— 293 —
Příspěvek ku praxi čl. V. uv zák. k c. ř. s. a dv. dekr. z 4. října 1833, č. 2933 sb. z. s.
V paternitní záležitosti zastupoval advokát N. žalobce v obou stolicích a podáním u stolice odvolací žádal za ustanovení útrat řízení odvolacího oproti svému klientu, kterémužto návrhu stolice odvolací vyhověla.
Na rekurs advokátův do výše útrat na mor.-sl. vrchní soud zemský v Brně podaný tento naříkané usnesení odvolací stolice zrušil a této nařídil, aby žádost za adjutaci advokáta odstoupil k vyřízení soudu okresnímu.
Důvody:
Dle dv. dekr. z 4./10. 1833 č. 2933 sb. z. s. a čl. V. uv. zák. k c. ř. s. má ustanovovati poplatky advokátů onen soudce, před nímž záležitost, kterou vznikly, projednávána byla. Dle smyslu tohoto místa zákonného a dle analogie § 395. tr. ř. soudcem tím rozuměti dlužno vždy soud prvé stolice.
Dle toho k upravení útrat N. nebyl příslušným soud zemský, nýbrž okresní soud, i bylo dle § 44. j. n. a § 2. č. 1 cis. pat. z 9./8. 1854 č. 208 z. ř. naříkané usnesení jakožto nepříslušným soudem učiněné z moci úřední zrušiti a věc poukázati na soud příslušný.
K rozhodnutí tomuto má se vrchní soud zemský za povolána. Neboť naříkané usnesení učiněno bylo sice zemským soudem z té příčiny, poněvadž se účtované útraty vztahují na řízení odvolací před ním provedené, nicméně jeví se přece jen jakožto usnesení v řízení nesporném v I. stolici zemským soudem vydané (§ 4. j. n.), an týž co soud první o podání strany rozhodnul, pořadí právní tudíž nepředcházelo.
(Rozh. z 7./1. 1911, R I. 5/11/13 .)
J. B.