I když teprve rekursní soud k stížnosti navrhovatelově zajištění důkazu připustí, jest dle § 386., odst. 14. c. ř. s. opravný prostředek vyloučen.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 1920, R I 246/20).
Návrhu Aově na zajištění důkazu proti Bovi, který první stolice (okresní soud v Ústí nad Lab.) zamítl, vyhověl soud rekursní (kraj. soud v Litoměřicích) k stížnosti navrhovatelově.
Dovolací rekurs Bův byl nejvyšším soudem jako nepřípustný odmítnut, jelikož vedle výslovného předpisu § 386., odst 4. c. ř. s. usnesení návrhu na zajištění důkazu vyhovující nemůže opravným prostředkem vzato býti v odpor.
Nevadí, že usnesení to nevydal soud první, nýbrž až k stížnosti navrhovatolově soud rekursní, poněvadž ratio legis jest tu táž.
Zákon vychází totiž z úvahy, že provedením důkazu nemůže se odpůrci jeho způsobiti žádná škoda, jelikož vedle výslovného předpisu § 389. c. ř. s. může býti provedení důkazu během sporu doplněno neb opětováno a případné námitky, že provedení zajištěného důkazu nestalo se podle, ustanovení, kierá platí pro provádění důkazu za rozepře, ocení rozhodující soud podle § 272. c. ř. s., jemuž také připadne rozhodnutí o útratách zajištění důkazu dle zásad o útratách sporu, jejichž součástku tvoří, v § 41. c. ř. s. vytčených.
Jelikož tytéž zásady platí i v tom případě, když rekursní soud, změniv zamítající usnesení soudu prvého, zajištění důkazu připustil, nutno bezvýminečné ustanovení odstavce 4., § 386. c. ř. s. vztahovati i na ně.
Rekurs dovolací jest tedy nepřípustný, i slušelo jej vedle § 528. c. ř. s., když již první stolice tak neučinila, odmítnouti.

Citace:

I když teprve rekursní soud k stížnosti navrhovatelově zajištění důkazu připustí, jest dle § 386., odst. 14. c. ř. s. opravný prostředek vyloučen.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 2, s. 29-29.