České právo. Časopis Spolku notářů československých, 2 (1920). Praha: Spolek notářů československých, 108 s.
Authors:

Ručení obce za úraz povstalý na chodníku obecního sadu. Nepřípustnost pořadu práva?


Proti žalobě Aově podané na obec Kr. V. o náhradu škody vzešlé z úrazu utrpené pádem na kluzkém chodníku vedoucím kol obecních sadů, vznesla žalovaná obec námitku nepřípustnosti pořadu práva, jíž první stolice vyhověla a žalobu odmítla.
Vrchní zemský soud jako soud rekursní změnil usnesení to a námitku nepřípustnosti pořadu práva zavrhl z těchto důvodů:
Usnesení v odpor vzaté vychází z náhledu, že dle předpisu § 28. č. 3. obec. zříz. jest veřejnoprávní povinností obce, dohlížeti na řádné čistění a udržování chodníku i uličního pozemku v dobrém stavu, že tedy nárok žalobcův spočívá na veřejnoprávním důvodu zanedbání povinnosti obce, v obor místní policie náležející a že rozhodovati o důvodu nároku přísluší ve smyslu § 37. obec. zříz. politickému úřadu.
Z přednesení žalobce vychází však na jevo, že se pro svůj nárok nedovolává veřejnoprávního důvodu, třebaže poukazuje k § 28. č. 3. obec. zříz. Žalobce nedomáhá se náhrady na obci pouze proto, že zanedbala dohled na chodník úraz přivodivší, nýbrž hlavně i proto, že nešetřila povinnosti upravili a udržovati chodník tak, aby chůze po něm byla bezpečnou a chodci nepřišli ku škodě. Povinnost ta náleží obci, která jest vlastnicí veřejného statku, tudíž i chodníku podél obecního sadu na náměstí, právě tak jako každému jinému majiteli soukromého domu neb pozemku. Žalobce opírá tedy svůj nárok o důvod soukromoprávní, o němž rozhodovati přísluší řádným, soudům.. (Plen. rozh. z 1. června 1915 č. jud. 229 posl. odst.) Bylo proto rekursu vyhověti.
Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 10. září 1919 RI 355/19 dovolacímu. rekursu nevyhověl s poukazem na
— 8 — správné odůvodnění usnesení v odpor vzatého, ku kterému sé
pouze pričiňuje:
I místní obec jest již na základe všeobecných pravidel právničil, jako každý jiný majitel, povinna svůj majetek tak opatřili, aby nepřišla osoba třetí k úrazu. To platí i pak, když jej k veřejnému používání odevzdala. Zanedbání této povinné péče, kteréž, jak se přiznává, možno i posuzovali s hlediska veřejnoprávního, nevylučuje však již nutně současné užití důvodu soukromoprávního (§§ 364, 1264 a násl., jakož i 1338 ob. z. obč.), takže právem námitka nepřípustnosti pořadu práva byla zamítnuta. Nevadí tomu, že žalobce, posuzuje věc právně; dovolával se v prvé řadě ustanovení § 28. obecního zřízení pro Čechy, poněvadž jest věcí soudu, aby skutkové údaje samostatně a nepřihlížeje ku právním názorům stran v návrzích těchže obsaženým podřídil přiléhajícím zákonným předpisům, což se zde také soudem rekursním správně stala.
Dovolacímu rekursu nebylo tudíž lze vyhověti
Citace:
Ručení obce za úraz povstalý na chodníku obecního sadu. Nepřípustnost pořadu práva?. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 1, s. 16-17.