NPD documents search: Právník, 66 (1927) - Mimoknihovní vydržení spoluvlastnictví na lesní parcele

Praktické případy.

Mimoknihovní vydržení spoluvlastnictví na lesní parcele proti knihovnímu vlastníku je možné. Rozsah vydrženého práva určuje se podle rozsahu držby. Příspěvek k § 1455 obč. zák. a k výkladu cís. pat. z 5. července 1853 čís. 130 ř. z.
A. žaloval manžele В. a C. jako výhradné knihovní vlastníky lesní parcely čís. kat. 1492/1 na uznání spoluvlastnictví k jedné třetině této parcely z titulu vydržení, poněvadž po více než 30 let společně se žalovanými a manžely D. E., případně s jejich předchůdci v držbě, sázel a kácel na celé této parcele stromy, osekával haluze a dělil se s nimi o užitky stromů vždy stejnoměrně a že platili tito tři podílníci ze sporné parcely také daně rovným dílem.
Žalovaní manželé В. a C. navrhli zamítnutí žaloby mezi jiným také z těchto důvodů:
1. že žalobní prosba směřuje na uznání vlastnického práva k ideelní třetině, vydržení ideelní části pozemku je však podle své povahy nemožné, poněvadž jen určité fysické části pozemku mohou býti předmětem držby, nikoliv však také pomyslné ideelní části věci,
2. že všechny žalobcem tvrzené držební úkony (sázení a kácení stromů, osekávaní haluzí, dělení se o užitky) jsou jen určitými výkony, vztahujícími se na cizí věc, avšak nevyčerpávajícími všechněch práv vlastníkových, a proto nelze takovým způsobem užívání nabýti vlastnictví vydržením,
3. že lesní patent ze dne 5. 7. 1853 č. 130 ř. z. vylučuje držbu práv k cizí půdě lesní, poněvadž neuznává vůle vykonávati takové právo v cizím lese; že právní obchod co do oprávnění k cizí půdě lesní jest obmezen, ježto jejich nabytí jest možné, toliko za jistých podmínek (§ 311 obč. zák. a §§ 1, 2, 6 a 43 cit. pat.), a když tedy není možná držba práv k cizímu lesu, není ani možné vydržení vlastnictví, zakládající se na dlouholeté držbě práv, tvořících obsah tohoto vlastnictví k věci, jejíž vlastnictví má býti nabyto touto dlouholetou držbou.
Žalobě bylo soudy všech tří stolic vyhověno, nejvyšším soudem z těchto důvodů:
Podle § 1455 obč. zák. čeho lze nabýti, jest možno i vydržeti. Pouze »věci, kterých pro jejich povahu nebo podle zákona nelze držeti, dále věci a práva, která jsou vůbec nezcizitelna, nejsou předmětem vydržení.« Podle této zásady nelze pochybovati, že jest možno vydržeti i spoluvlastnictví na movitých nebo nemovitých věcech, arci za předpokladu, že ani po subjektivní, ani po objektivní stránce není překážek ve způsobilosti k nabývání, pokud se týče ve způsobilosti k držbě.
Rozsah vydrženého práva určuje se podle rozsahu držby, jak to vyplývá z ustanovení § 1467 obč. zák., jehož obdobně jest použíti i při mimoknihovní držbě. Jsou-li vykonávány, jak to bylo odvolacím soudem zjištěno, držební úkony na celé v úvahu přicházející parcele společně s více osobami, pak vlastnická držba pojímala v sobě celou parcelu a vydržení vztahovalo se na celou parcelu s obmezením vyplývajícím ze spolujsoucnosti těchže práv u ostatních společníků.
Bylo-li zjištěno, že žalobce po více než 30 let společně s dovolateli a manželi D. a E., pokud se týče s jejich předchůdci v držbě, vykonával na celé sporné parcele týmž způsobem držební úkony, že se tito tři podílníci odedávna mezi sebou stejnoměrně dělili o užitky stromů, že platili ze sporné parcely rovným dílem daně, pak sluší schváliti právní názor druhé stolice, osvojený od prvého soudu, že žalobce nabyl vydržením vlastnického práva k jedné třetině sporného lesa.
Odvolací soud právem také schválil právní názor prvého soudu, že předpisů §§ 1, 6 a 43 patentu ze dne 5. července 1853 č. 130 ř. z. nelze použíti v tomto případě, v němž šlo o společ- né vykonávaní držebních práv spoluvlastnických s vedomím a za účasti knihovního vlastníka.
Ukázalo se tedy dovolaní ve všech směrech bezdůvodným.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 13. července 1926 Rv II 353/26.
Dr. Gajdorus.

Citace:

Mimoknihovní vydržení spoluvlastnictví na lesní parcele. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, číslo/sešit 2, s. 70-72.