II. Ve věcech trestních.

E. Z trestního práva hmotného.

658. §§ 1., 197. tr. zák. Dolus supervenieus. Objedná-li kdo lstivým předstíráním předmět jeden (pušku), hodnoty pod 200 K, po.šle-li mu všák podvedený předměty dva (2 pušky), hodnoty přes 200 K, a podrží-li neb zpeněží-li objednatel oba, není tu přestupek podvodu a zpronevěry, nýbrž zločin podvodu. 10 XII 10, Kr II 378/10, Z. Str. 11: 80.
659. § 2. g. Poranění, způsobená někomu u výkonu spravedlivé nutné obrany, nepřičítají se pachateli jako trestná ne snad pro nedostatek nepřátelského úmyslu ( 152. tr. z.), nýbrž proto, že odvrácení bezpráví se zákonem chrání (§ 2. g). V případě nutné obrany putativní (§ 2. e. tr. z.) jest zkoumati, nezakládá-li situace, pachatelem domněle předpokládaná, pro něho nouzové právo. 27 XII 10, Kr I 288/10; off. 3789.
660. § 2. g. Perversní pud pohlavní neodůvodňuje o sobě neodolatelné donucení ke smilstvu proti přirozenosti. 10 II 11, Kr VII 91/10; off. 3788.
661. §§ 8., 67. Již překročení říšské hranice může tvořiti trestný pokus zločinu vyzvědačství. Pokus liší se od přípravného jednání tím, že onen jest způsobilý zamýšlenou činnost uskutečniti, od tohoto pak zločinný výsledek již proto očekávati nelze, že jest od něho časově příliš vzdáleno a o sobě není ani způsobilo vyjádřiti poznatelně dolus ke skutkové podstatě deliktu potřebný. 28 XI 10, Kr V 776/10, Z. Str. 11: 68.
662. §§ 8., 171. Vsáhnutí do cizí kapsy, kde předmět krádeže náhodou není, jest jen relativně nezpůsobilým a proto trestným pokusem. 21 XII 10, Kr V 419/10; Z. Str. 11: 94; off. 3781.
663. §§ 8., 171. Dle úmyslu zlodějova, jaké množství věcí ukrásti chtěl jest posouditi, dopustil-li se nedokonaného zločinu, či jen nedokonaného přestupku. 5 I 11, Kr I 342/10; off. 3778.
664. §§ 85., 166. Žhářství jest species zlom. poškození cizího majetku a liší se od něho úmyslem, směřujícím k přivodění požáru, t. j. ohně většího rozměru byť i jen na objektu, o samotě stojícím. 4 II 11, Kr II 461/10; Z. Str. 11: 130.
665. § 85. c), 337. § 74. živ. ř. »Vodním dílem« jest rozuměti stavby a zařízení, jež jako: ochranné stavby pobřežní, stavidla, splavy, jezy a pod. na povahu vody, její běh, výšku atd. mohou míti vliv. Není jím však jednoduchý vodní mlýn. Povinnost k opatřením dle § 74. živ. ř. má majitel živnosti a nikoliv vlastník objektu. 12 XII 10, Kr V 653/10, Z. Str. 11: 85.
666. § 85. c). Zařízení k dráhám náležející požívají této ochrany, byť i jejich poškození nebylo spojeno s nebezpečím porušení dopravy. — 253 —
Zařízením k dráze náležejícím jsou také telefonické, jízdě vlaků sloužící aparáty i s místnostmi, kde jsou umístěny. 10 II II, Kr VII 80/10; off. 3794.
667. § 155. d), 157. Byl-li někdo těžce na těle poraněn následkem předem smluveného útoku více osob, zodpovídají kvalifikaci dle § 155. d) tr. z. i ti spolupachatelé, jimž nemožno dokázati bezprostřední vložení ruky na poškozeného. Rozdíl mezi tímto předpisem a § 157. tr. z. záleží v tom, že dle tohoto se nežádá společné předchozí úmluvy. 7 I 11, Kr IX 170/10; off. 3791.
668. §§ 171., 174. II. c), 183. V zalepené obálce uzavřené peníze jsou uzamčenou věcí ve sm. § 174. II. c). Jejich odcizení vlastníkovým poslem, jemuž zásilka ta odevzdána k přenesení na místo jiné, jest krádeží a nikoliv zpronevěrou. 4 II 11, Kr II 437/10; off. 3787.
669. § 185. Podílnictví na zpronevěře peněz jest tu i tehdy, jestliže zrponevěřené peníze (bankovky) byly vyměněny a podílník vyměněné peníze na se převedl. 9 I 11, Kr I 290/10, Z. Str. 11: 107;1) off. 3779.
670. § 186. a), b). Lit. a) konstruuje kriminalitu podílnictví na krádeži (zpronevěře) z kriminality hlavního činu a to tehdy, když podílníku bylo známo, že má podíl na zločinné krádeži (zpronevěře) tedy i tehdy, nemá-li podílnictví podílníkovo o sobě kriminelní kvality dle § 186. lit. b).
Lit. b) konstruuje naproti tomu kriminalitu podílnictví z vlastností tohoto samého a to tehdy, má-li za předmět věci, jichž hodnota přesahuje vytčenou zde hranici, bez ohledu na to, je-li hlavní čin, na který se vztahuje, zločinem čili nic, tedy i tehdy, byly-li jednotlivé krádeže (zpronevěry), na něž se vztahuje, pouze přestupky. 2 111, Kr II 370/10; Z. Str. 11: 99; off. 3783.
