Samostatné zastupování společnosti s ruč. obm. jejími jednateli nemůže obstáti vedle kollektivního zastupování jejich.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 24. února 1920 R I 78/20.)
Krajský soud v Chr. připustil zápis společnosti s r. obm a zápis její dvou jednatelů s právem, že znamenat i firmu může jeden neb druhý samostatně a mimo to prokurista s dodatkem prokuru označujícím jen společně s jedním jednatelem.
Stížnosti české finanční prokuratury vrchní soud v Praze vyhověl a společnosti nařídil, aby dotyčný článek společenské smlouvy o zastupování společností uvedla v soulad s § 18. zák. ze dne 6. března 1906 č. 58 ř. z. jinak by z rejstříku byla vymazána. Odůvodněni: Společnost s r. obm. jest na venek naproti třetím osobám zastupována svými jednateli.
Způsob zastupování jednatelů může býti smlouvou společenskou upraven a kdyby takového upravení nebylo, řídí se
právo zastupovací jednatelů ustanovením § 18. zák. ze 6. března 1906 č. 58 ř. z.
Právo zastupovací jednatelů na venek může smlouvou společenskou se zřetelem na § 18. cit. zák. upraveno býti ovšem jen jednotně, a má-li společnost více jednatelů, rozhoduje smlouva společnostní, má-li právo každý z jednatelů samostatně zastupovati společnost, nebo všichni, nebo alespoň někteří společně, není ale zajisté přípustno, aby jednatelé ku samostatnému zastupování společnosti oprávnění, zároveň ku kollektivnímu zastupování společnosti povoláni byli. Toto poslední znamenalo by omezování práva zastupování jednatelů ku samostatnému zastupování společnosti oprávněných, a bylo by tudíž takové ustanovení nepřípustné.
Раk-li tedy smlouva společenská v odst. X. stanoví, že jednatelé na venek zastupují společnost každý samostatně, zároveň ale ustanovuje, že v případech, kde společnost na sebe bere závazek 50000 Kč přesahující, musí ale jednatelé o tom se dohodnout a smlouvu podepsati, a tak, stanoví se kollektivní zastupování jednatelů na venek, ne,hoví toto ustanovení předpisu § 18. cit. zák. Slušelo proto stížnosti vyhověti a rozhodnouti, jak uvedeno shora.
Nejvyšší soud dovolací stížnosti nevyhověl. Důvody: Zákonným pravidlem jest kollektivní zastoupení všech jednatelů. Smlouva může však stanoviti něco jiného, tedy samostatné zastoupení jako výjimku z pravidla. Odporuje však zákonu (§ 18. zák. z 6. března 1906, č. 58 ř. z.), stanoví-li smlouva samostatné a kollektivní zastoupení jednatelů zároveň.
Zastoupení ve smlouvě obsažené ohrožovalo by právní bezpečnost, ježto by v jednotlivém, případě muselo býti šetřeno, o jaké závazky jde a jakého zastoupení je třeba. Usnesení v odpor vzaté hoví zákonu.

Citace:

Samostatné zastupování společnosti s ruč. obm. jejími jednateli nemůže obstáti vedle kollektivního zastupování jejich.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 2, s. 29-29.