. Dřívější majitel obchodu jest povinen, dopisy naň docházející, odstoupeného obchodu se týkající vydati svému nástupci (z 11 března 1908, Rv III. 166 8, Z. B. 423.)
18. Čl. 355. Právo, žádati náhradu pro nesplnění místo splnění, přísluší pouze kupujícímu a to jen za podmínek čl. 356. obch. z. (z 15. dubna 1908, Rv 237-8, J. B. 287).
19. § 37. žel. ř. dopr. Dráha ručí za předměty převzaté do uschování v šatně (z 2 října 1907, č. 9082, J. B. 371.)
20. § 63. Dráha ručí, i dodrží-li lhůtu dodací, za škodu povstalou nepřesným zasláním zabité drůbeže, na př. když rozdělí — 254 —
jednotnou zásilku ve dva oddíly, aneb pozdě avisuje došlou zásilku (z 10 června 1908, č. Rv I. 449—8, J. B. 417).

C. Z řízení sporného a exekučního.

66. § 1. j. n. Pro žaloby na domovskou obec o náhradu výživného, jež kdosi třetí poskytoval, jsou příslušný řádné soudy (§ 1042. obč. z. z 30. prosince 1907, č. 16.117, J. B. 411. z r. 1908.) Zákonem o koncessích železničních ze dne 14. září 1854, č. 238 ř. z. byla judikatura o soukromých právech z tohoto zákona vyplývajících a jím založených výhradně přikázána administrativním úřadům (z 1. června 1907, č. 6764, J. B 358).
67. § 49. č. 5. Žaloby o vrácení pachtovní kauce po ukončení nájemného poměru patří bez ohledu na cenu předmětu sporu před soudy okresní (z 4. dubna 1907, č. 4555, off. 1074, Z. B. 526 z r. 1908).
68. § 55. Nájemné, připadající na jisté období nájmu, není částí celého na dobu nájmu ujednaného nájemného do rozumu § 55. (z 22. února 1907, č. 2226, G. H. 561 z r. 1908).
69. § 61. Učiní-li processní soud opatření ve smyslu § 61., nelze opatření to stížností zvrátiti (ze 14. ledna 1908, R III. 9—8, G. H. 543).
70. § 76. Pro žaloby na odepření manželského původu neplatí fórum § 76. (z 15. května 1907, č. 6245, off 1077, Z. B. 606)
71. § 99. Také úmyslně nezaplacená pohledávka žalovaného za žalobcem zakládá fórum jmění (z 25. února 1908, R I. 115 — 8, Z. B. 438) Tohoto fóra nelze se dovolávati cizozemcem ve sporu s cizozemcem (z 17. března 1908, R I. 158 -8, Z. B. 440).
72. § 99. Knihovně váznoucí, avšak v době podání žaloby zaplacené pohledávání cizozemcovo nezakládá příslušnost soudu podle majetku (z 3. prosince 1907, č. 15018, P. 337 z r. 1908).
73 § 109. Ku zřízení poručníka pro nemanželské dítě, jež vystupuje z nalezince, není příslušným okresní soud, kde matka bydlila v době vystoupení, nýbrž okresní soud, kde matka bydlila v době, kdy věc na soud byla vznesena (z 19. srpna 1904, č. 12906 a opačně z 5. listopadu 1907, č. 2498, P. 338 a 339 z r. 1908).
74. Čl. V. úvoz. zák. k c. ř. s. K upravení útrat druhé stolice ve sporu u okresního soudu v I. stolici projednaném příslušným jest okresní soud (z 8. ledna 1908, č. Nd II. 4/8, P. R. 178).
75. § 208. c. ř. s. Vzdání se rekursu z usnesení, kterým stanoveny býti mají útraty jedné strany proti druhé, jest závazným, třeba nebylo protokolováno, jen když bylo učiněno u přítomnosti soudce a druhé strany (§ 472. c. ř. s. z 3. března 1908, č. R II. 178—8, J. B. 262).
