Nový občanský zákoník a civilní řád soudní.

V prvé schůzi parlamentu po velikonocích, konané dne 31. dubna t. r., předložila vláda návrh zákona, kterým se vydává občanský zákoník a současně nový civilní řád soudní, dotištěný v poslední chvíli před schůzí. Občanský zákoník obsahuje kromě uvozovacích a prováděcích předpisů v dílu I. všeobecná ustanovení o zákonech a osobách, jakož i mezinárodní právo soukromé (§§ 1—79), v dílu II. práva majetková a to práva věcná, právo dědické a pohledávky (§§ 80—1184), v dílu III. pak společná ustanovení o právech majetkových (§§ 1185—1369). K textu zákona připojena je obsáhlá důvodová zpráva. Jak z uvedeného obsahu patrno, chybí v návrhu obč. zákoníka právo rodinné. V úvodní zprávě k obecné rozpravě o návrhu obč. zákoníka ve schůzi senátu dne 20. dubna t. r. prohlásil ministr spravedlnosti Dr. Dérer, že rodinné právo není nově kodifikováno z důvodů politických a označil jako politické otázky, má-li býti sňatek občanský nebo církevní, obligatorní či fakultativní, stejně i to, je-li manželství rozlučitelné nebo v jaké míře a pro kterou část občanů.
Obecná rozprava o návrhu obč. zákoníka zahájena byla v parlamentě dne 15. dubna a pokračováno bylo dne 16. dubna t. r. Všechny deníky přinesly obsáhlé referáty a úvodníky, často psáno bylo přímo o historických schůzích parlamentu. Překvapila proto zpráva jednoho deníku, uveřejněná dne 18. dubna 1937 v článku »Parlament s prázdnými lavicemi«, v níž se uvádí: »Parlament konal dvě schůze, v nichž se probírala za naprostého nezájmu pp. zákonodárců osnova nového občanského zákona. Hlasování musilo býti odloženo na čtvrtek příštího týdne pro nedostatečnou presenci«.
Praktické právníky bude zajímati otázka, do kdy parlament nový obč. zákoník projedná. I když zákonem ze dne 12. března 1937, č. 41 Sb. z. a n. umožněno bylo jednání ve společných poradách výborů poslanecké sněmovny a senátu, čímž dosaženo bude značného urychlení, přece i při velmi pilném jednání nutno počítati s dobou jistě dvou roků zákonodárných prací, neboť nejen že v osnově jest řada otázek sporných z důvodů hospodářských a politických (na př. kolektivní smlouvy), ale závažnou jest i otázka rodinného práva, pro jehož zařazení do zákoníku apelovali četní řečníci jak v parlamentu tak v senátě. Účinnosti nabude nový obč. zákoník dle čl. I. úvoz. předpisů dnem 1. července druhého kalendářního roku po roku vyhlášení.
Nový občanský zákoník je základní dílo právní výstavby našeho státu. Každý právník musí jej nejen znáti, ale do podrobností vskutku ovládati. Proto budeme naše čtenáře o postupu zákonodárných prací informovati zprávami i články, abychom tak usnadnili a připravili studium nového občanského zákoníka.

Citace:

Nový občanský zákoník a civilní řád soudní. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 266-267.