České právo. Časopis Spolku notářů československých, 16 (1934). Praha: Spolek notářů československých, 84 s.
Authors:

Věstník
Spolku československých kandidátů
notářství.


Již zase nové přestupy? V poslední době byly učiněny opět pokusy — arci výjimečné, což ke cti pp. notářů rádi konstatujeme— o zapsání příslušníků cizích praxí (advokátní a soudcovské) s několikaletou praxí do seznamu kandidátů notářství. Tím by byli zase nespravedlivě a těžce postiženi naši kolegové, kteří při pozdějších jmenováních bývají takovými přeběhliky obyčejně přeskočeni. Jsou to zpravidla lidé, kteří dosavadní praxi vykonávali za lepších podmínek materielních i pracovních, než jaké skýtá těžká, vyčerpávající a zodpovědná služba v kancelářích notářských, a kteří se k našemu stavu uchy'ují jen jako do nouzového útočiště, když se ve svém původně zvoleném povolání nemohou uplatniti a protože jejich cizí praxe se do praxe notářské v plné míře započítává. Tito »také kolegové« nepřinášejí zpravidla našemu stavu žádných vynikajících hodnot, naopak, započitatelností své cizí praxe nám odraďují nejlepší adepty, jakých náš stav vyžaduje. Ježto zákon nás v této věci dosud nechrání, třebaže jde o nedůležitější. ba přímo existenční otázku stavovskou, byly nuceny notářské komory a spolky sáhnouti v tomto směru ke svépomoci a učinily otázku tu věcí stavovské cti a svědomí, komory v důsledku své pravomoci podle § 133 not. řádu dokonce pod sankcí přísného disciplinárního stíhání. Příslušná stavovská usnesení, vesměs jednomyslná, jsou zajisté dobře známa, takže jich .znovu citovati nemusíme.
Apelujeme proto znovu na všechny pp. notáře, aby ve smyslu těchto stavovských usnesení a v zájmu zdárného vývoje stavu dbali toho, aby dorost byl jen nejlepší, aby k našemu stavu přicházeli jen adepti nejkvalifikovanější, mravně bezvadní, pevných charakterů a odborně nejlépe vzdělaní, a odmítali bezvýjimečně každého, kdo by těmto požadavkům nevyhovoval nebo důslednému dodržování výše vytčené zásady byl na překážku.
V této souvislosti musíme zvláště vyzdvihnouti kolegialitu osvědčeného přítele kandidátů, pana notáře Jana V. Řebíka v Klatovech, jenž odmítl zapsat' dosavadního kandidáta advokácie s víceletou praxí, třeba že z jeho zapsání mu kynuly osobní i materielní prospěchy. Nechť tento příklad je ve všech podobných případech vzorem!
Evidence substitutů. Množství uprázdněných notářských míst a neobvyklé průtahy v jejich obsazování přinesly s sebou též chaos při udílení substitucí v případech, kdy zesnulý nebo resignovavší notář neměl koncipienta k substituci způsobilého. O každém takovém případu se všichni kolegové obyčejně nedovědí mnohdy zpráva o úmrtí notářově neprojde ani denními listy, a zasílati zvláštní vyrozumění každému kolegovi není možno z technických a finančních důvodů; oznámení v Českém Právu přichází pak zpravidla pozdě, kdy substituce jest již obsazena.
Aby se i v tomto směru ustálil co nejspravedlivější postup, hodláme zavésti stálou evidenci všech kolegů, kteří mohou a jsou ochotni kdykoliv na pouhé oznámení bezodkladně substituci uprázdněného místa převzíti. Takové kolegy zároveň žádáme, aby své adresy ihned oznámili starostovi spolku, kol. i Václavu Macasovi v Praze XII., Jugoslávská 15. Zapsaní kolegové budou ovšem povinni neprodleně oznámiti též každý případ, který by jejich okamžitou pohotovost znemožňoval, na př. nastoupení stálého místa koncipientského, převzetí substituce na určitou nebo neurčitou dobu, nastoupení vojenského cvičení, déle trvající onemocnění a pod., jakož i každou změnu adresy; jinak by vedení této evidence se minulo výsledkem.
Poněvadž věc tato se zavádí na přání, projevené se strany více kolegů, v zájmu stavovské spravedlnosti a kolegiálni ukázněnosti, upozorňujeme na ni všecky kolegy se žádostí, aby ve vlastním zájmu dbali o přesné vedení této evidence a příslušná hlášení činili vždy bezodkladně.
Citace:
Věstník Spolku československých kandidátů notářství. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1934, svazek/ročník 16, číslo/sešit 10, s. 91-91.