Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 7 (1926). Praha: Ministerstvo sociální péče, 544 s.
Authors:

Péče o mládež a osoby odkázané na veřejnou pomoc.


Úmluva mezi Československem a Francií o soudní ochraně a právu chudých.
Jménem republiky Československé.
Jménem republiky Československé a republiky Francouzské byla sjednána tato úmluva, jakož i protokol:
Úmluva mezi Československem a Francií o soudní ochraně a právu chudých.
Vláda republiky československé a vláda republiky Francouzské se společně rozhodly, že sjednají úmluvu, aby svým příslušníkům zaručily vzájemně trvalou soudní ochranu a výhodu práva chudých, pročež podepsaní, řádně к tomu zmocněni, se dohodli takto:
Článek 1.
Francouzští příslušníci v Československu a českoslovenští příslušníci ve Francii budou míti navzájem volný přístup к soudům všech instancí zákonem stanovených podle předpisů platných v dotyčném státě, ať již domáhajíce se práva, ať za účelem obhájení svých nároku. Budou oprávněni dáti se zastoupiti v řízení před kteroukoli stolici advokáty a jednateli všeho druhu, oprávněnými к zastupování podle zákonů příslušného státu, a budou míti při tom táž práva a výhody, jež jsou nebo budou poskytnuty příslušníkům vlastním.
Článek 2.
Příslušníkům kteréhokoli z obou Vysokých stran smluvních, kteří budou nuceni jednati před soudy druhé strany smluvní jakožto hlavní žalobci nebo zúčastnění ve sporu, nebudou ukládány žádné poplatky, jistoty nebo zálohy, jimž by nepodléhali za týchž podmínek vlastní příslušníci dotyčného státu podle jeho zákonů.
Článek 3.
Příslušníci obou Vysokých smluvních stran budou navzájem požívati výhody práva chudých jako vlastní příslušníci, při čemž bude zachovati zákony státu, v němž se práva chudých domáhají.
Článek 4.
Chudí příslušníci obou Vysokých smluvních stran budou moci navzájem obdržeti bezplatně výtahy matriční tehdy, když zákony země, v níž
271 se těchto výtahů domáhají, poskytují tuto výhodu vlastním příslušníkům. Lisiny, jichž jest jim třeba к sňatku, budou zdarma ověřovány diplomatickými nebo konsulárními zástupci obou smluvních stran.
Článek 5.
Cizinci, který žádá o právo chudých, vydají vysvědčení chudoby úřady jeho bydliště.
Nebydlí-li v zemi, kde žádá, schválí a ověří jeho vysvědčení chudoby bezplatně diplomatický zástupce nebo konsul země, ve které toto má býti předloženo.
Bydlí-li cizinec v zemi, kde žádá, bude lze opatříti ši mimo to zprávy od úřadů státu jeho příslušnosti.
Článek 6.
Poskytne-li některá z obou smluvních stran výhodu práva chudých ať příslušníku svému, či příslušníku druhé strany, budou nahrazeny dožadujícím státem státu dožádanému za doručování do druhého státu v téže procesní záležitosti pouze ty výlohy, jež byly způsobeny použitím zvláštní formy podle článku 3. prohlášení o předávání a výkonů doručování soudních spisů a dožádání za právní pomoc.
V týchž případech budou za výkon nahrazeny dožadujícím státem státu dožádanému pouze výlohy a odměny znalců a výlohy vzniklé použitím zvláštní formy bodle čl. 4. shora citovaného prohlášení.
Článek 7.
Tato Úmluva bude ratifikována a její ratifikace budou vyměněny v Paříži, jakmile to bude možno.
Jest uzavřena na dobu pěti let.
Neoznámí-li žádná z Vysokých smluvních stran, že má v úmyslu její právní účinky zrušiti, šest měsíců před koncem této lhůty, bude Úmluva závaznou vždy ještě dalších a dalších šest měsíců po dni, v němž ji jedna smluvní strana vypoví.
Čemuž na svědomí podepsali dotyční zmocněnci tuto Úmluvu a opatřili ji svými pečetěmi.
Dáno v Paříži dne 7. října 1922 ve dvou exemplářích.
Protokol o podpisu.
Podepsaní zmocněnci se dohodli, přistupujíce k podpisu Úmluvy o soudní ochraně a právu chudých, že bezplatnost při vydávání matričních výtahů chudým, o níž se zmiňuje článek 4. Úmluvy, nezahrnuje osvobození od poplatků kolkových.
Dáno v Paříži ve dvou exemplářích dne 7. října 1922.
Stefan Osuský v. r. — Raymond Poincaré v. r.
Prozkoumavše tuto Úmluvu, jakož i Protokol, schvalujeme a potvrzujeme je.
Tomu na svědomí jsme tento list podepsali а k němu pečeť republiky Československé přitisknouti dali.
Na Hradě Pražském dne 27. března léta tisícího devítístého dvacátého čtvrtého.
President republiky Československé:
T. G. Masaryk v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Edvard Beneš v. r.
272 Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny v Paříži dne 27. února 1926 a že Úmluva s Protokolem o podpisu nabyla uvedeným dnem mezinárodní působnosti.
(Vyhlášena v částce 26. Sb. z. a n. pod č. 46 dne 9. dubna 1926.)
Citace:
Úmluva mezi Československem a Francií o soudní ochraně a právu chudých.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 285-287.