Stačí k pactu in favorem tertii za účelem knihovního vkladu obyčejná legalisovaná smlouva trhová či jest nutným akt notářský?

Trhovou smlouvou ze dne 20. září 1907 uzavřenou mezi Františkou P., jakožto prodavatelkou a mezi synem jejím Františkem P. a snachou Františkou P., jakožto kupiteli, prodala Františka P. svůj podsedek č. 66 ve Staré Vsi kn. vl. č. 174 manželům Františku a Františce P. za smluvenou cenu trhovou per 9311 K — 251 —
60 h. Na úplné zaplacení této trhové ceny per 9311 K 60 h přijali kupitelé ku vyrovnání a od téhož dne k úrokování pohledávky v úhrnném obnosu per 9311 K 60 h na tomto podsedku váznoucí a podotýkají ve II. odstavci smlouvy výslovně, že tímto převzetím jest celá trhová cena vyčerpána a že prodavatelka od kupitelů již ničeho pohledávat i nemá. Přes to však vsunut jest do této smlouvy hned další odstavec (III.), že kupitelé zřizují beze srážky z trhové ceny doživotnou a bezplatnou výměnu jednak prodavatelce, jednak osobě třetí (pactum in favorem tertii).
Okresní soud v P. zamítl žádost kupitelů za vklad této výměny z důvodu, že kupitelé koupili podsedek č. 66. vl. č. 174 ve Staré Vsi za dluhy obnosem 9311 K 60 h pojištěné, podotknuvše výslovně, že tím jest celá trhová cena vyčerpána. Důsledkem toho nemůže prodavatelka kupitelům z důvodu smlouvy trhové ukládati značná břemena, jaká v odstavci III. trhové smlouvy uvedena jsou a jest-li tedy kupitelé břemena ta na se vzali jednalo se v tomto případě též o smlouvu darovací, o níž však — nehledíc k formě, jakou tato smlouva vyžaduje — není ani řeči. U Jana P., který ani prodatelem není jest pak vyhrazená výměna skutečně darováním, vyžadujícím formy notářského aktu.
C. k. krajský soud v Olomouci usnesením ze dne 15. listopadu 1907 R IV 68/7 / 2, Vyhověl rekursu kupitelů a žádaný vklad práva vyměny dle odst. III. citované smlouvy povolil.
Důvody:
V první řadě sluší konstatovati, že z kupní smlouvy ze dne 20. září 1907 nevychází, že smlouvající strany ustanovením, že Františka P. prodává Františku a Františce P. podsedek č. 66 ve Staré Vsi za obnos pojištěným dluhům se rovnající, na jevo dali, že tato usedlost právě jenom tuto cenu má, totiž, že větší cenu nemá; při tom se poukazuje na to, že jistě smlouvající strany na mysli měly, že podsedek č. 66. ve Staré Vsi má větší cenu než obnáší pojištěné dluhy, jinak by v odstavci III. trhové smlouvy kupitelé nezřídili manželům Františku a Františce P. výměnu bez srážky z kupní ceny.
Ustanovení podmínek kupní smlouvy je však věc stran samých; nelze tedy s určitostí tvrditi, že zřízení výměny pro manžely Jana a Františku P. dle odstavce III. citované kupní smlouvy stalo se bezplatně nebo částečně bezplatně. Naopak kupní smlouva ze dne 20. září 1907 musí se považovati za platně uzavřenou. Proto také jsou tu náležitosti § 26. kn. z., neboť listina zhotovena jest ve formě pro její platnost nařízené a také právní důvod, totiž kupní smlouva, jest dán. Rovněž podmínky § 94. odst. 3. a 4. kn. z. jsou dány, ana kupní smlouva zřízena jest v takové formě, která se pro vtělení vyžaduje: žádost manželů P. zakládá se na předložené kupní smlouvě ze dne 20. září 1907. Dr. Mareš.

Citace:

Stačí k pactu in favorem tertií za účelem knihovního vkladu obyčejná legalisovaná smlouva trhová či jest nutným akt notářský?. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, s. 264-265.