Řízení, — Na sporu jest otázka, zdali v daném případě pojišťovna předepisuje právem pojistné podle zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., také za neděle a svátky. Žalovaný úřad zodpověděl otázku tu záporně s odůvodněním — recipovaným z rozhodnutí úřadu prvé stolice — že cestář Filip Krta pracuje v týdnu jen 6 dnů, resp. nepracuje ve dny nedělní a sváteční.
Stížnost potírá tento názor jakožto nezákonný a odvolává se na důvody, které uplatňovala v odvolání z rozhodnutí I. stolice, které prý župní úřad vůbec nevzal v úvahu.
K tomuto přednesu stížnosti nemohl nejvyšší správní soud přihlédnouti, neboť může vzhledem k předpisu § 18 zákona o správním soudě přezkoumávati zákonitost naříkaného rozhodnutí jedině v mezích přesně formulovaných stižních bodů, obsažených ve stížnosti. Poukaz na obsah instančního opravného prostředku není stižním bodem ve stížnosti precisovaným, stejně není námitkou ve smyslu cit. § 18 formulovanou všeobecná výtka, že úřad na námitky opravného prostředku neodpověděl, když stížnost obsahu námitek těch neuvádí, takže nelze posouditi jich relevantnost.
(Nález nejv. správ. soudu ze dne 2. dubna 1929, č. 6714/29.)