Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 7 (1926). Praha: Ministerstvo sociální péče, 544 s.
Authors:

K § 5 zařazovacího nařízení ze dne 6. července 1914,
č. 143 ř. z.
Použití titulu 36 zařazovacího schematu
.

§ 1 cit. nařízení ustanovuje, že jednotlivé podniky úrazovému pojištění podrobené mají býti zařazeny do nebezpečenských tříd podle jejich roztřídění v 2. příloze (zařazovacím schematu) uvedeného. V této 2. příloze uvedený jsou pod titulem 36 podniky skladišťové a skladní. Přímo pod tento titul lze tedy podle názoru Nejvyššího správního soudu zařaditi jen takové podniky skladišťové a skladní, které jako takové úrazovému pojištění podléhají. Zákon č. 168 z r. 1894 však ve čl. I. pod č. 5 podrobuje povinnosti pojistné jen podniky skladišť zboží po živnostensku provozované včetně skladnic a skladišť dříví a uhlí ve velkém. Pro velkoobchod papírem, jenž má ve svém skladišti jen zboží jím prodávané, nelze podle názoru Nejv. správního soudu ani při určení nebezpečenské třídy přímo použíti titulu 36, stanoveného vzhledem k ustanovení § 1 cit. nař. a čl. I., č. 5 zák. č. 168 z roku 1894 pouze pro skladiště zboží po živnostensku provozované včetně skladnic a skladišť dříví a uhlí ve velkém.
Lze připustiti, že vzhledem k titulu 27 nebude podniků pod titul 36 přímo spadajících mnoho, ale to nemůže býti důvodem, aby titulu toho při zařazování jiných podniků než právě těch, jež v čl. I. zák č. 168 z r. 1894 pod č. 5 jsou uvedeny, bylo přímo použito, když pro to není v zákoně opory.
Poukazem na nynější znění titulu 36 a dřívější znění titulu 36 a 37 (podle nařízení ministerstva vnitra ze dne 2. srpna 1909, č. 117 ř. z.) nelze také pro opačný názor ničeho dovoditi, ježto obě ustanovení shodují se v tom, že mluví se tu o podnicích skladišťových a skladních a v novějším ustanovení nečiní se rozdílu, užívá-li se mechanických zařízení motory hnaných. Nelze tedy ze srovnání těchto dvou znění vyvozovati, že by titul 36 měl nyní přímo na mysli i každé skladiště, jež se nalézá při jakémkoliv velkoobchodě, tedy i při velkoobchodě papírem.
Není-li ve schematu zařazovacím obsažen titul přímo na podnik se vztahující a nestačí-li ustanovení §§ 1—4 cit. nař. č. 143 z r. 1914, pak ovšem nastupuje ustanovení § 5 cit. nař. Ustanovení to zní: »Podniky, u kterých předcházející předpis nestačí, aby nebezpečenská třída byla určena, nebo které nemohou býti vřaděny pod určitý titul v roztřídění nebezpečenských tříd, leč by tím postaveny byly do jedné řady s podniky zcela různého způsobu a podstatně rozdílného nebezpečenství úrazového, buďte zařazeny do nebezpečenské třídy, která jim náleží podle jejich způsobu a úrazového nebezpečenství.«
Ze znění tohoto ustanovení se podává podle názoru Nejvyššího správního soudu, že nelze-li třídu nebezpečenskou určiti podle §§ 1 až 4 cit. nařízení a není-li ten který podnik pod určitým titulem zařazovacího schematu výslovně uveden, jest v prvé řadě použiti analogie, to jest zařaditi jej přece pod určitý titul v roztřídění nebezpečenských tříd uvedený, při čemž ovšem nesmí se zařaditi pod titul mající na mysli podnik zcela různého způsobu a podstatně rozdílného nebezpečenství úrazového. Teprve i kdyby tato analogie selhala, tedy kdyby v roztřídění onom nenalézal se podnik podstatně stejného způsobu a nebezpečenství úrazového, nemá býti zařazen pod určitý titul zařazovacího schematu, nýbrž má úřad určiti třídu, která podniku podle jeho způsobu úrazového nebezpečenství náleží.
(Nález Nejv. správního soudu z 27. září 1926, č. 17868/25.)
Citace:
K § 5 zařazovacího nařízení ze dne 6. července 1914, č. 143 ř. z. Použití titulu 36 zařazovacího schematu.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 530-531.