K § 49. c. ř. s.

V jednom sporu podal žalobce po podání žalobní odpovědi přípravný spis, obsahující právní vývody. První soud vyhověl žalobě, nepřisoudil však žalobci za toto podání ničeho a tento si nestěžoval. Odvolací soud potvrdil na odvolání žalovaného rozsudek ve věci samé, avšak vyslovil dle § 49. c. ř. s., že dr. X. jako zástupce žalobcův útraty tohoto přípravného podání sám ponese a že žalobce není povinen, útraty tohoto spisu svému zástupci zaplatiti.
Na stížnost dra. X. zrušil nejvyšší soud usnesením ze dne 27. října 1908, R. III. 284—8 naříkaný výrok odvolacího soudu z těchto
důvodů:
Stěžovatel má pravdu, popírá-li příslušnost soudu odvolacího k vydání naříkaného výroku.
Jen ta stolice může užiti § 49. c. ř. s., která jest zákonem povolána k rozhodování o útratách řízení, v němž nastal úkon, volající po nápravě po rozumu onoho místa zákona. — 275 —
Spis domněle nezákonný podán byl v řízení první stolice. Odvolací soud, jenž odvolání nevyhověl, neměl pořadem stolic příležitosti rozhodovati o útratách onoho přípravného spisu, hrubým zaviněním advokáta prý vzešlých, poněvadž náhrada jich nebyla uložena odvolávajícímu se žalovanému a tudíž v tomto směru ani žádné stížnosti tu nebylo.
Oprávnění soudu odvolacího nelze odvozovati ze všeobecného ustanovení § 463. c. ř. s. Neboť předpisy o řízení před sborovými soudy první stolice, kterých dle tohoto ustanovení užiti jest v řízení odvolacím, rozuměti sluší normy §§ 226. až 430. c. ř. s., nikoliv ale všeobecná ustanovení prvního dílu c. ř. s., které dle přirozené povahy věci platí vůbec pro řízení sporné. I stanoví § 50. c. ř. s. výslovně, že ustanovení §§ 40. až 49. platí též pro řízení o opravných prostředcích a pro rozhodování o nich, jež soudy druhé a třetí stolice vydávají o útratách opravných prostředků, jakož i v případě změny rozhodnutí, o útratách celého předchozího řízení.
Z toho následuje, že odvolací soud, když odvolání nevyhověl a tudíž rozhodnutí první stolice nezměnil, naprosto nebyl oprávněn k usnesení dle § 49. c. ř. s. pro úkon nastalý v řízení první stolice.
Bylo tudíž stížnosti vyhověti a usnesení to zrušiti. —ff—

Citace:

K § 49. c. ř. s.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 6, s. 288-289.