Z práva pojišťovacího. Pojem »provozu« (Betrieb) nutno chápati v technickém smyslu jako mechanickou činnost, vyvinutou v zájmu hospodářského podniku.

(Rozh. nejv. soudu z 21. března 1911, č. j. Rv III 1/11.)
Uhelní těžířstvo A. mělo smlouvu s podnikatelem staveb B., na základě níž tento dodal těžířstvu A. dělníka C. Tento pracoval na koksovně pod dozorem orgánů těžířstva, vyplácen však byl podnikatelem staveb B., jenž ho do práce přijal a pracovní smlouvu s ním ujednal. C. trpěl katarhem očních spojivek; tato nemoc se během jeho práce na koksovně zhoršila a měla za následek ztrátu jednoho oka, přivoděnou dle lékařského posudku opožděným léčením. C. tvrdě, že onemocnění své ihned hlásil jak podnikateli staveb B., tak i zřízencům těžířstva A., že však žádný na to nereagoval, shledává v tomto opomenutí zavinění B-ovo i zřízenců A-ových a žaluje B. i A. o náhradu, škody pro praeterito et futuro.
Těžířstvo A. jest pojištěno proti zákonnému povinnému ručení z poranění, usmrcení neb jinakého poškození zdraví osob u pojišťovny D. Dle všeobecných pojišťovacích podmínek jest tato v případě sporu těžířstva s osobou nároky náhradní zažalovavší povinna vésti proces jménem těžířstva svým advokátem na své útraty. V podmínkách zvláštních jest stanoveno:
»Pojištění vztahuje se na všecky nároky o náhradu škody, které mohou býti vzneseny na základě zákonných předpisů proti po- jistnici (Versicherungsnehmerin) nebo jejímu zástupci, za jehož škodonosné jednání ona ručí, jestliže a) provozováním všech jejích jam a koksoven a patřících k tomu elektráren a jinakých úplných zařízení na svém zdraví poškozeny, poraněny neb usmrceny budou osoby, které nejsou k pojistnici v žádném pevném poměru služebním, mzdovém neb pracovním.«
Těžířstvo A. domáhá se žalobou, podanou na pojišťovnu D., rozsudku, I. že žalovaná jest povinna 1. na své útraty jménem žalobkyně včsti svým advokátem proces, jenž dělníkem D. byl proti žalobkyni zahájen, 2. advokátovi dáti během 3 dnů příkaz k vedení tohoto procesu a žalobkyni o tom uvědomiti; II. že se zjišťuje, že žalobkyně jest pojištěna žalovanou co do náhradní povinnosti ohledně nárokův, uplatňovaných proti těžířstvu A. žalobou dělníka C.
První instance žalobní žádání zamítla.
Z důvodů:
Spisy rozhodčího soudu bratrské pokladny v X., jmenovitě rozsudkem tohoto soudu z 20 XII 09, A 29/8, jest prokázáno, že ztrátu oka dělníka C. přivodil dlouholetý katarrh spojivek a provázející ho okolnosti. Tím jest prokázáno, že ztráta oka není v pražádné příčinné spojitosti s provozováním všech jam a koksoven a zařízení k nim patřících a že proto žalovaná pojišťovna dle obsahu pojišťovací smlouvy neručí za náhradní nárok, zažalovaný dělníkem C. To tím méně, poněvadž žalobkyně sama c. k. revírnímu úřadu hornímu v X. přípisem z 18. XI. 1908 sdělila, že ohledně domnělého úrazu dělníka C. bylo konáno komisionelní šetření a že výnosem z 14. října 1907 č. 10750 byla uvědoměna, že se v tomto případě nejedná o úraz provozováním (Betriebsunfall) přivoděný.
Ale i spornými spisy c. k. kraj. soudu v Y. jest prokázáno, že C. ztrátu oka neodůvodňuje úrazem při provozování závodu žalobkynina, nýbrž jedině zaviněným prý opomenutím, takže skutečně o provozovací nehodě v tomto případě nemůže býti řeči, poněvadž toto tvrzené opomenutí nemůže býti pokládáno za provozovací tiráž vůbec, zvláště pak ne za takový, o němž mluví pojišťovací smlouva.
