K otázce vadnosti řízení o přestupcích policejních (§ 13 zákona o 8hodinné době pracovní). Nálezem ze dne 15. srpna 1927, č. 32531/2. odsoudila okresní správa politická v Českých Budějovicích stěžovatele pro přestupek zákona o 8hodinné době pracovní, jehož stěžovatel dopustil se tím, že své dělníky při čtyřtýdenním propočítání zaměstnával po více než 8 hodin denně.Stěžovatel v rekursu proti tomuto nálezu podaném navrhl, aby o tom, že nedopustil se přestupku za vinu mu kladeného, byli slyšeni jím navrhovaní svědci. Zemská politická správa nařídila výslech těchto svědků, jakož i výslech svědků uvedených ve zprávě městského policejního úřadu, načež výměrem ze dne 10. listopadu 1927, č. 433298 ai 27/15 С 294/5 ai 27, rekurs zamítla a to z důvodů rozhodnutí I. stolice, poněvadž skutková podstata přestupku je seznáním stráže a svědeckým výslechem zjištěna. O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané a vytýkající, že žalovaný úřad nekonal na základě podaného odvolání žádného dalšího šetření a rozhodl pouze na základě seznání stráže, aniž by stěžovateli poskytl možnost obhajoby, uvážil nejvyšší správní soud takto: Stížnosti nelze sice dáti za pravdu v tom, že žalovaný úřad po podaném odvolání nekonal žádného dalšího šetření a rozhodl jen na základě seznání stráže, neboť žalovaný úřad k podanému odvolání stěžovatele další šetření konal a slyšel jak svědky stěžovatelem navržené, tak i osoby, o nichž městský policejní úřad ve své zprávě uvedl, že mohou potvrditi, že stěžovatel přestupuje předpisy o 8 hodinné době pracovní. Žalovaný úřad však dopustil se vady řízení tím, že stěžovateli obsah těchto výpovědí nesdělil, takže stěžovatel, neznaje tohoto obsahu, nemohl v řízení správním proti výpovědím svědků řádně se brániti a nemůže ovšem řádně hájiti se ani v řízení před nejvyšším správním soudem, zejména pokud jde o otázku, zda na základě svědeckých výpovědí mohl skutečně úřad dospěti k úsudku, že stěžovatel při čtyřtýdenním propočítání zaměstnával dělníky více než 8 hodin denně. Vada ta je vadou podstatnou a bylo proto naříkané rozhodnutí zrušiti podle § 6 zákona o správním soudě. (Nález nejvyššího správního soudu ze dne 14.. června 1929, č. j. 11774/29.)