NPD documents search: České právo, 6 (1924) - Rozhodnutí ze "Souboru legislativy a judikatury"

Rozhodnutí

ze »Souboru legislativy a judikatury« (nákl. knihtiskárny Stursa, Kraut a spol. v Brně, Kopečná č. 41).

a) Oddělení administrativní.

Do přesazení na Slovensku a Podkarpatské Rusi dle § 2 zák. ze dne 12. srpna 1921 čís. 305 sb. z. a n. může si veřejný notář stěžovati vždy k nejvyššímu správnímu soudu.
(Nález ze dne 24. ledna 1923 č. 760.)
Neznalost státního jazyka odůvodňuje propuštění notáře na Slovensku. (§ 1 zákona ze dne 12. srpna 1921 čís. 305 sb. z. a n.)
(Nález ze dne 19. dubna 1923 č. 6198.)
Nepodá-li strana, po kvalifikovaném vyzvání, aby podala přiznání ku vyměřeni dávky z přírůstku hodnoty, toto přiznání vůbec — nebo nezodpoví-li otázky ve vzorci přiznání — jest dle § 16 odst. 1 dávk. řádu ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n. prekludována ze součinnosti při zjištění skutkových předpokládá při vyměření dávky a nemůže skutečnosti, které již v přiznání měla uvésti, uplatniti v odvolání do plat. rozkazu.
(Nález ze dne 12. května 1923 č. 5792.)
Zákon o stavebním ruchu č. 45/1922 nepřiznává stavebníkovi právo libovolně voliti si pozemek pro zamýšlenou stavbu bez ohledu na zájmy vlastníka pozemku. Pouhá větší výhoda stavebníkova nesmí býti tedy vyvažována ujmou osoby třetí, do jejíž vlastnické sfery se vyvlastněním zasahá.
(Nález ze dne 14. května 1923 č. 8056.)
Při veřejném ústním líčení před nejvyšším správním soudem není oprávněn prokurista zastupovati obchodní společnost.
(Usnesení ze dne 1. června 1923> č. 9542.)

b) Oddělení finanční.

