Dodatek.
Dodatečné slevy v ofertním řízení. V čísle 28a reprodukovali jsme názor Nejvyššího soudu o tom, do jaké míry jest přípustné získávati objednávky dodatečnou slevou v ofertním řízení. K tehdejšímu rozhodnutí připojili jsme několik kritických poznámek. Jsme rádi, že můžeme čtenáře informovati o novém rozhodnutí, publikovaném v nejposlednější době, jež dává našemu stanovisku za pravdu. Netýká se sice případu zcela totožného, avšak přece jen velmi obdobného. Šlo o toto: (Vážný č. 13472.) Obec K. vypsala v listopadu 1930 ofertní řízení na stavbu činžovního domu. Mezi jinými podal ofertu žalovaný Karel Neopatrný na částku cirka 910000 Kč a zednický mistr K. na částku 920000 Kč. Ve schůzi dne 16. prosince 1930 zadalo obecní zastupitelstvo stavbu činžovního domu zednickému mistru Fr. K. za 920000 Kč. Ještě před schůzí obecního zastupitelstva zaslal mu K. Neopatrný v týž den dopis ze dne 16. prosince 1930, v němž prohlásil, že stavbu činžovního domu, bude-li mu zadána za 920000 Kč jako Fr. K., provede za 870000 Kč a rozdíl 50000 Kč ihned, jakmile mu stavba bude zadána písemně, vyplatí pro chudé a nezaměstnané obce K. Žalobě, kterou podalo společenstvo stavitelů, bylo dáno za pravdu. Z důvodů rozhodnutí druhé a třetí stolice uvádíme tyto:
II. stol. Podle názoru odvolacího soudu nemůže býti o tom pochybnosti, že se postup a jednání žalovaného příčilo dobrým mravům soutěže. Hlavní zásadou ofertního řízení je, že všichni oferenti mají se soutěže zúčastniti za týchž podmínek. Každé jednání tuto zásadu porušující je závadné a nekalé. Jestliže žalovaný, ač měl jako ostatní oferenti možnost vypracovati a podati ofertu na základě výpočtů a kalkulací, které mu umožňovaly nabídku ku provedení díla, o něž šlo, za nejvýhodnějších podmínek a tím získat přednost před ostatními soutěžiteli, teprve po uplynutí ofertní lhůty a po otevření nabídek a těsně před rozhodováním o nich, za zády spoluoferentů snížil svou původní nabídku ve formě daru pro chudé pod ofertu, mající naději na přijetí, jednal zřejmě způsobem, který se s ofertním řízením nesnáší a který odporuje dobrým mravům soutěže. Jeho poukazy k tomu, že tak jednal v zájmu obce a nezaměstnaných, chtěje takto docíliti úsporu obecních peněz a podepříti veřejný zájem, jsou nejen neupřímné, nýbrž i marné, ježto účelem zákona o nekalé soutěži není ochrana konsumentů a veřejného zájmu ve smyslu v odvolání uváděném, nýbrž ochrana pravdy, slušnosti a poctivosti mezi soutěžiteli navzájem. Soutěž není a nemá býti vyloučena, ale má a musí se díti způsobem slušným a zájem veřejný nesmí býti jen pláštíkem k zakrytí a dosažení jiných záměrů. Chtěl-li žalovaný, by pokles cen dříví, který prý nastal po skončení ofertního řízení, přišel k užitku obce a aby z něho nemohli oferenti na její úkor těžiti, měl to zadávající obci oznámiti a navrhnouti vypsání nového ofertního řízení, ne však v poslední den před rozhodnutím bez udání tohoto důvodu svého jednání podbízeti nabídku svého soutěžitele a slibovat! k tomu cíli dar nezaměstnaným a dělati nepřípustným způsobem pro sebe náladu v úmyslu dosáhnouti přednostního pořadí před ostatními oferenty. Ze toto jednání žalovaného bylo způsobilé ostatní jeho soutěžitele poškoditi v tom směru, že jejich naděje na získání vypsané stavby byly tím sníženy v jeho prospěch, jest zřejmé a nepotřebuje bližšího odůvodňování. Jest nepřípadným poukaz odvolání k tomu, že prý jednání žalovaného nemělo skutečně škodlivý vliv, ježto přes to stavba byla zadána K-ovi a ostatní oferenti mohli se svými cenami přizpůsobiti. Nejde o to, zda se skutečně škoda stala, nýbrž o to, že mohla býti způsobena, a nemusila škoda záležeti v přímém materielním poškození, nýbrž i v tom, že jednáním žalovaného byla v neprospěch ostatních oferentů posunuta celková jich posice soutěžná, neboť dodatečně mimo rámec soutěže se činila nabídka nová, o níž ani nevěděli a se kterou se ani již nemohli vyrovnat.
III. stol. Odvolací soud správně vystihl, že způsob, kterým žalovaný při snížení své nabídky postupoval, byl v rozporu s dobrými mravy soutěže. Byl vykonán mravní nátlak, by nabídka Fr. K-a byla potlačena. Žalovaný vlastně zvýšil svou původní nabídku na míru nabídky K-ovy, ale slevil určitou částku ve prospěch dobročinného účelu, čímž pod rouškou humanity učinil pokus, aby rozhodující činitele donutil, by na úkor soutěžitele K-a přijali jeho nabídku. Jsou tedy splněny všecky předpoklady §u 1 zákona z 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n., by žalovanému mohla býti přičítána nekalá soutěž. Že se snaha žalovaného nepotkala s úspěchem, nerozhoduje, neboť stačí, že nekalé jednání bylo způsobilým poškoditi soutěžitele. Nezáleželo ani na tom, zda snad žalovaný byl anebo nebyl ze soutěže vyloučen pro nepodání nabídky v paušále, neboť jeho závadná činnost působila na celkovou posici ostatních soutěžitelů, hlavně na Fr. K-a, v obou případech stejně nepříznivě. Vědomost žalovaného o zavržitelnosti (nekalosti) jednání v uvedeném smyslu není k naplnění skutkové podstaty nekalé soutěže podmínkou, stačí, že jednání to bylo objektivně způsobilé poškoditi soutěžitele . . . Konečně jest ještě dodati, že jednání žalovaného by neztratilo nic na své závadnosti, ani kdyby bylo pravdou, že žalovaný psal dopis ze 16. prosince 1930 na žádost členů městské rady v K., by tak umožnil, aby obecní zastupitelstvo musilo o jeho návrhu jednati, poněvadž prý jej pokládali za výhodný pro obec. Ani to by neomlouvalo nekalost postupu žalovaného.