Zabývati se otázkou, došlo-li k usnesení autonomních úřadů způsobem k jich platnosti zákonem předepsaným, soudy povolány nejsou. Smlouva, oprávňující k dobývání nerostů není smlouvou nájemní, nýbrž smlouvou kupní, vyžaduje tudíž, uzavřena-li s obcí, schválení zemským výborem a nehodí se proto ani k záznamu, resp. vkladu knihovnímu (§ 55. a § 97. obec. ř. mor., § 1090. ob. z. obč., § 42. kn. z.).

Montanní společnost v P. podala na obec M. žalobu o spravení záznamu práva pachtovního na pozemcích obci té knihovně připsaných z pachtovní smlouvy, dle kteréž propůjčuje se společnosti na 25 let právo ku dobývání všech na a pod povrchem zemským dotyčných pozemků se nalézajících dle zákona horního ke kutání nevyhražených nerostů.
V 1. stolici namítala žalovaná toliko neplatnost dotyčné pachtovní smlouvy, jelikož se o ní neusneslo celé obecní zastupitelstvo, nýbrž toliko 11 členů jeho o své újmě bez řádného svolání k sezení smlouvu tu podepsalo, kdežto 12. člen výboru do sezení ani pozván nebyl, ani smlouvy nepodepsal.
1. stolice žalobě vyhověla, uznavši dle §§ 41. a 52. obec. řádu usnesení o přijetí pachtovní smlouvy za řádné a právoplatné.
2. stolice žalobu zamítnula 1. z důvodu neplatnosti pachtovní smlouvy resp. dotyčného usnesení 11 členů výboru (§§ 17., 40. odst. 3. obec. ř. mor., an nejvyšší poplatník přibrán nebyl a svolání nestalo se řádně); 2. z důvodu nezpůsobilosti dotyčné pachtovní smlouvy k záznamu pachtovního práva, jelikož má za účel dobývání nerostů, tudíž odnímání substance (§ 9. kn. z.).
Schválení zemským výborem ku platnosti smlouvy té stolice odvolací za potřebné neuznala (§ 97. obec. ř.).
3. stolice dovolání žalobnice nevyhověla.
Důvody:
Dovolání o dovolací důvod dle č. 4. § 503. c. ř. s. opřenému dlužno v tom ohledu přisvědčiti, že usnesení výboru žalované obce, o něž běží a kterým projeven byl souhlas s přítomnou smlouvou, nelze považovati za neplatné. Nebyloť tvrzeno, že toto usnesení by bývalo zrušeno pro neplatnost zemským výborem markr. moravského, k tomu dle § 98. mor. obec. ř. a čl. 5. uv. z. k obec. ř. povolaným; pokud se to však nestalo, náleží s oním usnesením nakládati jako s formálně platným. Otázka, došlo-li k usnesení autonomních úřadů způsobem k jich platnosti zákonem předepsaným, netvoří nikterak otázku předběžnou, k jejímuž řešení by povolány byly soudy. K tomu přistupuje ještě, že řečená smlouva byla podepsána až na jednoho všemi členy obecního výboru jako takovými a že tudíž, předpokládajíc, že obecní výbor oprávněn byl smlouvu tu samostatně uzavříti, by byla listinou všemi náležitostmi § 55. obec. ř. opatřenou a proto i pro žalovanou právně závaznou. Vzhledem k této zákonem stanovené závaznosti nelze se domýšleti o smluvníku, že si teprve zjedná přesvědčení o tom, stalo-li se dotyčné usnesení výboru způsobem formálně platným, o sobě dolosní namítka obce, že její orgány dopustily se při usnášení se chyb formální povahy, jeví se již vzhledem ku bezpečnosti právního styku s obcemi nepřípustnou.
Než smlouva jest z jiného důvodu právně nezávaznou.
Strany označily ji sice za smlouvu pachtovní. Právem však prohlásil odvolací soud, že svojí podstatou není žádnou smlouvou nájemní. Označujeť za hlavní svůj účel dobývání nevyhražených nerostů, takovéto dobývání obsahuje však netoliko pouhé užívání pozemků, nýbrž i odnímání substance samé, tudíž částečnou spotřebu věci domněle pronajaté. Z toho vyplývá, že nebylo přenecháno užívání nespotřebovatelné věci, užívání, jež poskytuje řádný užitek bez porušení jejího, a že se tudíž nedostává náležitosti nájemní smlouvy dle § 1090. o. z. obč. podstatné. Srovnání s dobýváním přirozených plodů nebylo by případným, ana vzdělaná půda i po odnětí úrody zůstává způsobilou opětně plody téhož neb jiného druhu poskytovati, kdežto odejmuté nerosty se opětně nenahrazují.
Tím, že se půdě odnímají těžebné nerosty, nastává současně zlehčení hodnoty její; dovolení takovéhoto odnímání dlužno považovati za zcizení. Obecní výbor nemůže však samostatně se usnésti na zcizení nějaké věci, náležející ku jmění kmenovému nebo ku statku kmenovému obce, nýbrž musí takové usnesení podrobeno býti dle § 97. cit. obec. ř. schválení zemského výboru. Poněvadž toto dosud uděleno nebylo, nelze pro nynějšek mluviti o právoplatném uzavření smlouvy.
Že žalovaná v tomto směru nevznesla námitku před procesním soudem, nepadá na váhu, ano jest věcí soudu, by přednesené skutečnosti posuzoval dle jich právního významu.
Odvolacímu soudu jest však i v tom směru přisvědčiti, že na základě daného právního poměru, i kdyby mu snad mohla býti připisována právní platnost, nelze požadovati spravení v příčině zaznamenaného práva nájemního, jelikož, jak již podotknuto, nestává tu vůbec pachtovní smlouvy a není tudíž prokázán právní důvod k nabytí knihovního práva, na které jest činěn nárok (§ 42. kn. z.). Marně se odvolává dovolání k tomu, že pozemků žalované obce použito býti může i k postavení dřevěných staveb, ku skládání rumu a k jezdění; náležíť každou smlouvu posuzovati dle jejího hlavního předmětu; dle smlouvy mohlo by se však veškerých pozemků použíti nepochybně toliko k dobývání nerostů.
Neslušelo tudíž dáti místa dovolání bezdůvodnému.1
(Rozh. z 12. dubna 1911, č. j. Rv III 27/11/2.)
B—a.

