České právo. Časopis Spolku notářů československých, 2 (1920). Praha: Spolek notářů československých, 108 s.
Authors:

ZE DNE


Affidavit. K našemu článku pod tímto názvem uvedenému v posledním čísle »Č. Pr.« sděluje s námi jedenkоlega, že měl v praksi 2 případy affidavitů pro americký úřad a že v případě druhém, kde byla věc velice nutna, použil dotyčný kolega formy osvědčení dle § 88. n. ř. tím způsobem, že uvedl v protokole, co dotyčná osoba vypovídala i projevuje náhled,, že by strana mohla výpověď svou osvědčili také přísahou a notář by o tom sepsal osvědčení dle § 88. n. ř. S postupem tímto nemůžeme souhlasili, neboť § 88. n. ř. má na mysli osvědčování příběhů skutečných, když to má míti nějaký právní účinek. Přísaha složená před notářem však nemá nižádného právního účinku, ano není vůbec přísahou ve smyslu, právním a notář může osvědčovati jen potud, pokud tu není zasahováno v obor působnosti úřadů k tomu zvláště povolaných a jen v mezích své příslušnosti. K osvědčování složených přísah notář však příslušným jistě není.
Citace:
Affidavit.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 2, s. 30-30.