671. § 187. Nahrazení škody zákonným zástupcem nesvéprávného pachatele činí tohoto jen tehdy beztrestným, jestliže o ně usiluje. 5 I 11, Kr I 304/10; Z. Str. 11: 103.
672. § 197. Knihovní vlastník pozemku, jenž ho přes předchozí prodej bez vědomí prvního kupce prodá a knihovně převede na osobu třetí, dopouští se podvodu neb zmaření exekuce dle toho, jaký byl jeho úmysl. 9 I 11, Kr IV 244/10; Z. Str. 11: 117.
673. 197. Lstivé vylákání věci v uschování dané jest podvodem na uschovateli a nikoliv krádeží na vlastníku. 16 I 11, Kr V 880/10; Z. Str. 11: 124.
674. § 199. a). Pro skutkovou podstatu ucházení se o křivé svědectví jest nerozhodno, že si svědek není vědom nepravosti okolnosti, kterou má potvrditi. 2 XII 10, Kr III 163/10, Z. Str. 11: 71.
675. § 199. a). Této trestní sankci nepodléhají výpovědi dědiců, učiněné u pozůstalostního soudu o pozůstalém jmění. 16 I 11, Kr VI 192/10; Z. Str. 11: 124.
676. § 267. Pro otázku, který zákon stanoví trest vyšší, jest rozhodnou nikoliv délka, nýbrž stupeň trestu. Proti jednoduchému vězení jest vězení tuhé byť i kratší trestem těžším. 18 II 11, Kr III 9/11; off. 3786.
677. § 303. Jen pro »snižování« jest třeba, aby pachatel tento výsledek chtěl. Pro ostatní způsoby pachatelství tohoto § stačí vědomí, že čin má povahu tam popsanou. 16 I 11, Kr VI 188/10; Z. Str. 11: 121. Jinak ohledně »snižování« č. 304.
678. § 312. Vyhrožování rukou bezprostředně před obličejem osoby vrchnostenské jest urážkou slovem a nikoliv skutkem. 18 II 11, Kr III 9/11, off. 3786.
679. §§ 335., 337. Přetížením železničního orgánu může býti zavinění ve sm. těchto §§ vyloučeno. 19 XII 10, Kr I 289/10; Z. Str. 11: 93.
680. § 486. Ke skutkové povaze netřeba ani formálního zahájení konkursu, ani aby tu bylo více věřitelů. 17 XII 10, Kr IV 213/10, Z. Str. 11: 88.
681. § 486. Ke skutkové podstatě III. případu netřeba kontrahování více dluhů. 19 XII 10, Kr IV 253/10; Z. Str. 11: 92.
682. § 487., 490. Svědek politickým úřadem vyslýchaný zodpovídá své údaje dle tr. zákona jen, pokud mu může býti dokázáno, že vědomě nesprávné údaje činil. 24 I 11, Kr I 27/11; G. Z. 11: 179.
683. § 523. I »pathologická« opilost může býti přičítána jako zavinění dle tohoto §. 27 XII 10, Kr I 281/10; Z. Str. 11: 96.
684. § 523. Stejně jako č. 191 rozh. 4 1 11, Kr V 873/10; Z. Str. 11: 102.
685. § 530. Předpisy §§ 283. a 464. tr. ř. nejsou na závadu použití předpisu :§ 530. tr. z. ani tehdy, bylo-li již před tím užito mimořádného práva zmírňovacího nebo práva přeměny trestu. 21 III 11, Kr IX 38/11, G. H. 10/11: 531.
686. Branný zák. 11. IV. 89. ř. 41. Objektem přečinu dle § 47. není branec, nýbrž státní nárok na nerušené povolání každého státního občana ke splnění branné povinnosti dle jeho branné způsobilosti. Nezáleží na tom, bude-li branec prohlášen pro válečné služby za »způsobila« či »nezpůsobila«. 5 1 11, Kr I 296/10; off. 3785.
687. § II 4. zák. o falš. potravin. Směs medu se škrobovým syrobem jest zfalšovanou poživatinou a vědomý prodej jí podléhá trestní sankci tohoto §; »patrně« poznatelným jest zfalšování, padá-li do oka tak, že může býti poznáno každým ihned bez bližšího zkoumání. 24 I 11, Kr VII 3/11; Z. Str. 11: 128; off. 3793.
688. § 9. III. tisk. zák. Tomuto předpisu není vyhověno, nemá-li osoba na listě jmenovaná pražádného vlivu na obsah listu. 14 I 11, Kr II 352/10; Z. Str. 11: 119 ; off. 3790. — 255 —
689. § 23. Prodávání lístků (dopisnicového formátu) znázorňujících dámské vnady mimo místnosti ke knižnímu obchodu řádně schválené a bez úředního povolení jest v odporu s předpisem tohoto §. 4 IV 11, Kr II 108/11; G. H. 10/11: 518.
690. Zbrojní patent. Neznalost okolnosti, že obchodníkem do obchodu zavedené boxery jsou zakázanou zbraní, nestačí k exkulpaci obchodníka. 11 IV 11, Kr II 112/11, G. H. 10/11: 559.
691. § 24. zák. o ochr. znám. '§§ 46. n. živ. ř. Onen zákon chrání proti neoprávněnému užití jména, znaku, firmy neb obchodního pojmenování závodu jako značky na zboží, proti daní zboží takto označeného do obchodu, prodávání ho, §§ 46., 47. a 50. živ. ř. pak proti zneužití jinakému v § 46. uvedenému a nikoliv proti zneužití označení těch jako značky na zboží. 16 XII 10, Kr II 336/10; Z. Str. 11: 87.

