NPD documents search: České právo, 2 (1920)

ZE DNE

Stavovská solidarita. Pod tímto názvem přináší vídeňská »Noffariats-Zeitüng«, nový to orgán, spodku německých notářů Československé republiky odpověď na náš článek, uveřejněný v čís. 11. prvního ročníku našeho listu. Nereagovali bychom na článek ten, kdyby odpovídal skutečnému, stavu věci. Tvrdí totiž pisatel, že stanovy našeho spolku nebraly zřetele na přání německých kolegů, že na vyzvání našeho spolku, aby němečtí kolegové přistoupili k němu, formulovali prý svá přání, požadujíce: 1. aby dostalo se jim poměrného zastoupení v ústředním výboru, 2. aby umožněny byly jednojazyčné (německé) odbory, 3. aby přijímány byly německé články do časopisu a 4. aby styk spolkových orgánů s německými kolegy děl se v jazyku německém, že tyto požadavky byly odepřeny a proto, že prý přikročili k založení vlastního spolku.
Konstatujeme předem, že ústřední výbor ani výbor výkonný nevyzval vůbec německých kolegův, aby přistoupili
ke spolku. Výbor ústřední se otázkou tou vůbec nezabýval a
výbor výkonný sice jednal o tom, ale upustil od výzvy s ohledem na to, že při založení našeho spolku v roce 1918 existovala zvláštní německá zemská vláda pro německé území, jež
usilovalo odtrhnouti se od naší republiky, takže sotva dalo se
očekávati, že by vyzvání naše došlo souhlasu. Není dále s pravdou, že naše stanovy jsou na úkor německých kolegů a že vylučují zřizování jednojazyčných odborů. Stanovy naše jsou
přizpůsobeny úplně osvědčeným stanovám bývalého Rakouského spolku, notářů, a dle nich jest přípustná zakládati odbory
у sádle každého sborového so/udu. Zařízení vnitřní odborů těch
ponechává se jim samým. Není dále s pravdou, že němečtí kolegové předložili ústřednímu výboru našemu nějaká přání.
Pouze odbor Brněnsko-Olomoucký našeho spolku; oznámil ústřednímu výboru, že němečtí kolegové dotazovali se, zdali; by
»České právo« přijímalo německé články a zda-li by mohli
utvořit i zvláštní odbory německé. Odbor ten žádal ústřední výbor za rozhodnutí.. Ústřední výbor zasedá však pouze jednou v roce a při svém zasedání dne 25. lednu 1920 doslechl, že právě založili němečtí, kolegové nový spolek, následkem čehož rozhodnutí stalo se bezpředmětným a nebylo o otázce přístupu německých kolegů ani jednáno. Jak z článku »Not. Zeit.« vysvítá, znali němečtí kolegové stanovy naše, (vždyť pokládali je za nepřijatelné, ač stanovy Rakouského spolku notářského, kterým naše byly přizpůsobeny, od nich samotných byly redigovány) i věděli, že o otázce takové důležitosti rozhoduje ústřední výbor a nikoliv některý odbor, přece však obrátili se na odbor a nikoliv na ústřední výbor, jak mylně tvrdí. Musíme ovšem zdůraznit i, že některé věci jsou. pro nás povzneseny nad možnost diskusse, tak zejména vedení časopisu jazykem českým. S politováními ovšem seznáváme, že kolegové němečtí nemohou a nechtí se povznésti k výši nazírání odpovídajícího. konečně upraveným, poměrům státoprávním. Pokud se týká stavovských otázek poukazujeme na jednatelskou zprávu našeho spolku .uveřejněnou v »Č. Pr.«, která podává důkaz, že spolek náš dostál své povinnosti v hájení zájmů stavovských co nejčestněji a že dovedli opatřili účinně zájmy veškerého notářstva celé oblasti naší republiky přes to, že v řadách svých postrádal příslušníků národnosti německé. Co dosud dosaženo, dosaženo zajisté prací a přičiněním spolku našeho.

Citace:

Stavovská solidarita.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 3, s. 41-41.