Odevzdací listina, kterou se prohlašuje přípustnost vkladu práva zástavního, zřízeného na základě projevu dědicova, jenž podle nařízení testamentu prohlašuje, že zřizuje na nemovitostech pozůstalostních zástavní právo pro pohledávky legatářů, nemůže býti pokládána za platný titul ke zřízení tohoto práva zástavního (saz. pol. 65/53, 116/61 a 101/84).
(Nález ze dne 28. dubna 1919, č. 280, Bohuslav č. 39, II.)
Zřizuje-li v listině o zápůjčce osoba třetí (manželka dlužníkova) zástavní právo na movitost, jest toto právní jednání poplatné dle saz. pol. 116/61.
(Nález ze dne 18. listopadu 1920, č. 10708, Bohuslav č. 350.)
Byl-li pachtýři smlouvou kupní byť i ve smlouvě pachtovní obsaženou přenechán fundus instructus, podléhá tato smlouva jako smlouva o movitosti poplatku z listiny, vydané o koupi věcí movitých.
(Nález ze dne 14. června 1920, č. 3940, Bohuslav č. 260.)
Listinné osvědčení, kterým obec přijme ofertu obchodníka na prodej dříví, podléhá jako právní listina o trhové smlouvě poplatku.
(Nález ze dne 21. 6. 1920, č. 4146, Bohuslav č. 266.)
Potvrzuje-li se kvitancí příjem kapitálu s úroky a příslušenstvím bez udání sumy těchto vedlejších dávek, není nezákonné, když do základu pro vyměření poplatku z kvitance se připočítá suma úroků vyšetřená výslechem kvitujícího.
(Nález ze dne 30. června 1920, č. 6038, Bohuslav 275.) (Viz nález z 22. IV. 1920 č. 3213.)
Listina sepsaná v advokátní kanceláři jako »informace« a oběma stranami podepsaná, dle níž jeden bratr za určitou úplatu uznává platnost testamentu a převzetí celé pozůstalosti bratrem druhým, jest listinou o narovnání, podrobenou poplatku dle stupnice II. ze smluvené úplaty. Důvodu pro osvobození od poplatku ze smíru podle § 7 zák. ze dne 18. června 1901, č. 74 ř. z. a § 14 cís. nař. ze dne 15. září 1915, č. 278 ř. z. tu není, ježto jde o nabytí jednáním mezi živými.
(Nález ze dne 30. června 1920, č. 6039, Bohuslav č. 276.)
Je-li smlouva pachtovní uzavřena pro určitou dobu 5 let a stanoveno, že opomenutím výpovědi má platiti za prodlouženou na neurčitou dobu, jest za základ vyměření poplatku vzíti 8násobné roční pachtovné.
(Nález ze dne 16. září 1920, č. 8464, Bohuslav č. 297 I.)
Převzal-li pachtýř placení pojistného za předmět pachtu, dlužno pojistné to připočítati k pachtovnému.
(Nález ze dne 16. září 1920, č. 8464, Bohuslav č. 297 II.)
Společnost s ručením obmezeným v likvidaci ručí za poplatek z právních jednání předsevzatých společností před usnesením o likvidaci i za opomenutí ve věcech poplatkových před tím zběhlá.
(Nález ze dne 31. ledna 1919, č. 621, Bohuslav č. 7 I.)
Poplatkový zákon nerozlišuje mezi smlouvami o veřejných obchodních společnostech a smlouvami o tiché společnosti dle obchodního zákona. Rozhodným pro poplatek ze smlouvy společenské je pouze, zda-li a v jaké výši byly majetkové vklady smluveny.
(Nález ze 13. prosince 1920, č. 11310, Bohuslav č. 378.)
V podání k obchodnímu soudu, kterým» oznamují společníci veřejné obchodní společnosti, že tato společnost byla zrušena a že zbylý společník povede za souhlasu vystupujícího obchodní živnost na starou firmu dále, nelze spatřovati listinné osvědčení o převzetí společenského jmění po rozumu saz. pol. 65/53 a 49/43.
(Nález ze dne 12. května 1919, č. 1918, Bohuslav č. 49.)
Podání k obchodnímu rejstříku oběma společníky veřejné společnosti podepsané, dle něhož jeden společník ze společ- nosti vystupuje a druhý povede závod jako jediný majitel dále a převezme veškerá aktiva i pasiva takto zrušené společnosti, jest listinou o rozloučení společnosti.
(Nález ze dne 20. května 1920, č. 4362, Bohuslav č. 239.)
Za poplatek z darování jest zavázán dle § 68 popl. zák. obdařený. Dárce ručí ve smyslu § 73 č. 3 popl. zák. za podmínek tam uvedených pouze, když darována byla určitá věc (nikoli také při bezúplatném zřízení výměnku).
(Nález ze dne 30. června 1920, č. 6180, Bohuslav č. 278.)
Vyměřila-li finanční správa dědické poplatky z cenných papírů, o nichž nebylo záznamů vídeňské bursy (§ 51 popl. zák.) dle hodnot udaných zástupcem dědiců v pozůstalostním inventáři a v pozůstalostním výkaze, sluší v tom spatřovati dohodu ve příčině jiného způsobu ocenění. (§ 54 popl. zák.).
(Nález ze dne 3. května 1920, č. 2679, Bohuslav č. 220.)
Pro poplatky pozůstalostní jest rozhodnou hodnota cenných papírů v den nápadu (tedy pravidlem v den úmrtí zůstavitelova). Ku pozdějším poklesu ceny nelze hleděti.
(Nález ze dne 2. září 1920, č. 8157, Bohuslav č. 281.)
