Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 65 (1926). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors: Flieder, Karel

Předpisy jazykového práva.


Upravil Antonín Hartmann, odb. přednosta ministerstva spravedlnosti. Praha 1925 (?). Nákladem »Českosl. kompasu«, tiskařské a vydavatelské akc. spol.
Dělí nás od vydání jazykového nařízení ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n., jímž se provádí ústavní zákon jazykový pro obory 7 ministerstev, pouze malý časový prostor a již shledáváme se na knižním trhu s celou řadou publikací, touto látkou se obírajících.
Vedle komentované příručky dra Lad. Prokopa, minister. rady v minist. vnitra, vydané Státní tiskárnou v Praze a jiných zcela stručných, máme před sebou svazek XIII. chvalně známé sbírky zákonů čs republiky, vydávané »Českosl. kompasem«.
Jméno autora jest již samo o sobě zárukou toho, že látka byla, jak jsme u něho již uvykli, snesena úplně a že byla též s důkladností a svědomitostí jemu vlastní zpracována.
Autor mluví sice ve své skromnosti jen o »úpravě«, spis obsahující 314 stran však nás poučuje, že jazykové právo bylo tu, třeba ne souborně, ale podle jednotlivých ustanovení úplně zpracováno, a že veškeré předpisy provázeny jsou nejen jasným výkladem ale se všemi nálezy našich nejvyšších soudních instancí a ústavního soudu, takže poskytuje správné a zevrubné informace o všech četných otázkách jazykového práva, nyní i v denních listech přetřásaných.
Jest též přihlédnuto k otázce, pokud i cizí státní příslušníci jsou účastni menšinového práva jazykového, kterou Nejvyšší správní soud v odporu s míněním čelných a vynikajících znalců (viz jen pojednání prof. dra Hory v Právníku z r. 1921, na str. 367) ve prospěch cizích stát. příslušníků byl vyřešil. Autor hájí na str. 41 a násl. taktéž stanovisko opačné a pokládá otázku tu ustanovením § 14 jaz. nařízení, kteréž jasné a nepochybně jen čs. státní občany za členy národní a jazykové menšiny pokládá, za rozřešenu (na str. 152 a násl.). Přehled soudních okresů podle procent národnosti nás poučuje, na které se vztahují všeobecná ustanovení o jazykových menšinách (čl. 18 a násl.) a kde jest možno jednati a vyřizovati jen v jazyku menšinovém.
Vydání prováděcího jazykového nařízení jest vřele vítati, poněvadž odstraňuje veškeré mezery jazykového zákona, řeší různé pochybnosti jeho a zjednává teprve takto státnímu, oficielnímu jazyku úplný průchod.
Jest proto třeba, aby všicci, jichž se týče, seznámili se s vydanými předpisy a hleděli je, každý ve svém oboru a povolání, uplatniti.
Spis náš podává ke všem předpisům jasná poučení, důkladná vysvětlení a proto se nepochybuje, že na trhu knižním dojde valného, ba nejhojnějšího rozšíření, kterého svým obsahem a uspořádáním plně zasluhuje. O tom, že úprava všech svazků Čs. kompasu jest bezvadná, líbivá, zmínka byla již opětně učiněna. Platí to a to i co do tisku také o právě vydaném svazku. I tenkráte jest k brzké orientaci připojen časový přehled, jednak norem tvořících právo, jednak rozhodnutí ústavního a nejv. správ. soudu, načež věcný seznam dílo zakončuje.
Sen. president Flieder.
Citace:
FLIEDER, Karel. Předpisy jazykového práva. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 5, s. 193-195.