F. Z trestního řízení

.
692. § 222. tr. ř. Soukr. žalobce jest praejudikován s průvody, jež během přípravného vyšetřování nabídnouti mohl, ale jichž až do hl. přelíčení nenabídl. 2 I 11, Kr I 280/10; Z. Str. 11: 98.
693. § 247. Zmatečnost tvoří jen neospravedlněné nevzetí do přísahy, nikoliv opomenuté tázání po předchozích trestech. 19 XII 10, Kr VI 219/10; Z. Str. 11: 91.
694. § 275., 398. Proti obžalovanému, dokud jest týž stižen duševní chorobou, nesmí býti ani projednáváno, ani rozsudek vydán. 25 IV 11, Kr I 127/11; G. H. 10/11: 519.
695. § 285. § 1. č. 1. zák. 31. XII 77 ř. z. 3 ex 78. Očastní-li se veřejný žalobce na poradě soudu ihned po vynešení rozsudku konané o návrhu obžalovaného na odklad trestu a nepodá-li proti tomu odpor, jest to považovati za vzdání se práva na zmateční stížnost. 16 I 11, Kr V 720/10, Z. Str. 11: 123.
696. § 325. Přerušení právního poučení dávaného předsedou porotcům, netvoří zmatečnost. 19 XII 10, Kr VI 219/10; Z. Str. 11: 91.
697. § 328. Porotci nejsou oprávněni přídavkem k odpovědi na hlavní otázku přisvědčiti k okolnosti trestnost vylučující, na niž výslovně nebyla otázka dána. 5 XII 10, Kr I 275/10; Z. Str. 11: 73.
698. § 331. Přisvědčení k otázce na podvodné vylákání směnky znějící na obnos 50 K převyšující a současné záporné zodpovědění otázky dodatečné znějící na hranici hodnoty dle § 200. tr. z. 50 K převyšující nemá za následek, že si výrok poroty sám odporuje. 7 I 11, Kr V 661/10; Z. Str. 11: 104.
699. § 344 Porušení procesních zásad nelze spatřovati v zamítnutí návrhu zástupce soukr. žalobce na odročení hlavního přelíčení za účelem jeho osobního zúčastnění se na něm. 2 I 11, Kr I 280/10; Z. Str. 11: 98; off. 3782.

Toto rozhodnutí jest v odporu s celou dosavadní judikaturou.*

Citace:

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněnných. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1911, svazek/ročník 20, číslo/sešit 5, s. 272-285.