Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 7 (1926). Praha: Ministerstvo sociální péče, 544 s.
Authors:
= Sociální revue, 7 (1926)
PDF

V úpravě služebních poměrů u státu a jiných komunálních svazů rozlišují se zásadně dvě kategorie zaměstnanců

; jednak zaměstnanci, kteří ustanoveni jsou na místa, jež ve vnitřním ústrojí dotčeného svazu zřízena jsou jako relativně trvalé objektivní instituce pro výkon určitého souboru funkcí onoho svazu, a vůči osobám k výkonu oněch funkcí povolaným mají samostatné trvání, jednak zaměstnanci ostatní, u nichž je služba spojena toliko s jejich osobou a postrádá pevného systemisovaného podkladu. Jenom zaměstnanci první kategorie ustanovením ve službách svazu stávají se články jeho služebního organismu a splývají s ním v jeden celek, takže služební poměr jejich důsledkem zvláštní právní povahy zaměstnavatele jako nositele veřejné správy a moci služební ovládán je právem veřejným. Naproti tomu zaměstnanci druhé kategorie, zvaní obvykle »smluvními, na smlouvu«, zůstávají mimo organismus svazu a jsou vůči němu osobami cizími, samostatnými, které toliko na základě soukromoprávní smlouvy služební vykonávají pro něj určité smluvně vymezené práce.
(Nález Nejv. spr. soudu z 18. října 1922, č. 14799.)
Citace:
V úpravě služebních poměrů u státu a jiných komunálních svazů rozlišují se zásadně dvě kategorie zaměstnanců. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 537-537.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).