Pořad práva k vymáhání pohledávky nadzástavního věřitele proti vydražiteli jest nepřípustný.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 23. března 1920 R I 93/20.)
Na usedlosti č. 57 v K. zajištěna byla pohledávka Jana Hammerschmieda v obnosu 387 K 71 h a na této knihovní pohledávce vtělena byla vykonatelná pohledávka Xova v obnosu 482 K.
Při dražbě ukoupil usedlost tu B. Dle dražebních podmínek bylo nejvyšší podání složití k soudu hotově ve dvou lhůtách.
Rozpočetním usnesením okr. soudu ve Falknově přikázána byla z nejvyššího podání přímo Janu Hamerschmiedovi pohledávka 387 K 71 h k hotovému placení, poněvadž se А k rozvrhovému roku nedostavil.
A žádal na vydražiteli Bovi, aby zaplatil jemu na místě Hammerschmiedovi, a když tento placení odepřel, poněvadž Hamerschmied nesouhlasil, žaloval Ba na zaplacení.
První soud Ba odsoudil odůvodňuje takto: Třeba se A (žalobce) k rozvrhovému roku nedostavil, měl předce na jeho nad-
— 19 — zástavně zajištěnou pohledávku vzat býti zřetel, poněvadž byla z knihy pozemkové zřejmá. Přikázána sice nebyla částka 387 K 71 h Aovi rozpočetním usnesením, avšak toho nebylo třeba, poněvadž kromě vtěleného nadzástavního práva zástavního poznamenáno jest v knihách, že je přikázána pohledávka Hamerschmieda k vybrání Aovi, mohl tedy vším právem platiti žalovaný vydražitel žalobci, nesložil-li hotovost k soudu.
Druhá stolice (krajský soud v Chebu) následkem odvolání žalovaného rozsudek i celé jemu předcházející řízení zrušil jako zmatečné pro nepřípustnost pořadu práva a žalobu odmítl.
Z důvodů stačí uvésti tolik: A jako vymáhající věřitel, jemuž knihovní pohledávka Jana Hamerschmieda byla přikázána k vybrání, nastoupil tím v práva jmenovaného knihovního věřitele, může tudíž doháněli vydražitele ku splnění dražebních podmínek jedině dle § 154. ex. ř. návrhem na opětnou dražbu. Pořad práva jest tu nepřípustný a proto rozsudek a celé řízení slušelo dle § 477. č. 6 c. ř. s. zrušili a žalobu odmítnouti.
Rekurs žalobcův proti tomuto usnesení odvolacího soudu zůstal bez úspěchu. Důvody: Nejivyšší soud poukazuje na správné odůvodnění stolice druhé dodal: 1 nadzásitavní věřitel patří k osobám, jež vedle ustanovení § 154. ex. ř. mohou domáhali se opětné dražby, jednak poněvadž mu přísluší právo zástavní nejen na zabavené pohledávce knihovní, ale i na zástavním právu pro mi zřízeném, tedy tím i na .zastavené nemovitosti (§ 454. obč. z.) a mimo to i proto, že jakmile mu byla pohledávka přikázána k vybrání, jest lim dle § 308. ex. ř. zmocněn jménem dlužníkovým provésti nejen úkony v tomto zákonném místě specielně uvedené, ale i, jak zřejmě se tam praví, jinaké úkony, jichž jest třeba k zachování nebo vykonání pohledávky, mezi jakéž dojista musí čítati se i právo podali návrh na opětnou dražbu pro nedodržení dražebních výminek, čelící právě k tornu, aby právo na pohledávku bylo vykonáno. Vždyť jest to věcí exekučního soudu určití, kdo a jakým obnosem z nejvyššího podání má dostali zaplacení. Proto musí i nadzástavní věřitelé u tohoto soudu své pohledávky vyúčtovati, musí za tím účelem k rozvrhovému roku být i předvoláni (§§ 209. odst. 2. a 210. ex. ř.) a mají právo podali odpor proti přihlášeným pohledávkám (§ 213. ex. ř.). Vydražitel nestojí k nadzástavnímu věřiteli v žádném právním poměru, otázku, má-li platiti jemu či poddlužníkovi jeho i věřiteli hypotečnímu přísluší rozhodnouti soudci rozpočet provádějícímu, který by sám osoby, nároku nadzástavního věřitele na úhradu odporující, šlo-li by o zjištění sporných okolností; musil poukázati na pořad práva. Mezi osoby takové nemohl by ale patřiti nikdy vydražitel jako takový, poněvadž nemá nároku dostali nějaké úhrady z nejvyššího podání, nýbrž jedině povinnost, toto. plně zaplatili tomu, komu a jak je soud přikáže.

Citace:

I nadzástavní věřitel, jehož pohledávka jest zajištěna na knihovní pohledávce, může dle § 154. ex ř. žádat i za opětnou dražbu.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 2, s. 27-28.