Senáty rozhodčí komise musí býti vždy 6členné a řádně podle zákona složeny. Vládní nařízení k zákonu o záv. výborech (č. 2 z r. 1922) je ve svém § 30, pokud připouští jinaké složení senátu rozh. komise, než jak stanoví § 26 zákona o záv. výborech, odporuje zákonu a je tudíž neplatné.
Věc: Stížnost fy, „Bergmannwerke, Elektrizitätsgesellschaft ni. b. H.“ v Podmoklech do rozhodnutí rozhodčí komise dle zákona o závodních výborech v Děčíně ze dne 6. září 1927 č. R. k. 3/27-7.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Dělnický závodní výbor ve stěžovatelčině závodě žádal rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech v D., aby uznala, že člen závodního výboru A. B. byl neprávem propuštěn z práce, a že má býti znovu do práce přijat. Poněvadž k líčení ustanovenému o této věci na den 16. srpna 1927 ani k jednání na den 23. srpna téhož roku nedostavil se potřebný počet přísedících rozhodčí komise, bylo v základě § 30. prováděcího nařízení č. 2 Sb. z. a n. z r. 1922 ustanoveno, že v novém řízení bude vydáno rozhodnutí bez ohledu na to, zda přísedící členové rozhodčí komise té neb oné skupiny k řízení se dostaví či nikoliv. Nové toto řízení konáno bylo dne 6. září 1927, a poněvadž i k němu dostavili se pouze tři přísedící, a kromč toho i v osobě předsedově nastala změna, ustanoveno, aby celé jednání bylo provedeno znovu, a aby dle § 30. prov. nař. rozhodování účastnil se pouze předseda a přísedící znalec. Takto složený senát rozhodl pak nálezem ze dne 6. září 1927 č. R k 3/27/7 0 žádosti závodního výboru v tom smyslu, že odmítl pro nepříslušnost rozhodčí komise rozhodovati o návrhu, aby propuštěný A. B. znovu do práce byl přijat, v ostatním však příslušnost komise uznal, a návrhu, aby bylo uznáno, že jmenovaný člen závodního výboru neprávem z práce byl propuštěn, vyhověl.
O stížnosti do tohoto nálezu podané a vytýkající, že rozhodující senát byl nesprávně složen, ježto místo nedostavivšího se přísedícího dra N., jenž se omluvil, nebyl předvolán náhradník, a poněvadž druhý nedostavivší se přísedící Dr. J. I.. nebyl vůbec k řízení řádně jako přísedící pozván, ježto byl obeslán pouze za účelem výslechu, uvážil Nejvyšší správní soud takto: Dle § 26. odst. 2. zákona o závodních výborech skládá se rozhodčí komise ze 6 členů a sice z předsedy a pěli přísedících. Poněvadž dle odst. 3. cit. §u mají stejně složeny býti 1 jednotlivé rozhodující senáty, musí i každý jednotlivý senát, ježto zákon žádné výjimky z řečené zásady nepřipouští, skládali se v každém případě z předsedy a 5 přísedících. Zákon ovšem zmocňuje v posledním odstavci § 26. vládu, aby řízení před rozhodčí komisí upravila nařízením. Než tímto zmocněním svěřuje nařizovací moci pouze úpravu řízení před rozhodčí komisí složenou způsobeni v zákoně předepsaným, to jest před komisí, složenou podle odst. 2., 3. a 4. §u 26, nezmocňuje však moc
76 nařizovací, aby stanovila výjimky z předpisů o složení rozhodčí komise zákonem samým daných. Pokud vládní nařízení č. 2 Sb. z. a n. z r. 1922 v § 30. výjimku takovou stanoví a připouští jednání a rozhodování před senátem jinak složeným, nelze ustanovení jeho uznati za platné, ježto odporuje zákonu (§ 55. úst. listiny).
V daném případě je mimo spor, že rozhodující senát nebyl složen tak, jak předpisuje zákon, bylo proto jeho rozhodnutí již z tohoto důvodu a bez ohledu na to, odpovídalo-li složení senátu cit. vlád. nařízení či nikoliv, zrušiti dle § 7. zákona o správním soudě, aniž bylo se zabývati ostatními námitkami stížnosti.
(Nález Nejv. spr. soudu ze dne 24. září 1928, č. 26043/27).
77