vyhradil-li si tento v něm schválení obchodu, netvoří lístek ten průkazu o dohodě stran ve smyslu § 104. j. n.

B., kupec v Brně, zažaloval u tamního okr. soudu manžely R., Jabrikanty v Přemyslu, na 278 K, opíraje příslušnost soudní o § 88. odst. 2. j. n. Soud ten žalobu pro místní nepříslušnost odmítnul jednak z důvodu, že žalovaní neprovozují živnosti obchodní (§ 88. odst. 2. j. n.), jednak z důvodu, že prorogace dle § 104. j. n. přípustnou jest toliko ohledně soudu pro obě strany nepříslušného a co se konečně týče soudu místa plnění proto, že objednací list neobsahuje dohody ve směru tomto a též oběma stranami podepsán není.
Soud rekursní námitku nepříslušnosti místní zamítnul a dovolávanému soudu projednání rozepře nařídil.
Důvody:
V žalobě samé uplatňuje se toliko soud faktury dle § 88. odst. 2. j. n.
Dle tohoto místa zákonného soud tento příslušným jest toliko mezi osobami, obchodní živnost provozujícími.
Pro posouzení této vlastnosti jeví se dle zprávy komise poslanecké i komise smíšené směrodatným jediné a výlučně § 1. živ. nov. z 15./3. 1853 č. 39. z. ř. Též dle dobrozdání nejv. soudu z 22. ledna 1898 č. 14 praes. mohou za živnostníky považovány býti jen osoby takové, které buď volnou, řemeslnou aneb koncesovanou živnost provozují a při tom stále úmysl zištný na jevo dávajíce s takovými výrobky a zbožím obchodují, kteréž ku předmětu tohoto živnostenského závodu náležejí a s ním ve spojení stojí, ať již zboží to vyrábí živnostník sám, či je toliko zpracuje, anebo konečně toliko zcizuje.
Žalovaní jsou majitelky c. k. tabákové trafiky, jiné zaměstnání jich, jež by jako živnost považováno býti mohlo, se ani netvrdí.
Trafikanti obstarávají pouze prodej tabáku v drobném pro stát základem uděleného jim k tomu státního zmocnění.
Nemůže tudíž býti pochybnosti o tom, že jich za živnostníky ve smyslu zákona živnostenského považovati nelze.
Soud faktury byl tudíž v přítomné žalobě uplatňován neprávem a jeví se proto rekurs v tomto směru provedený neodůvodněným.
Teprve v líčení uplatnil žalobce též soud místa plnění dle
§ 88. odst. 1. a dohody dle § 104. j. n.
Poněvadž žalobě písemný průkaz takovéto dohody, jak to posléze uvedené místo zákonné výslovně předpisuje, přiložen nebyl, dlužno předem řešiti otázku, zda toto napotomní uplatňování těchto důvodů příslušnosti vůbec připustiti lze.
Soud rekursní přiklonil se názoru, rekurentem hájenému, že takovýto písemný průkaz včas předložiti lze i teprve ve chvíli, kdy ten neb onen důvod příslušnosti se uplatňuje, jelikož přec zmíněný předpis nemůže míti účelu jiného, než aby dovolávaný soud byl s to svou příslušnost posouditi. Na zásadě této dlužno setrvati i v případě, jako tuto, kde důvod příslušnosti v žalobě uplatňovaný jest pochybeným.
V druhé řadě dlužno rozhodnouti otázku, zda objednací lístek žalobcem předložený má vlastnost »písemné dohody«, resp. »listiny o takovéto výslovné dohodě.«
Soud rekursní i tuto otázku zodpovídá kladně.
Neboť tento objednací lístek tvoří tištěný, firmou žalobcovou opatřený blanket, jenž jest podpisem žalovaných a podpisem žalobcova agenta, opatřen a obsahuje doložku »splatno a žalovatelno v Brně.«
V Brně jsou sice dva okresní soudy: pro město a okolí; není však pochybnosti, že strany chtěly podrobiti se okresnímu soudu pro Brno-město a nebyla ostatně v tomto směru žalovanými námitka učiněna.
Může tudíž žalobce základem tohoto objednacího lístku dovolávati se jak soudu dle § 88. odst. 1., tak i soudu dle § 104. j. n. Neboť bylo v něm nepochybně žalovanými Brno jakožto místo plnění přijato a podrobili se tamnímu soudu výslovně též jako soudu procesnímu.
Názor prvního soudce, že soud dohody dle § 104. j. n. pro rozhodování rozepře ustanovený nepříslušným býti musí ohledně stran obou, nemá v zákoně žádné opory a byl by též svrchovaně nepraktickým.
Též jest pro otázku příslušnosti bydliště žalobcovo zcela nerozhodujícím, nýbrž jde vždy jen o to, je-li dovolávaný soud k rozhodování příslušným pro žalovaného.
Rekursu, pokud jde o příslušnost dle § 88. odst. 1. a dle § 104. j. n. odůvodněnému, slušelo tudíž vyhověti.
Nejv. soud. dvůr vyhověl dovolacímu rekursu žalovaných a obnovil usnesení soudce prvního.
Důvody:
Dohoda, příslušnost dle § 104. j. n. zakládající, musí státi se ve formě písemné a musí listina stranami o tom shotovená soudu předložena býti, když se strana na ni odvolává. Rozhodnouti dluž- no, zda objednací list, o nějž jde, obsahuje dohodu stran o tom, že výslovně podrobují se dovolávanému soudu, aby tuto rozepři rozhodnul.
Tuto otázku dlužno v rozporu s názorem soudu rekursního zodpověděti záporně. V objednacím lístku stojí v rubrice »podpis« jméno žalovaných a v rubrice »Přijal« jméno G. (agent žalobce) a mezi podmínkami smlouvy doložka: »schválení firmou vyhraženo; zakázky obdržené nemohou býti odvolány.«
Jelikož G. označen jest toliko jakožto příjemce objednávky, nenahražuje jeho podpis podpisu žalobcova jakožto prodavatele, to tím méně, jelikož si týž schválení této objednávky vyhradil. Schází tudíž v objednacím lístku výslovné přijetí objednávky žalovaných na dodání objednaného zboží prodavatelem. Lístek ten obsahuje tudíž toliko jednostrannou nabídku kupní žalovaných a nikoliv dohodu obou sporných stran o příslušnosti soudní dle § 104. j. n.
Opačný názor soudu rekursního jeví se právně mylným, jelikož listinné prohlášení žalobce o přijetí nabídky žalovanými v objednacím lístku učiněné předloženo nebylo.
Jelikož žalovaní přebývají mimo obvod soudu dovolávaného, jest jejich namítka místní nepříslušnosti jeho oprávněnou a muselo proto dovolacímu rekursu vyhověno býti.
(Rozh. z 29. listopadu 1910, R III. 447/10 / 1.)
J. B.

Citace:

Trafikant není živnostníkem. — Byl-li objednací lístek spolupodepsán pouze agentem prodávajícího a nikoliv tímto samým a vyhradil-li si tento v něm schválení obchodu, .... Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1911, svazek/ročník 20, číslo/sešit 7, s. 350-353.