opatřovati byty a nabývání domů členům z vrstev méně zámožných«, sleduje účel § 1 zák. z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. aniž se tím činí rozdíl mezi členy.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 10. října 1923 R I 73/23. Obchodní soud v Praze Firm 10528/23.)
Vrchní soud zamítl rekurs finanční prokuratury proti povolení zápisu »Stavebního a bytového družstva X« do společenstevního rejstříku, v němž uplatňován byl důvod, že není tu prý účel, jaký má na mysli § 1 zák. z 9. dubna. 1873 č. 70 ř. z.
Nejvyšší soud dovolací stížnosti finanční prokuratury nevyhověl. Důvody:
Ustanovením § 1 stanov, že účelem družstva jest opatřovati byty a umožňovat i nabývání vlastních domů členům, pokud náležejí k vrstvám obyvatelstva méně zámožným, nebyl, jak stěžovatelka se domnívá, zákon nijak porušen.
Ustanovení toto odpovídá naopak, jak již rekursní soud správně vyvodil, úmyslu zákona z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. Stanovy nečiní žádného rozdílu mezi členy družstva, poskytujíce všem stejných práv.
Zvláštního vymezení pojmu »vrstev méně zámožných« ve stanovách netřeba, kdyžtě dle § 17 stanov vyhrazeno představenstvu, aby přijímalo členy a tím i samostatně řešilo otázku, zda přihlásivší se náležejí k okruhu osob, jež § 1 stanov má na mysli.
Vymezení toto nebylo by všeobecně ani možné, poněvadž u každého jedince přicházejí v úvahu jeho zvláštní, osobní poměry, které určují mez jeho zámožnosti.
Nelze tedy ve zmíněném ustanovení shledávati ani porušení předpisu § 5 zák. z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z.
Neodůvodněnou dovolací stížnost bylo tedy zamítnouti.
Kasper.

Citace:

Stavební a bytová družstva. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1924, svazek/ročník 6, číslo/sešit 2, s. 13-13.