Tím jest také prokázáno, že žalovaná dle pojišťovací smlouvy neručí za náhradní nárok, C-em u soudu v Y. uplatňovaný a to i z tohoto dalšího důvodu. Žalobkyně tvrdí sama. že C. byl výlučně jen B-em do práce přijat, jím placen a pouze k němu že byl ve smluvním poměru. Tím jest prokázáno, že C. k žalobkyni nebyl v žádném služebním, mzdovém neb pracovním poměru a že tak nedostává se ani druhé podmínky zmíněné pojišťovací smlouvy, poněvadž dle této jsou pojištěny jen úrazy provozové oněch osob, jež ku pojistnici ne sice v »pevném«, ale přec v nějakém služebním, mzdovém neb pracovním poměru býti musí.
Byť i hořejším rozsudkem rozhodčího soudu bratrské pokladny, příp. přípisem c. k. revírního úřadu horního v X. z 16. ún. 1902 č. 1211 bylo zjištěno, že dělník C. podléhá povinnému pojištění u bratrské pokladny, nemá tato okolnost na rozřešení tohoto sporu žádného vlivu, poněvadž dle § 10. zák. z 28. VII. 89 č. 27. ř. z. pro pojištění horníka u bratrské pokladny jest směrodatným pouze, že dělník na jámě pracuje, nikoliv však smlouva mezi ním a zaměstnavatelem učiněná. Tímto speciálním předpisem jsou chráněni horníci proti úrazům při provozování a to pouze bratrskou pokladnou; na jiné poměry smluvní předpisu toho použíti nelze.
Odvolací soud rozsudek ten potvrdil a revisi nejvyšší soud zamítl.
Z důvodů:
V pojišťovacích podmínkách jest zcela jasně vysloveno, že jen taková tělesná zranění resp. usmrcení spadají do pojištění, jež byla přivoděna »úrazem«. Poněvadž pak nad to ve zvláštních podmínkách pojišť. pod a) se stanoví, že »pojištění vztahuje se na všecky nároky o náhradu škody, které mohou býti vzneseny na základě zákonných předpisů proti pojistnici (Versicherungsnehmerin) nebo jejímu zástupci, za jehož škodonosné jednání ona ručí, jestliže a) provozováním všech jejích jam a koksoven a patřících k tomu elektráren a jinakých úplných zařízení na svém zdraví poškozeny, poraněny neb usmrceny budou osoby, které nejsou k pojistnici v žádném pevném poměru služebním, mzdovém neb pracovním,« tak nemůže býti pochybnosti o tom, že dle vůle smluvních stran, v pojišťovací smlouvě jasně projevené, pojištěny býti měly následky úrazů provozovacích a odtud povstávající závazky pojistnice ku náhradě škody. Pro to mluví i odst. II. § 6. všeobecných podmínek, jenž ukládá pojistnici oznamovati během určité lhůty změny v podstatě a rozsahu závodu, jimiž se při něm podstatně zvyšují úrazová nebezpečí.
Za provozovací úraz nelze označiti jakoukoliv událost, jež má v zápětí poškození zdraví, tělesné zranění neb usmrcení a jež jest v příčinné souvislosti se závodem v širším smyslu, t. j. s hospodářským podnikem jako takovým. Pojem »provozování« (Betrieb) nutno chápati v technickém smyslu jako mechanickou činnost, vyvinutou v zájmu hospodářského podniku.
S tohoto hlediska jest nepochybno, že dělníkem C. tvrzené poškození jeho tělesné integrity a odůvodněné jako následek zaviněné správní činnosti žalobkyně, nemůže býti považováno za následek nějaké »události úrazové« (Unfall-Ereignis) a že proto jeho nároky na odškodnění nejsou pojištěním kryty.
Ss.

Citace:

Z práva pojišťovacího. pojem »provozu« (Betrieb) nutno chápati v technickém smyslu jako mechanickou činnost, vyvinutou v zájmu hospodářského podniku.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1911, svazek/ročník 20, číslo/sešit 8, s. 407-409.