Důsledně platí rozhodnutí to i pro kamenné lomy, písečníky, hliníky, rašeliště, ložiska chamottového jílu, nafty a pod. a ovšem i soukromé. Pro dotyčná odvětví průmyslová, kde podnikateli záleží na tom, aby knihovním zápisem se před vyrušováním zabezpečil, rozhodnutí toto jistě není výhodným. Formu kupní smlouvy a její zápis knihovní mám za přímo nemožný. Fakticky existuje podobných nájemních smluv spousta a to i v pozemkových knihách. Při sklízni řepy, bramborů a pod. za mokrého počasí odveze se s pole rovněž značná část prsti, tudíž substance, kteráž se ani hnojivem nenahradí, nesměl by tudíž při tak přísném výkladu § 1090. ob. z. obč. nájemce ani plodin takových pěstovati. Povrch půdy — a to jest při hospodářských pozemcích vlastní substancí, vždyť náš celý horní zákon spočívá na předpokladu, že jen povrch pozemku tvoří hospodářskou substancí — zůstal přec v našem případě, kde dolování děje se štolami — zcela neporušen. Nezbývá dle rozhodnutí tohoto podnikatelům podobným leč koupě pozemků samých a to podnikatelství tohoto druhu přímo znemožní. (Pozn. zas.)

Citace:

Zabývati se otázkou, došlo-li k usnesení autonomních úřadů způsobem k jejich platnosti zákonem předepsaným, soudy povolány nejsou.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1911, svazek/ročník 20, číslo/sešit 4, s. 207-209.