Nastal-li po smrti fiduciářově nápad dědictví na substituované dědice, jest v tom spatřovati — i když původní zůstavitel zemřel před 1. lednem 1916 (§ 46 cís. nař. ze dne 15. září 1915, č. 278 ř. z.) — nový poplatný převod majetku na případ smrti, z něhož se vyměřuje poplatek dle osobního poměru mezi původním zůstavitelem a substituovanými dědici.
(Nález ze dne 2. července 1919 č. 2841, Bohuslav č. 86.)
Vzdají-li se spoludědicové dědictví nebo nepřihlásí-li se k němu, rozhoduje o výši poplatků z části jim napadlých jejich poměr k zůstaviteli, nikoli poměr osoby, které dědictví bylo odevzdáno. (§ 14, odst. 1. cís. nař. ze dne 15. září 1915 č. 278 ř. z.)
(Nález ze dne 3. května 1920 č. 3482, Bohuslav č. 222.)
Listina sepsaná v advokátní kanceláři jako »informace« a oběma stranami podepsaná, dle níž jeden bratr za určitou úplatu uznává platnost testamentu a převzetí celé pozůstalosti druhým bratrem, jest listinou o narovnání, podrobenou poplatku dle stupnice II. ze smluvené úplaty. Důvodu pro osvobození od poplatku ze smíru podle § 7 zák. ze dne 18. června 1901 č. 74 ř. z. a § 14 cís. nař. ze dne 15. září č. 278 ř. z. tu není, ježto jde o nabytí jednáním mezí živými.
(Nález ze dne 30. června 1920 č. 6039, Bohuslav č. 276.)
Skutečnost, že zůstavitel uvedl i ve svém posledním přiznání k osobní dani dividendu z určitých akcií jako svůj příjem z kapitálového majetku, nevylučuje důkaz, že akcie ty nenáležely do jeho pozůstalosti.
(Nález ze dne 5. května 1919, čís. 2005, Bohuslav č. 45.)
Zní-li bankovní depot na jméno dvou osob s výslovným dodatkem, že každá z nich za života i po smrti druhého smí s depotem z vlastního práva volně nakládati, má přeživší osoba dle §§ 322, 323 a 839 obč. zák. pro sebe právní domněnku, že jest spoluvlastnicí z polovice, pokud jde o dobu před platností cís. nař. ze dne 15. září 1915, čís. 278 ř. zák. a nemůže se jí ukládati dle § 16 zákona ze dne 18. června 1901 čís. 74 ř. z. důkaz, že tato polovice nepatří do pozůstalosti druhé osoby.
(Nález ze dne 2. června 1919 č. 2529, Bohuslav č. 64.)
Důkaz o vlastnických nárocích ku věcem v pozůstalosti (§ 15 posl. odst. cís. nař. ze dne 15. září 1915 č. 278 ř. z.) lze podati také přísežným výslechem strany.
(Nález ze dne 24. června 1919, č. 3138, Bohuslav č. 78.)
Náklady nа udržování hrobu nebo hrobky nelze pokládati za součást nákladů pohřebních (§ 22 odst. 3 cís. nař. ze dne 15. září 1915 čís. 278 ř. zák.).
(Nález ze dne 30. března 1920 čís. 2520, Bohuslav č. 188.)
(Pohledávku z věna pozůstalé vdovy lze dokázati jen notářským spisem. Nestačí prohlášení zůstavitelovo v testamentu ani svědectví vdovy nebo jejího bratra nebo syna.
(Nález ze dne 29. září 1920 č. 8579, Bohuslav č. 308 II.)
Úleva průkazní zmíněná v § 23 odst. 2 prov. nař. ze dne 29. prosince 1915 č. 397 ř. z., dle níž stačí dědicovo uznání pohledávek tam uvedených k pozůstalosti přihlášených, předpokládá, že věřitel přihlašující útraty poslední nemoci a dědic uznávající jsou dvě rozdílné osoby.
(Nález ze dne 25. října 1920 č. 6286, Bohuslav č. 334.)
Koupil-li zeť zůstavitelův od dědice se přihlásivšího nemovitost za řízení pozůstalostního, podléhá smlouva tato poplatku nikoliv jednoprocentnímu jako mezi tchánem a zetěm, nýbrž poplatku 3 1/2procentnímu.
(Nález ze dne 25. října 1920, č. 6154, Bohuslav č. 331.)
Při prodeji několika realit mezi týmiž stranami v jednom roce řídí se sazba poplatku dle souhrnu kupních cen.
(Nález ze dne 26. listopadu 1920, č. 10868, Bohuslav 366.)
Poplatek vkladní není poplatkem převodním, nýbrž poplatkem za úřední výkon soudních orgánů. Předmětem jeho jest zápis do veřejných knih, nikoliv právní jednání, které zavdalo podnět k zápisu.
(Nález ze dne 23. dubna 1920 čís. 3037, Bohuslav 210.)
Žádáno-li u obchodního soudu v jediné žádosti o několik zápisů do obchodního rejstříku, jest zapraviti poplatek z podání souhrnem poplatků za navrhované zápisy. (Saz. pol. 16 lit. d) cís. nař. ze dne 15. září 1915 čís. 279 ř. z.)
(Nález ze dne 28. února 1920 č. 1135, Bohuslav 154.)
Bylo-li již do obchodního rejstříku zapsáno usnesení o zvýšení akciového kapitálu, nepodléhá pozdější žádost o zápis provedení dotyčných změn stanov poplatku dle saz. pol. 16 lit. d) čís. 2 aa cís. nař. ze dne 15. září 1915 č. 279 ř. z.
(Nález ze dne 10. května 1920 č. 3599, Bohuslav.)

Citace:

Rozhodnutí ze "Souboru legislativy a judikatury". České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1924, svazek/ročník 6, číslo/sešit 6, s. 52-53.