Ve věcech soukromoprávních podroben jesti cizí stát tuzemské soudní pravomосi. — Šofér náležející ke služebnímu personálu cizího vyslanectví může býti rovněž žalován u tuzemského soudu.

Žalobu podanou na italský stát a šoféra italského vyslanectví v Praze o náhradu škody způsobenou žalobci oři jízdě automobilem odmítl zemský soud v Praze pro nepřípustnost pořadu práva vycházeje z názoru, že stát italský jako suverenní podle práva mezinárodního není podroben pravomoci tuzemských soudů, pekud nejde o spory vytčené v §§ 81. až 83. j. n. Vyvozoval to z ustanovení čl. III. a IX. uv. zák. k jur. normě a z § 85. j. n. a poukazoval k tomu, že nemůže-li býti žalován u zdejšího soudu diplomatický zástupce cizího suverénního státu, tím méně lze tak učiniti ohledně tohoto státu samého.
Pokud se týče šoféra, požívá prý tento jako osoba náležející ke služebnímu personálu vyslaneckému práva extorriality, pročež mohl by býti žalován u soudu tuzemského jen. kdyby se pravomoci zdejších soudů buď dobrovolně podrobil nebo kdyby šlo o některý ze sporů v §§ 81. až 83. j. n. naznačených.
Usnesení toto vrchní zemský soud jako soud rekursní zrušil, uloživ soudu procesnímu, aby nehledě k odmítacímu důvodu o žalobě o zákonu jednal, z těchto důvodů:
Žalobce opírá nárok žalobní, jejž uplatňuje proti italskému státu a jeho šoféru, o zákon o ručení za škody způsobené při provazování jízd v silostroji ze dne 9. srpna 1908 č. 162 ř. z., tedy o titul soukromoprávní. Nejde tedy o nárok. který by byl vznikl z výkonu státní moci. Jen v tomto případě by nebyl podroben cizozemský stát tuzemskému soudnictví. Ve věcech soukromoprávních podroben jest i cizí stál jako soukromoprávně povinný tuzemské soudní pravomoci i soudní příslušnosti, je-li tu, jak žalobce tvrdí, tuzemská soudní příslušnost bodle jur. nor , pokud se týče podle zák. ze dne 9. srpna 1908 č. 162 ř. z. Výslovného zákonného ustanovení, podle kterého by žaloby proti cizozemskému státu nepodléhaly tuzemské soudní moci, není a nelze to ani dovozovati z čl. III. a IX. uv. zák. k jur. n. Ustanovení to vyslovuje zásadu, že nelze tuzemské pravomoci státními smlouvami a mezinárodními zásadami rozšiřovati a mluví-li se tedy v odst. 1. čl. IX. o mezinárodních zásadách, možno tím rozuměti jen zásady takové, jimiž se rozšiřuje tuzemská soudní moc.
Dle čl. III cit zák. nejsou podrobeny tuzemské pravomoci jen osoby, jimž přísluší exterritorialita, nikoli však cizozemský stát sám ani spolužalovaný šofér. — Ohledně osob náležejících ke služebnímu personálu cizích vyslanectev bylo kongresním aktem vídeňským z r. 1815 příl. XVII. čl. 1 a dvor. dekr. ze dne 2. září 1839 č. 375 odst. 2. sb. z. s., ustanoveno, že osoby tyto mohou být žalovány před tuzemskými řádnými soudy ve všech sporných věcech, pro které vůbec lze žalovati nepřítomného cizozemce. Νelze tedy beze všeho žalobu ohledně spolužalovaného pro nepřípustnost pořadu práva odmítnouti.
Usnesení vrchního zemského soudu v Praze ze dne 16. února 1920 čj. R III. 15/20-51

V usnesení tomto nebyla vyhrazena jeho právní moc, pročež stalo se podle § 519. č. 3 ř. s. pravoplatným — Podotknouti dlužno, že podle cit. v něm přílohy k víd. kongres. aktu požívají exterritoriality sice jen velvyslanci, vyslanci, legáti a nunciové, podle mezinárodního obyčeje však také manželky jich, rodina a personál jejich, k němuž počítati by bylo ovšem i šoféra. — Prakticky obtížnou bude otázka, komu doručiti žalobu za žalovaný cizí stát. Není, tuším, třeba šířiti slov tom, že nemůže se tak státi platně do rukou dotyčného diplomatického zástupce, jak v žalobě bylo navrženo, ježto tento zastupuje svůj stát pouze v oboru styků mezinárodních, nelze ho však pokládati za oprávněného zástupce státu ku hájení jeho práv ve věcech soukromoprávních. Nezbude než vyšetřiti, kdo , úkonům takovým v tom kterém konkretním případě podle dotyčných cizích zákonů jest povolán a tomu pak diplomatickou cestou žalobu doručiti.

Citace:

Ve věcech soukromoprávních podroben jesti cizí stát tuzemské soudní pravomосi. — Šofér náležející ke služebnímu personálu cizího vyslanectví může býti rovněž žalován u tuzemského soudu.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 1, s. 17-17.