K § 32 sv. z. Faktické pojištění. — Jest nesporno, že M. S. u stěžovatelky vstoupila do zaměstnání jako pomocnice v domácnosti dne 26. června 1922, že onemocněla 11. července 1922 a byla u okresní nemocenské pokladny v Litoměřicích přihlášena k pojištění až po onemocnění. Není také sporu o tom, že M. S. jako služebná v domácnosti v kritické
53 době nepodléhala nemocenskému pojištění podle zákona č. 268/1919 a že přihláška se stala zaměstnavatelkou tak, jako by tu pojistná povinnost byla. Na sporu jest jediné otázka, zdali takováto přihláška, stala-li se po uplynutí třídenní lhůty po vstupu do zaměstnání a po onemocnění zaměstnance, zakládá pro zaměstnavatele povinnost náhradní podle §u 32 nem. zák. Otázka ta byla tímto soudem již opětovně řešena, tak zejména nálezy Boh. A. 2981 a 4757/25, 'v nichž vysloven byl právní názor, že tím, že zaměstnavatel svého zaměstnance u okresní nemocenské pokladny — byť i v nesprávném domnění, že jest podle zákona pojištěním povinen — k nemocenskému pojištění přihlásil, založen byl mezi stranami pojistný poměr se všemi důsledky, které k němu pojí zákon o nemocenském pojištění dělníků. Na názoru tom trvá Nejvyšší správní soud i v tomto případě a odkazuje dle § 44 j. ř. na bližší odůvodnění citovaných nálezů. Znění zákona (§§ 31, 32 a 33) mluví ovšem pro stanovisko stěžovatelčino, že použití § 32 předpokládá pojistnou povinnost zaměstnancovu. Přes to setrval Nejvyšší správní soud na právním názoru shora vysloveném, vycházeje z další úvahy, že zákon v těchto předpisech upravuje normální případy, kdy není na sporu pojistná povinnost. S téhož hlediska posuzuje Nejvyšší správní soud i tento· případ, když jak zaměstnavatelka, tak i pokladna přihlášku přijímající byly souhlasného názoru, že pojistná povinnost podle § 1 nem. zák. jest dána, když mezi nimi vůbec nebylo sporu o pojistné povinnosti. Takovouto souhlasnou vůlí stran nastává presumpce, že zákonné předpoklady pojistné povinnosti tu jsou; pak nastávají i všechny důsledky pojistného poměru. které zákon k poměru tomu v §§ 31 a 32 pojí (srovnej Boh. A. 4977/25). Nelze proto uznati nezákonným, když žalovaný úřad daný případ posoudil podle § 32 nem. zák.
(Nález Nejv. správ, soudu ze dne 31. října 1928, č. 28968/28.)
54