Během jednání o namítané nepříslušnosti soudu může žalobce uplatniti ještě jiný důvod příslušnosti, než o který dle udání žaloby tuto opřel. — Převzetí (odevzdání) zboží, k založení příslušnosti dle § 87.a) j. n. požadovanému, nepřekáží, když žalovaný obchodník k poukazu objednatele kupce zašle zboží osobě jiné.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 23. března 1920, R I 133/20.)
Proti žalobě podané firmou prot. A. v C. Budějovicích na prot. firmu B. v Gmundenu o 7428 K u krajského soudu v Č. Budějovicích, opřené ohledně příslušnosti soudu o ustanovení § 88., odst. 2 j. n. vznesla žalovaná strana námitku nepříslušnosti soudu, jelikož faktury obdržela až po dojití zboží.
První soud přes to námitku zamítl, jelikož žalobce při ústním jednání opřel příslušnost dovolaného soudu o ustanovení § 87. a) j. n. a tato příslušnost soudu v přítomném případě jest dána.
Vrchní zemský soud vyhověl rekursu žalované firmy a žalobu pro místní nepříslušnost odmítl z těchto důvodů:
Právem stěžuje si žalovaná, že prvý soud k její námitce nepříslušnosti uznal se místně příslušným.
Jednak prvý soud nesprávně použil zákona, že uznav uplatňování v žalobě jediný důvod místní příslušnosti, to jest forum faktury po rozumu § 88., odst.. 2. j. n. za neexistentní, pustil se do uvažování příslušnosti po rozumu § 87. a) j. n., ačkoli žalobce opřel o tento důvod soudní příslušnost teprv při prvním líčení kontradilktorním, nás le dovávším po prvním roce, a ačkoli teprve při tomto druhém roku přednesl fakta, jimiž opodstatňuje tento nový důvod příslušnosti. Po rozumu §§ 41., 42. a 43. j. n. a §§ 230., 239., 240., al. 1 с. ř. s. jsou pro příslušnost rozhodna udání žaloby a tam, kde soud k nepříslušnosti může míti zřetele jen po námitce strany žalované, musí v řízení před sborovými soudy námitka nepříslušnosti vznesena býti při prvním roce (§ 239. c. ř. s.), což oboje není možno, kde, jako tuto, žalobce důvod příslušnosti označí a fakty opře teprv v pozdějším stadiu rozepře. Proto první soud k důvodu příslušnosti podle § 87., odst. a) j. n. neměl vůbec přihlížeti a ježto podle správného konstatování v naříkaném usnesení není důvodu příslušnosti dle § 88., odst. 2 j. n., jehož se žalobce v žalobě dovolával, měl žalobu pro místní nepříslušnost odmítnouti.
I kdyby však přes tо byl směl první soud zabývati se otázkou místní příslušnosti dle § 87. a) j. n., teprv opožděně uplatňované, byl by při správném nazírání z předléhajících listin došel k opačné konklusi než se stalo, neboť z produkovaných listin nevychází, že žalobce dodal zboží žalované, když nákladní listy znějí na jiného adresáta.
Nejvyšší soud vyhovil dovolací stížnosti a. obnovil usnesení soudu prvého. Důvody:
Ve věcech sporných jest zkoušeti příslušnost na podkladě údajů žaloby. Soudu i žalované straně má býti poskytnuta možnost, aby zaujaly stanovisko k údajům žaloby, příslušnost odůvodňujícím. Na tomto podkladě rozhodne soud, je-li příslušen, žalovaný pak, chce-li namítati nepříslušnost, učiní tak při prvém roku, po případě dříve, než se pustil v jednání o věci (§§ 239., 240., 441. c. ř. s.). Stalo-li se tak, jako jest tomu v daném případě, není pak žádné závady uplatňovati v jednání o námitce nepříslušnosti i jiný důvod příslušnosti než ten, jenž byl uplatněn v žalobě. Plyne to již z předpisu § 179. c. ř. s., nařizujícího soustředění a využití látky z důvodu, procesní hospodárnosti. Výjimku tvoří ovšem příslušnost dle § 104. j. n., ježto jest úmluvu, příslušnost odůvodňující, předložiti již v žalobě. Právem tedy řešil prvý soud otázku příslušnosti dle § 87. a) j. n.
Příslušnost ta jest skutečně dána, jak prvý soud případně dovodil. Objednávka je prokázána dopisem z 15. března 1919 a lístkem korrespondenčním z 22. března 1919, v nichž žalovaná prohlašuje, že trvá na dodání koupených čtyř vagonů a o dodání koupeného zboží upomíná.
Dodání ve smyslu úmluvy (dopis z 15. března 1919 přímo žalobcově odběrateli) jest prokázáno nákladními listy, jež se vztahují na fakturované zboží, dopisem z 23. března 1919, jímž žalovaná potvrzuje příjem účtu a prohlašuje, že dala k jeho disposici trhovou cenu za dodané zboží, konečně dopisy z 23. dubna a 25. dubna 1919, v nichž žalobce žádá o neprodlené zaplacení a žalovaná sděluje, že je poukázala.
Předpoklady § 87. a) j. n. jsou tedy dány. Bylo proto stížnosti vyhověti.

Citace:

Během jednání o namítané nepříslušnosti soudu může žalobce uplatniti ještě jiný důvod příslušnosti,. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 2, s. 30-30.