Z Masarykovy sociologické společnostiDne 29. listopadu m. r. uspořádala Masarykova sociologická společnost spolu se Sociálním ústavem diskusi o regionalism u s úvodní přednáškou advokáta Dra Kohna. Diskusní večer zahájil předseda Masarykovy sociologické společnosti prof. Dr. Foustka, který poukázal na praktickou i teoretickou důležitost studia problému regionalismu. Referent Dr. Kolín uvedl, že regionalismus je charakteristickým zjevem naší doby. Regionalismus jest dle něho obranným hnutím proti moderní kulturní novelisaci, hnutím soustřeďujícím se v prostoru proti linutí expanse v prostoru. Regionalismus nesmí býti brzdou nutných širokoprostorých potřeb, nýbrž jen jejich regulací. Na to podal Dr. Kohn přehled pojetí regionalismu v různých obdobích dějin lidstva. Podstatou nového regionalismu je. že nechce zachovávat dřívější vnější formy regionalismu, nýbrž obnoviti formy vnitřní, t. j. neuzavřené lidské schopnosti přizpůsobiti se světu a svět sobě. U nás před válkou regionalismu v celku nebylo. Dnešní náš regionalismus musí přijmouti myšlenku, že silná autokultura krajů znamená silnou správu státní. Dále pojednal přednášející o vztahu sociologické didaktiky k regionalistické autodidaktice, zdůraznil, že je omylem názor, že regionalismus zmenší vztahy mezi Prahou a venkovem a přešel k otázce, co je připraveno v dnešní době pro regionalismus.Do diskuse zasáhl nejprve prof. Dědina, který aktuelnost problému regionalismu odůvodnil tím, že řada lidí k němu přichází různou cestou. Přesvědčení, že osvětová a kulturní činnost v národě potřebuje k svému šíření menších celků geografických než jsou země, vedla Masarykovu Akademii Práce, že problém žup řeší s hlediska kulturního a že akce vydání vlastivědy psané odborníky vedla k tomu, aby lid sám podal subjektivní názor vlastivědy. Dr. Stocký uvedl jako pokus praktického řešení problému regionalismu, ovšem že především s hlediska hospodářského, jihočeský hospodářský sbor. Dr. Navrátil poukázal na hospodářské funkce a důsledky regionalismu. Dr. Smetánka vyslovil názor, že studium malých venkovských obcí spíše by vedlo k cíli než studium obcí velikých.41