NPD documents search: Sociální revue, 10 (1929) - Neuznání válečným invalidou vylučuje nové jednání o nároku na důchod invalidní.

Péče o válečné poškozence.

(Podává odb. rada dr. V. Elsnic.)
Neuznání válečným invalidou vylučuje nové jednání o nároku na důchod invalidní.
Zemský úřad pro péči o válečné poškozence v Cechách vyslovil výměrem ze dne 1. srpna 1922, č. 118859/22, požitkové číslo 127459, že Janu P. se nepriznává invalidní důchod na základě zákona č. 142/20 Sb. z. a n., ježto dle nálezu okresní prohlídkové komise sociálně lékařské v Českých Budějovicích ze dne 13. dubna 1922, čís. 4784, nebyl vůbec uznán válečným invalidou a nemá podle §u 1 uvedeného zákona nároku na invalidní důchod.
Stěžovatel žádal pak opětně o přiznání důchodu a obrátil se podáním ze 14. března 1926 na žalovaný úřad, žádaje znovu přiznání důchodu a poukazuje k tomu, že ztráta výdělečné schopnosti činí 80%.
Naříkaným výnosem ze dne 11. srpna 1926, č. j. 26206/V/1-26, vrátilo ministerstvo sociální péče zemskému úřadu pro válečné poškozence v Praze-Karlíně spisy jemu předložené s tím, aby stěžovatel byl zpraven, že vzhledem k právoplatnému nálezu sociálně lékařské komise v Budějovicích ze dne 13. dubna 1922, č. 4784, jímž nebyl uznán válečným invalidou, nemůže býti o jeho žádosti za přiznání důchodu invalidního jednáno. O tom byl stěžovatel intimátem zemského úřadu ze dne 9. září 1926. č. 252650/26, vyrozuměn.
O stížnosti podané proti tomuto rozhodnutí uvážil Nejvyšší správní soud:
Stížnost namítá, že nález okresní sociálně lékařské komise v Čes. Budějovicích ze dne 13. dubna 1922, čís. 4784, jímž stěžovatel nebyl uznán válečným poškozencem, nenabyl moci právní, poněvadž prý se z něho odvolal.
Toto tvrzení jest však nepřípustnou novotou, když ve své žádosti podané k ministerstvu sociální péče dne 14. března 1926, na niž obdržel vyřízení naříkaným rozhodnutím, výslovně doznal, že se z nálezu okresní sociálně lékařské komise v Českých Budějovicích shora citovaného svého času neodvolal.
Proto nemohl se Nejvyšší správní soud zabývati se zřetelem k §§ům 5 a 6 zákona o správním soudu oněmi výtkami, jež se připínají k tomuto nepřípustnému tvrzení, zejména také ne výtkami, jimiž dovozuje stížnost vadnost onoho nálezu okresní sociálně lékařské komise v Českých Budějovicích.
Stížnost dovozuje dále, že stěžovateli přísluší nárok na důchod, a to z důvodů věcných. Všechny tyto vývody stížnosti po této stránce míjí se
68 však cíle. Žalovaný úřad meritorně nerozhodl, odkázav na právní moc nálezu shora citovaného.
Jedině možné výtky by se mohly obraceti proti výroku úřadu, že nález řečený stal se právoplatným.
V tomto směru však se pouze namítá, že žalovaný úřad nesměl odkázati stěžovatele ua právní moc nálezu, poněvadž se prý stěžovatel z nálezu toho odvolal.
Výtka takto formulovaná jest však, jak shora bylo dovoženo, nepřípustnou novotou.
Ostatními výtkami se pak Nejvyšší správní soud zabývati nemohl, poněvadž nepostihují podstatu naříkaného rozhodnutí.
Byla proto stížnost zamítnuta jako bezdůvodná.
(Nález Nejv. správ, soudu ze dne 5. května 1928, č. 8300/28.)
69

Citace:

Neuznání válečným invalidou vylučuje nové jednání o nároku na důchod invalidní.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1929, svazek/ročník 10, s. 84-85.