76. § 233. Rozsudek, odsuzující kupce ku zaplacení kupní ceny nezakládá vůči žalobě jeho ze správy námitky rozepře již rozhodnuté (z 29. května 1907, č. 6912, off. 1079). — 255 —
77. § 462. Odvolací soud jest vázán pouze návrhy a nikoliv též důvody odvolacími (z 20. listopadu 1906, č. 16819, J. B. 273 z r. 1908).
78. § 516. Nebylo-li z vyhotovení usnesení patrno, že bylo vydáno pouze předsedou senátu, nelze stížnost z něho podanou zamírnouti jako nepřípustnou, nýbrž třeba ji zaslati sborovému soudu první stolice, aby o ní rozhodl (z 27. března 1907, č. 3695, off. 1071, Z. B. 444).
79. Řízení ve věcech manželských. O žalobě na rozloučení manželství musí býti zavedeno řízení přípravné dle § 245., č. 2; položení roků ku pokusům o smír jest nepřípustným (z 28. července 1908, R II. 614—8, P. R. 237).
80. § 5. lit. d zák. o živn. soudech. Obchodními živnostmi ve smyslu cit. § na rozdíl od výrobních živností dlužno rozuměti jen takové živnosti, jichž provozování spočívá pouze v obchodování; pro spory mezi majiteli výrobních živností a osobami u nich pro vyšší služby (§ 73. odst. 3. živn. ř.) ustanovenými, ku kupeckým službám upotřebovanými, nejsou živnostenské soudy příslušný (plen. rozh. z 3. června 1908, R I. 306—8, sb. nál. č. 203, J. B. 405, P. 516, off. 1090, G. H. 628).
81. Zák. ze 7. července 1896, č. 140 ř. z. O sporných otázkách, vyskytujících se v řízení o cestu nezbytnou, dlužno dle ustanovení cit. zák. rozhodnouti; předpisu § 2., č. 7 říz. nesp. nelze tu užiti (ze 17. prosince 1907, č. 15750, J. B. 263 z r. 1908).
82. ČI. IX., č. 8 uv. z k ex. ř. Počítá-li se část vdovského platu po státním úředníku, která exekuci podléhá, nelze příhlížeti ku příspěvku na výchovu dětí, který vdova dostává (§ 2. zák. z 21. dubna 1882, č. 123 ř. z. z 22. ledna 1907, č. 565, off. 1056).
83. ČI. IX., č. 10. (Zák. ze 26. května 1888, č. 75 ř. z.). Při exekuci na příjmy ze služeb soukromých plynoucí není přípustno za příčinou výpočtu části, jež je exekuci podrobena, připočísti též příjmy ze služeb veřejných (z 21. ledna 1908, R II. 38—8, P. 414).
84. § 37. ex. ř. Směřuje-li žaloba dle § 37. ex. ř. pouze proti vymáhajícímu věřiteli, může prosba její zníti pouze na nepřípustnost exekuce a nikoliv též na určení vlastnictví exekučního předmětu a vydání jeho neb dražebního výtěžku; exekuční soud jest příslušným jen co do žalobní prosby o nepřípustnost exekuce, v ostatním směru dlužno žalobu pro nepříslušnost zamítnouti (ze 7. srpna 1907, č. 10363, J. B. 215, Z. B. 533 z 1908).
85. § 80. Nařízení min. sprav, z 19. října 1904, č. 123 ř. z. dlužno při exekučních návrzích, které jsou podány na základě rozsudků německých soudů u rakouských soudů, užiti i tehdy, bylo-li opatření, jímž spor zahájen, doručeno před tím, než nařízení ono nabylo platnosti (1. listop. 1904); rakouský soud o povolení takové exekuce dožádaný může povolení to pro nedostatek při doručení nastalý jen tehdy odepříti, je-li povinným rakouský státní příslušník (z 16. dubna 1907, č. 4147, off. 1076).

Citace:

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 5, s. 266-269.