J2
Zajímavá statistika. Jak známo, reforma občanského zákona děje se tím způsobem, že za podklad jednání vzal se rakouský občanský zákonník a jeho jednotlivé partie probírají 7—8členné subkomitéty. Tyto subkomitéty skončily již své práce a elaboráty byly dány ministerstvem unifikací ku přezkoumání t. zv. slovenské komisi pro obor občanského práva, ježto nový občanský zákonník má platiti pro celou republiku.Tato slovenská komise zahájila své porady dne 22. března 1923 a měla v minulém roce 7 zasedání, každé po třech půldenních schůzích, tudíž celkem 21 schůzí. Členů měla komise 25. a to 2 universitní profesory, II soudců, II advokátů a i veřejného notáře. Komise probrala již všechny části občanského zákona až na právo rodinné. Jak tato slovenská komise chápala důležitost svého úktolu, podávají výmluvný obraz tyto číslice:1 Ze všech členů komise ani jeden nesúčastnil se všech 7 zasedání, jeden pouze súčastnil se šesti zasedání, 5 členů pěti zasedání, 2 členové čtyř, 6 členů tří, i člen dvou, 6 členů pokládalo za svou povinnost súčastniti se pouze jednoho zasedání a 4 členové neuznali vůbec kdykoli prací se účastniti. Z 25 členů pouze 8 členů účastnilo se víc než polovice všech zasedání. — A jak vypadaly jednotlivé schůze této komise? Schůzí těch bylo celkem 21: z toho na všech schůzích nebyl přítomen ani jeden, ba nejpilnější člen (i) účastnil se pouze 15 schůzí, I člen byl ve čtrnácti, i na třinácti, i na dvanácti, i na jedenácti, 2 na devíti, 4 na šesti, 2 na pěti, 2 na třech, 3 na jedné, aby pak se již tam vůbec neukázali, a 4 členové nebyli vůbec nikdy přítomni. Ze všech 25 členů na víc než polovici schůzích bylo přítomno pouze 5 členů. Možno pak mluviti o tom, že by věc tak důležitá, jako jest reforma občanského zákona, byla znalci slovenskými důkladně probrána? Nyní neuznají za vhodno vůbec do schůzí se dostaviti, a až reforma vypracovaná neúmornou pili několika stane se zákonem, bude se do nich tlouci, že vytvořili dílo nedokonalé. Difficile est satiram non seribere.
dnk.

1. Viz Publikácie ministerstva pre sjednotenie zákonov a organizácie správy, II., str. 123.*