Notářský tarif. Na zakročení spolku našeho vydalo ministerstvo spravedlnosti v posledním čísle svého Věstníku č. 11 autentický výklad notářského tarifu. Přinášíme slovné jeho znění:
Ministerstvo spravedlnosti bylo upozorněno, že praxe při používání notářské sazby zavedené nařízením ze dne 30. ledna 1920, č. 69 sb. z. a n. kolísá a to zejména, pokud jde o určování poplatků soudních komisařů. Aniž by mínilo zasahovati do rozhodování soudů pozůstalostních, pokládá ministerstvo spravedlnosti za vhodno upozorniti, jak na některé sporné otázky pohlíží.
Především jde o otázku, zdali odměny za projednání pozůstalosti dle položky 10 d.) určeny jsou jako náhrada za všecky práce s projednáním pozůstalosti spojené, či týkají-li se jen vlastního projednání pozůstalosti. Tu nutno přihlížeti nejen k položce sazební samotné, ale i k ustanovením §§ 4 až 6 nařízení o sazbě а k nespornému patentu, a dojdeme pak k závěru, že v odměně sazební zahrnuta jest náhrada za výkony obvykle spojené s projednáním pozůstalosti, které jinak náleží soudu pozůstalostnímu, jež komisař zastupuje, nikoli ale odměna za výkony, které po zákonu náleží provésti stranám, a jejichž náklady tedy povinny jsou nésti strany samy (§§ 150., 151. nesp. pat.). Při tom ovšem vždy výkony a vydání zmíněné v §§ 4—6 nahraditi jest zvláště.
Na pozůstalosti hrubé hodnoty přes 50000 K se tarif nevztahuje. Odměnu za projednáni dlužno tu určití dle § 171. odst. 3 not. ř. a to, i když jest projednáni takové pozůstalosti jednoduché (pozn. k pol. 10 c, d). Jest tu pak ovšem samozřejmo, že odměna nemůže býti nikdy nižší, nežli jest ustąnovena v sazbě.
Vždy nutno míti na zřeteli, že sazba platí jen pro případy jednoduché, a že ve všech případech, které nejsou takovými, i když hodnota pozůstalosti jest nižší, nežli 50000 Kč, dlužno přisuzovati poplatek soudního komisaře se zvláštním zřetelem na to, jakou námahu projednání vyžadovalo, a že sazba bude tu minimem, od něhož nutno vycházeti (31177/20). Doufáme nyní, že nebudou míti soudy více pochybnosti při posuzování našich útrat, neboť jest zcela jasně řečeno, že sazba, notářská za projednání pozůstalosti pod 50000 K není
— 98 — myšlena paušální, nýbrž, že přisuzovat i dlužno mimo sazbu za projednání ještě za jednotlivé úkony, jako úmrtní zápisy, zvlášť sepsané inventáře neb místopřísežná. Seznání, za odhady, dopisy a poplatky manipulační atd., dále že při pozůstalostech přes 50000 K nelze použíti sazby vůbec, ježto projednání taková čítati dlužno k oněm, která jsou uvedena v poznámce, lit. d odst. С sazby, a že pozůstalosti ty dlužno posuzovati dle § 171 n. ř. a útraty přisuzovat i vyšším obnosem, nežli jaký by připadl dle vzestupného měřítka sazby poplatkové C, lit. d.