Čís. 13412.

Na základě exekučního titulu proti A-ovi, obchodníku v B., nelze povoliti bez dalšího exekuci proti firmě A., obchodník v B. Stalo-li se přece tak, jest majitel firmy oprávněn k rekursu proti povolení exekuce, třebaže není jako takový protokolován.
(Rozh. ze dne 29. března 1934, R I 276/34.)
Na základě exekučního titulu, znějícího proti Václavu B-ovi, obchodníku v D., pokud se týče proti jeho pozůstalosti, byla navržena exekuce proti firmě Václav B. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud k rekursu Marie B-ové exekuční návrh zamítl. Důvody: Exekuční titul, rozsudek pro zmeškání zní proti žalovanému Václavu B-ovi, obchodníku v D., pokud se týče proti jeho pozůstalosti. V žalobě jest sice uvedeno, že žalovanou stranou jest neprot. obch. Václav B., obchodník v D. Tato okolnost však nemění nic na tom, že exekuční titul zní jen proti Václavu B-ovi, pokud se týká proti jeho pozůstalosti. Exekuční návrh, o nějž tu jde, však směřuje proti firmě Václav B., nikoliv proti Václavu B-ovi nebo jeho pozůstalosti. Jak se rekursní soud nahlédnutím do zájemního protokolu přesvědčil, byla exekuce dle exekučního návrhu proti majitelce této firmy Marii B-ové vykonána. Exekuce směřuje proti jiné osobě, než v exekučním titulu jest uvedena. Nehledě k tomu vymáhající strana netvrdila a neprokázala, jak předpisuje § 9 ex. ř., že povinný Václav B. nebo jeho pozůstalost jest totožným s firmou Václav B., nebo že povinnost přešla na majitelku této firmy.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 7 ex. ř. lze povoliti exekuci jen proti osobě, která jest zřejmá z exekučního titulu. V souzeném případě zněl exekuční titul proti Václavu B-ovi, obchodníku v D. (proti jeho pozůstalosti), a mohla tedy exekuce býti povolena jen proti těmto právním podmětům, nikoliv však proti firmě Václav B., obchodník v D., když důkaz o totožnosti osoby povinné a osoby, proti níž zní exekuční titul, nebyl podán již v exekučním návrhu (srov. rozhod. čís. 8662 sb. n. s.), aniž byl podán důkaz o tom, že povinnost exekučním titulem zjištěná přešla na právní podmět, proti němuž jest exekuce navržena (§ 9 ex. ř.). Zbývá jen zabývati se námitkou stěžovatelovou, že Marie B-ová nebyla oprávněna k rekursu do usnesení exekuci povolujícího. Firma obchodníka jest jménem, pod kterým obchody provozuje (čl. 15 obchod. zák.). Netvoří však samostatný právní podmět vedle nebo mimo něho a nerozeznává se také u obchodníka jednotlivce mezi jeho soukromým a obchodním jměním. Není třeba zápisu firmy kupce jednotlivce do obchodního rejstříku k tomu, aby mohl pod firmou platně jednati (srov. rozhod. čís. 5198 sb. n. s.). Jest proto nesprávnou námitka stěžovatelova, že Marie B-ová nemůže býti majitelkou firmy Václav B., poněvadž tato není protokolována. Marie B-ová mohla tedy, když usnesení exekuci povolující znělo proti firmě, pod kterou ona obchody provozuje, se proti němu brániti, když podle zjištění rekursního soudu jest majitelkou této firmy.

Citace:

č. 13412. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 404-405.