Nejasnost a neúplnost rozsudku; příspěvek ke zmatkům dle § 281. č. 5 a č. 9, lit. b) tr. ř.(Rozh. nejv. zrušov. soudu z 10. led. 1911, Kr III 186/10.)Rozsudek sbor. soudu í. instance, pokud jím obžalovaný F. M. byl odsouzen pro přestupek podvodu ve sm. § 461. tr. z., byl nejvyšším zrušovacím soudem zrušen a věc odkázána k opětnému projednání příslušnému soudu okresnímu.Důvody:Zmateční stížnost F. M. uplatňuje kromě jiných zmatků též onen dle § 281. č. 9. lit. b) ve spojení s č. 5. a doličuje je v tom smyslu, že podvody F. M-ovi za vinu kladené jsou promlčeny, an rozsudek, za- jisté nejasně, jenom zjišťuje, že byly spáchány »v poslední době až do r. 1909«, což však také připouští spáchání počátkem roku 1909, kdežto policejní oznámení proti F. M-ovi bylo učiněno teprve v únoru 1910 a pak že škoda také byla nahražena. Soudcovský výrok ohledně doby, kdy trestní činy F. M-em byly spáchány, jest skutečně tak nejasný, že z něho nelze posouditi uplynutí jednoroční doby promlčecí, platné pro přestupek dle § 461. tr. z. Neúplným jest však proto, že se nevyslovme o skutečnosti náhrady škody F. M-em namítané, jež dle § 531. lit. b) tr. z. může míti za okolností zajisté rozhodný význam. Dle spisů podepsal F. M. firmě »H. & Z.« dva směnečné akcepty na 600 K. Kdy se tak stalo, zda a kdy byly akcepty též vyplaceny, o tom mlčí rozsudek. Nastalo-li skutečně F. M-em. dovolávajícím se § 281. č. 9. lit. b) tr. ř. namítané promlčení trestního činu. o tom nelze uznati, poněvadž právě v rozsudku nejsou zjištěny ony skutečnosti, jež by v tomto směru bylo položiti za základ rozhodnutí zrušovacího soudu.Ježto tudíž jest opakování jednání v I. inst. nevyhnutelným, slušelo zmateční stížnosti ihned vyhověti. Ss.