Rozdíl služebního poměru veřejnoprávního a soukromoprávního.

Veřejnoprávní služební poměr jest svou vnitřní povahou poměrem mocenským. Zaměstnanec, vstupuje do takového poměru služebního, dává se svému zaměstnavateli k disposici, stává se článkem jeho správního organismu a béře na se stupňovanou povinnost býti činným ve prospěch veřejných účelů zaměstnavatelem jeho sledovaných. Jde o poměr právní. Z toho plyne, že obsah jeho nevyčerpává se pouze v služební moci na straně jedné a v služební povinnosti na straně druhé; služební moc zaměstnavatele je právně omezena, a omezení tomu odpovídají na druhé straně určitá práva zaměstnancova. Hranice, kam až sahá ona sféra, v níž zaměstnanec je pouze článkem v správním organismu svého, zaměstnavatele a úplně podřízen jeho služební moci, dány jsou v prvé řadě zákonem. Obsah a rozsah služebních povinností zaměstnance je tu především vymezen zákonným oborem působnosti zaměstnavatele. Jenom pro tyto zákonné účele jeho dal se mu zaměstnanec k disposici; co do tohoto oboru působnosti nespadá, může býti předmětem jeho služební povinnosti. Pokud zákon nad to ještě zmocnil se také úpravy toho kterého služebního poměru a vymeziv vzájemné vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, garantoval tomuto vůči zaměstnavateli určitá práva ať už povahy materielní či jiné, má služební moc zaměstnavatelova v této zák. úpravě své nepřekročitelné hranice. V mezích takové úpravy žákonné je pro vymezení dosahu služební moci směrodatný akt, kterým služební poměř byl založen, event, upraven. Zaměstnanec je povinen konati zaměstnavateli služby jenom v onom oboru, pro který se mu podle ustanovovacího aktu dal к disposici. A na druhé straně pokud zaměstnavatel buďto v ustanovovacím aktu anebo později ať generelně, ať individuelně upravil hmotné poměry zaměstnance anebo stanovil meze, nad které na pracovní síly jeho nároku činiti nebude, je tím vázán a nemůže pozdějšími úpravami služebního poměru zaměstnancova do práv jemu takto přiznaných bez jeho souhlasu zasahovati.
(Nález Nejv. spr. soudu z 19. června 1925, č. 12270.)

Citace:

Rozdíl služebního poměru veřejnoprávního a soukromoprávního.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 537-537.